Rozhovory Evropské unie a Británie musí zrychlit, aby co nejdříve dospělo ke kompromisům umožňujícím dohodu. Shodli se na tom v pondělí lídři unijních institucí s britským premiérem Borisem Johnsonem.
Pobrexitová jednání musí zrychlit, shodli se lídři Británie a EU
Události ČT: Pobrexitová jednání musí zrychlit, shodli se lídři Británie a EU (zdroj: ČT24)
Předseda Evropské rady Charles Michel, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu David Sassoli při videokonferenci s Johnsonem rovněž potvrdili, že přechodné vyjednávací období platné do konce roku se prodlužovat nebude.
Británie opustila EU na konci ledna a přechodná doba měla zajistit zachování současných podmínek pro vyjednání smlouvy o budoucích vztazích. Pokud k ní obě strany nedospějí letos, zkomplikují od ledna obchodování přes kanál La Manche cla a kvóty.
Vyjednávání, která začala v březnu a která zpomalila pandemie covidu-19, zatím podle zástupců obou stran nedospěla k výrazným pokrokům v žádném ze sporných témat. Šéfové obou jednacích týmů Michel Barnier a David Frost se začátkem června shodli, že tempo rozhovorů musí zrychlit, a navrhli až do konce července jednat každý týden.
Lídři v pondělí toto zrychlení tempa podpořili a konstatovali, že rozhovory potřebují „novou energii“. Podle jejich společného prohlášení by měly obě strany najít „brzkou shodu na základních principech budoucí smlouvy“.
Mezi oběma stranami jsou zatím zásadní rozpory například v otázkách pravidel hospodářské soutěže či rybolovných práv. EU chce s Británií dojednat komplexní dohodu zahrnující vedle výměny obchodu či služeb například práva rybolovu. Brusel trvá na tom, že pro plný přístup na jednotný unijní trh se Londýn musí přizpůsobit unijním „rovným pravidlům“ hospodářské soutěže. Britská vláda však tvrdí, že bude uplatňovat svoje pravidla a že Británie stojí pouze o volnou obchodní smlouvu, kterou mají s EU i další země.
Podle některých unijních diplomatů by si proto sedmadvacítka měla v zájmu dosažení dohody připravit pro další jednání záložní plán počítající s volnějším svazkem.
Johnson po pondělním jednání prohlásil, že nevidí důvod, proč by při zvýšeném nasazení nemohla být dohoda hotová do konce července. „Vlastně si nemyslím, že bychom si byli až tak vzdálení, ale vyjednávání potřebují dostat trochu šťávu,“ citovala premiéra agentura Reuters.
Irsko bez hranic
Obě strany vědí, že pokud nedospějí k dohodě, kterou by do konce roku mohly ratifikovat parlamenty, dále to zhorší situaci ekonomik potýkajících se s krizí způsobenou koronavirovými omezeními. Horší dopad analytici očekávají pro Británii, která do EU vyváží téměř polovinu svého celkového exportu.
„Potvrdili jsme také náš závazek plně a včas uvést do praxe dohodu o vystoupení (Británie z EU),“ přiblížila další závěr pondělního jednání von der Leyenová. Tato právně závazná smlouva podepsaná ještě před britským odchodem zajišťuje mimo jiné, že mezi Irskem a britským Severním Irskem nevznikne pevná hranice.
Británie se ve výstupní dohodě zavázala zajistit celní kontroly zboží proudícího odjinud ze Spojeného království do Severního Irska, i zde se však rýsují potenciální neshody s EU. Londýn totiž koncem května zveřejnil plán, podle něhož mezi Británií a irským ostrovem nebude vytvářet novou „celní infrastrukturu“, kterou Brusel pro účel kontrol předpokládal.