V Rusku začaly třídenní volby do Státní dumy, hlavní kritiky Kremlu režim vyřadil

Nahrávám video
Události: Rusko volí členy parlamentu
Zdroj: ČT24

V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.

Jako první se vzhledem k časovému posunu otevřely volební místnosti na Dálném východě, a to v 8:00 místního času (tedy ještě ve čtvrtek v noci SELČ). Poslední možnost vhodit hlasovací lístek do uren budou mít Rusové v neděli do 20:00 místního času (20:00 SELČ). Podle zpravodaje ČT Karla Rožánka se očekává účast mezi 48 a 51 procenty, při posledních volbách činila podle oficiálních údajů necelých 48 procent. 

O 450 míst ve Státní dumě se uchází čtrnáct politických uskupení, přičemž podle poslední prognózy státní agentury VCIOM může překonat pětiprocentní hranici hlasů potřebnou pro zisk mandátů pět z nich - kromě Jednotného Ruska také komunisté, nacionalistická Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského nebo Spravedlivé Rusko, jež se sice počítá k opozici, ale podporuje Kreml, podobně jako ostatní opoziční parlamentní strany. Uspět by mohla také loni založená strana Noví lidé.

„Určité šance mají ještě dvě uskupení, a to Strana penzistů a liberálně-demokratická strana Jabloko, bez šancí není ani Strana zelených. Tam se odhady pohybují kolem tří procent,“ doplnil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

„Uvidíme, kolik hlasů se režim rozhodne přisoudit těm dalším stranám a kolik jich přisoudí Jednotnému Rusku,“ konstatoval komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. 

Represe vůči opozici

Hlasování předcházely měsíce represí vůči opozici. Úřady prakticky zajistily, že nejznámější a nejhlasitější kritici Kremlu nekandidují. Zároveň vystupňovaly tlak na nezávislá média či obránce lidských práv - řada jich dostala hanlivou nálepku „zahraniční agent“, případně se ocitli na seznamu takzvaně nežádoucích organizací.

Vlnu represí odstartovalo lednové zatčení opozičního předáka Alexeje Navalného poté, co se vrátil do vlasti z Německa, kde se léčil z otravy nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, z níž on i skupina investigativních novinářů viní Kreml.

Ten nařčení odmítl a zpochybnil i otravu. Úřady proti následným nepovoleným shromážděním na podporu opozičníka tvrdě zasáhly. Navalnyj si nyní odpykává 2,5 roku vězení, oficiálně kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku.

„Organizace, které byly navázány na tohoto známého opozičního politika, byly podle nového zákona označeny za extremistické, a všichni lidé, kteří v těchto organizacích pracovali, se nesmí tři roky ucházet o žádné veřejné funkce, tedy ani kandidovat ve volbách,“ popsal Rožánek.

Týká se to třeba Leonida Volkova, který musel odejít do exilu, či právničky Ljubov Sobolové, která svou kandidaturu stáhla. Ucházet o politické funkce se z různých důvodů nesmí ani někteří další opoziční politici.

Dvojníci protikremelského kandidáta

Opozice čelí i jiným nekalým praktikám, například nasazování dvojníků jako protikandidátů. Zakusil to Boris Višněvskij, který se v Petrohradu uchází o mandát za mimoparlamentní opoziční stranu Jabloko.

Proti němu tam kandidují dva dvojníci. „Jsou to lidé, kteří mají velmi podobné, nebo úplně stejné jméno. V případě Borise Višněvského šli dokonce ti protivníci a odborníci na špinavé technologie tak daleko, že oba ti jakoby protikandidáti si nechali narůst stejný plnovous, jako má sám Boris Višněvskij,“ popsal Dvořák. 

Blokování „chytrého hlasování“

Tým Navalného se snaží vyvinout tlak na Kreml skrze takzvané „chytré hlasování“. „Je to aplikace v mobilních telefonech, která ukáže, který z kandidátů ze všech jiných stran, než je Jednotné Rusko Vladimira Putina, má šanci porazit právě kandidáta ze strany Jednotné Rusko,“ přiblížil princip Rožánek. V minulosti se tato metoda setkala s určitým úspěchem.

Úřady web „chytrého hlasování“ nedávno zablokovaly a pohrozily firmám Apple a Google pokutami a stíháním, pokud z virtuálních obchodů neodstraní stejnou aplikaci. V první den voleb Navalného tým oznámil, že oba internetoví giganti ze svých systémů aplikaci odstranili.

„Jde samozřejmě o obrovskou cenzuru. Je škoda, že v této chvíli střetu mezi poctivými lidmi a zkorumpovaným režimem tyto společnosti napomohly režimu,“ napsala o Googlu a Applu mluvčí Navalného Kira Jarmyšová.

Ivan Ždanov, další spolupracovník vězněného politika, vyzval občany, kteří si už aplikaci stáhli, aby se s ostatními podělili o informace o kandidátech, které jim systém doporučuje.

Příslušná internetová stránka „pro chytré hlasování“ je zablokovaná už několik dní a úřady zakázaly internetovým vyhledávačům Google a Yandex zobrazovat tento pojem ve výsledcích vyhledávání, napsala agentura DPA.

Test pro jednotné Rusko

Podle serveru The Moscow Times jsou volby považovány za test podpory pro Jednotné Rusko, které se potýká s poklesem popularity. Životní úroveň Rusů v posledním desetiletí klesala a další ránu jí zasadila pandemie covidu-19. Strana, která čelí obviněním z korupce, se stala terčem frustrace.

Podle poslední prognózy státní agentury VCIOM by Jednotné Rusko mohlo získat kolem 42 procent hlasů, přičemž v roce 2016 obdrželo oficiálně 54,2 procenta hlasů a obsadilo 343 ze 450 parlamentních křesel.

Přesto se očekává, že si i nyní udrží ústavní, tedy dvoutřetinovou většinu křesel. „Režim samozřejmě bude chtít, aby Jednotné Rusko mělo znovu ústavní většinu, a je už věcí jeho svědomí, jak toho dosáhne. Že toho dosáhne, o tom podle mého soudu není pochyb,“ podotkl komentátor Dvořák. 

Stranu se snaží podpořit rovněž Putin, jehož popularita zůstává vysoká. Nedávno třeba schválil zvýšení platů vojáků či policistů, což slíbil na srpnovém sjezdu strany.

Obavy z manipulací

Komise letošní parlamentní volby rozložila do tří dnů. Zdůvodňuje to tím, že se tak s ohledem na pandemii covidu-19 sníží množství lidí ve volebních místnostech. Podle kritiků však toto rozhodnutí zvyšuje riziko manipulací s volebními lístky. Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová to odmítá a slibuje, že v místnostech bude „plný kamerový dohled“ a lístky budou v zabezpečených kontejnerech.

K manipulaci s lístky či dalším nekalým praktikám ale v Rusku dochází při volbách opakovaně, dělo se tak navzdory kamerám i při posledních volbách do Státní dumy před pěti lety. 

Poprvé mohou obyvatelé sedmi oblastí hlasovat také na dálku. Podle Pamfilovové si tento způsob hlasování vybralo přes 2,6 milionu Rusů. Také tento způsob hlasování vzbuzuje obavy z manipuilací, uvádí například web Radia Svobodná Evropa/Radia Svoboda (RFE/RL) či web Meduza. Celkem komise registruje více než 108 milionů voličů v samotném Rusku a další dva miliony v zahraničí.

Rusové budou kromě nového složení Státní dumy na řadě míst volit také členy místních zastupitelstev nebo gubernátory. Na volby letos poprvé od 90. let minulého století nevyšle pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Rozhodla se tak poté, co Moskva omezila počet jejích zástupců, přičemž krok zdůvodnila pandemií.

Ukrajina protestuje proti volbám na Krymu a účasti obyvatel Donbasu

Moskva zorganizovala volby i na ukrajinském poloostrově Krym, který v roce 2014 nelegálně anektovala. Kyjev se proti tomu ohradil. „Organizaci a uskutečnění protizákonných voleb považujeme za hrubé porušení státní suverenity a územní nedotknutelnosti Ukrajiny,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Kyjev protestuje také proti podle něj vynucené účasti na volbách ukrajinských občanů z oblastí na východě země, které ovládají Moskvou podporovaní separatisté. Agentura DPA uvádí, že z Doněcku a Luhansku autobusy a vlaky bezplatně odvážejí lidi s volebním právem do sousední ruské oblasti, aby tam odevzdali hlasy.

Prostřednictvím internetu mohou hlasovat i ruští občané žijící v tomto regionu, k dispozici mají skoro čtyři sta informačních center.

Ukrajinci z oblastí ovládaných Ruskem koordinovanými silami mohou od předloňska ve zjednodušeném řízení dostat ruské cestovní pasy. Tento krok Moskvy vyvolal mezinárodní kritiku. Podle odhadů se nynějších voleb může zúčastnit více než šest set tisíc obyvatel Donbasu, na Krymu pak asi 1,5 milionu lidí. Kyjev je všechny považuje za ukrajinské občany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 2 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...