Johnson plánuje důkladné hraniční a celní kontroly, chce tlačit na EU při jednáních o dohodě

11 minut
Události: První den Velké Británie mimo Evropskou unii
Zdroj: ČT24

Kabinet Borise Johnsona plánuje po skončení přechodného období zavedení úplných hraničních a celních kontrol na zboží z Evropské unie. S odvoláním na seniorního člena britské vlády to uvedl tamní deník The Daily Telegraph. Johnson tím chce zvýšit tlak na Brusel při jednání o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím.

Plán představuje zásadní odchylku od Johnsonových předvolebních prohlášení. Premiér ujišťoval Brity, že upřednostňuje volný pohyb evropského zboží do Británie. Nyní svým ministrům vzkázal, že mají připravit celou paletu opatření, kterými budou kontrolovat příchozí zboží.

Ministerský předseda věří, že tvrdé kontroly Britům poskytnou vyjednávací páky při diskusích se zástupci EU o budoucnosti obchodu mezi Unií a Spojeným královstvím. Johnson v pátek v projevu k národu mluvil o svítání a nové kapitole britského příběhu. „Chceme, aby tento moment byl začátkem nové éry přátelské spolupráce mezi EU a Británií,“ řekl mimo jiné britský premiér.

Podle informací The Daily Telegraph nyní vzájemná jednání mezi Londýnem a Bruselem dostanou nový náboj. Hraniční a celní kontroly mohou otřást s mnoha podniky, upozorňuje konzervativně laděný list.

Evropští exportéři by se museli vypořádat s významnou administrativní zátěží, pro Británii zase Evropská unie představuje největšího obchodního partnera. Podle vysoce postaveného vládního zdroje plánovaná opatření zdvojnásobí výzvu, jaké budou hranice v lednu 2021 čelit.

„Plánujeme plnohodnotné kontroly na všechen import z EU – exportní deklarace, bezpečnostní deklarace, zdravotní kontroly zvířat a všechno velkoobchodní zboží budou muset projít inspekcí hraniční kontroly,“ řekl deníku zdroj.

Prázdné regály a vyšší ceny, varují obchodníci

Náhlá změna plánů Johnsonova kabinetu vyvolala nevoli mezi britskými obchodníky. Varují před rizikem, že důkladné hraniční kontroly způsobí zácpy a hranice přetíží. Důsledkem může být nedostatek zboží v supermarketech i nárůst cen. Zástupci průmyslu se se zástupci vlády sejdou 10. února, aby budoucí nastavení hranic prodiskutovali.

Britská obchodní kontrola (BCC) apeluje na vládu, aby po přechodném období upřednostnila volný tok zboží přes přístavy. „Náklady se zvyšují s každou novou procedurou nebo zpožděním a každá libra utracená za přizpůsobení se novým požadavkům znamená o libru méně na školení, vybavení nebo získání nových zákazníků,“ zdůrazňuje generální ředitel BCC Adam Marshall.

Mluvčí Johnsonovy kanceláře v reakci na zprávu namítla, že změna je nevyhnutelná. „Opouštíme celní unii EU a jednotný trh. To znamená, že podniky se budou muset připravit na život mimo,“ prohlásila.

Seniorní představitel EU odmítá, že by britské plány měly vliv na vyjednávání. „K podobným hrozbám se uchýlila i Theresa Mayová, popravdě jsme jim ale nikdy nevěřili. Pokud se Británie připraví na hraniční kontroly, které nepochybně přijdou, tím lépe pro obě strany,“ cituje The Daily Telegraph.

Po vystoupení Británie z Evropské unie odstartovalo roční přechodné období, během nějž chce Londýn vyjednat s Bruselem obchodní dohodu podobnou té, kterou má s EU Kanada. Ta smlouvu vyjednávala sedm let.

Do konce června má Británie čas na to, aby požádala o prodloužení přechodného období. Premiér Johnson to ale odmítá. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové však bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů.

Na britské straně se jednání ujme zvláštní poradce David Frost, na unijní straně hlavní vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...