Petřiček s Gregorovou kritizovali vyloučení ruské opozice z voleb. Pawlas odkázal na místní specifika

Nahrávám video
Gregorová, Pawlas a Petříček v Událostech, komentářích k volbám v Rusku a vztahy s EU
Zdroj: ČT24

Rusové začali volit do Státní dumy. Favoritem je vládní strana, hlavní kritici Kremlu kandidovat nemohou. Evropský parlament varoval, že výsledky neuzná. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Daniela Pawlase (KSČM) by hlasování mohlo proběhnout objektivně v kontextu specifičnosti země. Řekl to v pátečních Událostech, komentářích. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) zdůraznili nemožnost opozice zapojit se do demokratické soutěže.

„Ruské volby mají formálně charakteristiku voleb, ale s normální demokratickou soutěží to nemá nic společného,“ upozornil Petříček. Svůj výrok zdůvodnil například tím, že nesystémová opozice nemá přístup do médií. „Řada kandidátů, kteří mohli oslovit část ruské společnosti, ani nemůže kandidovat,“ připomněl fakt, kdy hlasování předcházely měsíce represí vůči opozici.

Podle Pawlase může Evropská unie projevit snahy o pomoc ruské opozici – budou ovšem neúspěšné. Gregorová podotkla, že tamní opozici je těžké podporovat. „Ona de facto nemá dovoleno ani existovat,“ řekla.

Petříček upozornil, že Rusko směřuje k posílení autoritativních prvků vládnutí. Dodal ale, že si režim chce stále vůči občanům udržet jistou míru legitimity. „Asi tam (během voleb, pozn. red.) nebude docházet k výrazným excesům. Různé snahy o manipulaci a podobně ale asi budou na místě,“ varoval bývalý šéf diplomacie.

V určitou objektivitu voleb naopak věří Pawlas. „Na Rusko se musíme koukat tak, že je to specifická země – není to tradiční demokracie, historicky s demokracií nemá velké zkušenosti. V rámci možností si myslím, že volby proběhnou pokud možno objektivně. Uvidíme, jak dopadne výsledek,“ řekl.

Ekonomická síla

Pawlas dále podotkl, že v Rusku nyní panuje nervozita kvůli ekonomickým problémům. Domnívá se, že žádný stát či Evropská unie si nedovolí jít do většího střetu – země totiž jednají v ekonomickém zájmu občanů. Česko si podle něj nemůže dovolit mít dlouhodobě vyhrocené vztahy s Ruskem. „My jsme malá otevřená ekonomika, pokud nebudeme vyvážet do těch velkých ekonomik, tak se budeme mít špatně,“ dodal.

Proti tomu se vymezila Gregorová. Upozornila, že největším ekonomickým blokem na světě je Evropská unie, „které jsme součástí a která nemá tendence být vůči nám antagonistická,“ zdůraznila. „Vůbec se nebojím, že pokud se budeme držet našich vnitřních zásad, naší vnitřní bezpečnosti nebo lidských práv, tak že jsme ohroženi ekonomicky. Máme jen deset milionů obyvatel, ale Evropská unie má 446 milionů a jako taková má i úplně jinou vyjednávací sílu,“ dodala.

Pawlasowa slova kritizoval také Petříček. Podle něj vzájemná ekonomická provázanost mezi unií a Ruskem v minulosti nevedla ke zlepšování vztahů. „Vidíme naprostý opak. Propojenost nemusí nutně znamenat, že by se politické vztahy obou partnerů zlepšovaly. Zpochybnil bych, že soustředit se pouze na ekonomiku v dnešním světě je rozumná strategie,“ řekl.

Gregorová připomněla například kauzu Vrbětice. Také podle Petříčka si Česko nemůže nechat líbit narušování státní suverenity. Ochlazení vztahů mezi EU a Moskvou vnímá už delší dobu. „Problematické je, jestli máme v tuto chvíli s Ruskem nějakou agendu, protože Rusko neprojevuje vřelou a upřímnou snahu s Unií hledat něco pozitivního,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 20 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 2 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
03:10Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...