Petřiček s Gregorovou kritizovali vyloučení ruské opozice z voleb. Pawlas odkázal na místní specifika

Nahrávám video

Rusové začali volit do Státní dumy. Favoritem je vládní strana, hlavní kritici Kremlu kandidovat nemohou. Evropský parlament varoval, že výsledky neuzná. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Daniela Pawlase (KSČM) by hlasování mohlo proběhnout objektivně v kontextu specifičnosti země. Řekl to v pátečních Událostech, komentářích. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) zdůraznili nemožnost opozice zapojit se do demokratické soutěže.

„Ruské volby mají formálně charakteristiku voleb, ale s normální demokratickou soutěží to nemá nic společného,“ upozornil Petříček. Svůj výrok zdůvodnil například tím, že nesystémová opozice nemá přístup do médií. „Řada kandidátů, kteří mohli oslovit část ruské společnosti, ani nemůže kandidovat,“ připomněl fakt, kdy hlasování předcházely měsíce represí vůči opozici.

Podle Pawlase může Evropská unie projevit snahy o pomoc ruské opozici – budou ovšem neúspěšné. Gregorová podotkla, že tamní opozici je těžké podporovat. „Ona de facto nemá dovoleno ani existovat,“ řekla.

Petříček upozornil, že Rusko směřuje k posílení autoritativních prvků vládnutí. Dodal ale, že si režim chce stále vůči občanům udržet jistou míru legitimity. „Asi tam (během voleb, pozn. red.) nebude docházet k výrazným excesům. Různé snahy o manipulaci a podobně ale asi budou na místě,“ varoval bývalý šéf diplomacie.

V určitou objektivitu voleb naopak věří Pawlas. „Na Rusko se musíme koukat tak, že je to specifická země – není to tradiční demokracie, historicky s demokracií nemá velké zkušenosti. V rámci možností si myslím, že volby proběhnou pokud možno objektivně. Uvidíme, jak dopadne výsledek,“ řekl.

Ekonomická síla

Pawlas dále podotkl, že v Rusku nyní panuje nervozita kvůli ekonomickým problémům. Domnívá se, že žádný stát či Evropská unie si nedovolí jít do většího střetu – země totiž jednají v ekonomickém zájmu občanů. Česko si podle něj nemůže dovolit mít dlouhodobě vyhrocené vztahy s Ruskem. „My jsme malá otevřená ekonomika, pokud nebudeme vyvážet do těch velkých ekonomik, tak se budeme mít špatně,“ dodal.

Proti tomu se vymezila Gregorová. Upozornila, že největším ekonomickým blokem na světě je Evropská unie, „které jsme součástí a která nemá tendence být vůči nám antagonistická,“ zdůraznila. „Vůbec se nebojím, že pokud se budeme držet našich vnitřních zásad, naší vnitřní bezpečnosti nebo lidských práv, tak že jsme ohroženi ekonomicky. Máme jen deset milionů obyvatel, ale Evropská unie má 446 milionů a jako taková má i úplně jinou vyjednávací sílu,“ dodala.

Pawlasowa slova kritizoval také Petříček. Podle něj vzájemná ekonomická provázanost mezi unií a Ruskem v minulosti nevedla ke zlepšování vztahů. „Vidíme naprostý opak. Propojenost nemusí nutně znamenat, že by se politické vztahy obou partnerů zlepšovaly. Zpochybnil bych, že soustředit se pouze na ekonomiku v dnešním světě je rozumná strategie,“ řekl.

Gregorová připomněla například kauzu Vrbětice. Také podle Petříčka si Česko nemůže nechat líbit narušování státní suverenity. Ochlazení vztahů mezi EU a Moskvou vnímá už delší dobu. „Problematické je, jestli máme v tuto chvíli s Ruskem nějakou agendu, protože Rusko neprojevuje vřelou a upřímnou snahu s Unií hledat něco pozitivního,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 26 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 49 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...