Předseda Evropské rady a polský expremiér Donald Tusk na Twitteru ostře kritizoval kroky polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varoval před útoky na média a nezávislost soudů a chování Varšavy přirovnal k počínání Moskvy. Polská premiérka Beata Szydlová jeho slova odmítla – podle ní Tusk zneužívá svůj úřad k útokům na Polsko.
Šéf Evropské rady a bývalý předseda polské Občanské platformy ve svém tweetu zmínil kroky polské vlády, jež se nelíbí Bruselu. Evropský parlament přijal minulý týden rezoluci, která politiku Varšavy značně kritizuje. Kromě pochyb o dodržování zásad právního státu to mezi Varšavou a Bruselem vře i kvůli odmítání uprchlíků.
„Poplach! Ostrý spor s Ukrajinou, izolace v Evropské unii, odklon od právního státu a nezávislosti soudů, útok na sektor nevládních organizací a svobodná média – strategie PiS, nebo plán Kremlu? Je to příliš podobné, než aby člověk mohl v klidu spát,“ napsal nyní Tusk na Twitteru.
Polsko přitom patří od ruské anexe Krymu v roce 2014 mezi nejhlasitější kritiky Moskvy. V posledních letech také podpořilo ukrajinské snahy o sblížení s EU. Některé spory ale mezi státy přetrvávají.
V sobotu Poláci nevpustili do země šéfa polské pamětní komise – podle polské agentury PAP kvůli tomu, že Ukrajina zakázala exhumaci Poláků zavražděných během druhé světové války.
Podle Varšavy Tusk zneužívá svou pozici v EU
Varšava kritiku okamžitě odmítla. „Donald Tusk jako předseda Evropské rady pro Polsko nic neudělal. Dnes zneužívá svůj post k útoku na polskou vládu, čímž útočí na Polsko,“ zdůraznila polská premiérka Beata Szydlová.
Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski pak označil Tuskův tweet za „zoufalý výkřik frustrace“. Slova polského expremiéra odmítli i další členové PiS. „Hodnotím jeho slova velmi negativně, protože škodí Polsku, ale rovněž i Evropské unii, protože vyvolávají neopodstatněné a zbytečné emoce,“ podotkl senátor Jan Maria Jackowski.
Opozice naopak stojí za Tuskem. „To jsou otázky o směřování Polska, proč se vláda za každou cenu snaží Polsko rozhádat s Evropskou unií. Je vidět, že jsou to trefné otázky, proto taková hysterická reakce,“ míní poslanec opoziční Občanské platformy Marcin Kierwinski.
Ke kritice poměrů se připojil i exprezident Lech Walesa, který považuje kabinet Szydlové za nejhorší v novodobé historii země. Podle něj nastal čas ho změnit.
Tusk se neopřel do vládních konzervativců poprvé. V červnu například kritizoval Szydlovou, že protiimigrační stanovisko své vlády hájila odkazem na nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi.
Premiérka tehdy prohlásila, že Osvětim je připomínkou toho, že pro ochranu občanů musí být učiněno vše. Tusk také s nelibostí opakovaně komentoval spornou polskou justiční reformu.
Server Politico k současnému dění poznamenal, že Tuskovo jednání nahrává spekulacím o jeho politické budoucnosti v rodném Polsku. V roce 2019 mu totiž skončí mandát v čele Evropské rady a hned následující rok se budou v Polsku konat prezidentské volby, kterých by se mohl zúčastnit.
Osmihodinové výslechy, bojkot na summitu. Varšava dává Tuskovi co proto
Nevraživost je ale vzájemná. Szydlová se v březnu na unijním summitu pokusila zablokovat Tuskovo znovuzvolení šéfem Evropské rady. Polsko se tak stalo jedinou zemí, která se postavila proti Tuskovi – a dokonce tehdy prosazovala jiného kandidáta.
Známá je i dlouhodobá averze panující mezi Tuskem a lídrem PiS Jaroslawem Kaczyńskym. Ten připisuje Tuskovi část viny za leteckou katastrofu u Smolensku, při níž zahynul jeho bratr a tehdejší prezident Lech Kaczyński.
Expremiér musel v dubnu podstoupit osmihodinový výslech ve Varšavě poté, co byl předvolán jako svědek v kauze údajné neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s ruskou tajnou službou FSB, k níž mělo údajně dojít v roce 2010 krátce po nehodě polského vládního letadla.
Tusk o ní podle prokuratury věděl. Expremiér to odmítá a tvrdí, že jde o zpolitizovanou kauzu. Začátkem letošního srpna musel Tusk do Polska znovu, tentokrát kvůli záměně těl v rakvích. Tusk měl vysvětlit, proč nebyli polští experti při ukládání ostatků těl do rakví v Moskvě.
