Pandemie ve světě: Ve Francii zavedli covidové pasy, Američané chtějí povinně očkovat armádu

Ve Francii vstoupí v platnost nový covidový zákon, který zavádí zdravotní pasy nezbytné pro vstup na hromadné akce či do restaurací i povinné očkování pro zdravotníky a hasiče.  Spojené státy hlásí rekordní počet incidentů s neukázněnými cestujícími v letadlech, za příčinu se udává stres z pandemie. Tamní ministerstvo obrany chce mimo jiné od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil očkování. Devět pacientů s covidem-19 zemřelo kvůli nedostatku kyslíku v nemocnici ve Vladikavkazu, správním středisku Severní Osetie na jihu Ruska. Tunisko během jednoho dne podalo přes půl milionu dávek vakcín.

On-line přenos

Koronavirus – srpen

  • 22:48

    Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.

  • 18:03

    Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. 

  • 17:21
    Česko

    Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.

Nový covidový zákon ve Francii vyvolal rozsáhlé protesty, v sobotu po celé zemi podle úřadů demonstrovalo zhruba 237 tisíc lidí, z toho sedmnáct tisíc v Paříži. Zdravotní pasy podle jejich odpůrců prohlubují nerovnost mezi občany, diskriminují chudší vrstvy obyvatelstva a omezují svobodu.

Ve Skotsku přestane platit většina protipandemických omezení. Zvýší se kapacita hospod a restaurací nebo na sportovních akcích. Roušky ale zůstanou povinné na veřejnosti a ve školách.

V Berlíně a v Braniborsku se pak vracejí do tříd školáci, bez roušek a pravidelného testování se ale ve škole neobejdou. V Německu nadále roste denní počet lidí, u kterých se prokázala nákaza. Institut Roberta Kocha (RKI) oznámil 1183 nových případů infekce, minulé pondělí to bylo 847 případů.

Austrálie se obává delty

Druhý nejlidnatější australský stát Viktorie zruší od půlnoci místního času pandemickou uzávěru, kterou vyhlásil minulý týden, a to s jednou podstatnou výjimkou. Přísná omezení zůstanou v platnosti nejméně do 12. srpna v metropoli státu – Melbourne, uvedla agentura Reuters. Stát Nový Jižní Wales, na který připadá většina nových případů nákazy koronavirem v Austrálii, rozšíří uzávěru, ve které se nachází největší australské město Sydney.

V boji s koronavirem byla Austrálie doposud úspěšnější než mnoho jiných států s vyspělými ekonomikami. Podařilo se jí to díky rychlému uzavření hranic, důslednému trasování kontaktů a krátkým přísným uzávěrám. Od začátku pandemie země zaznamenala asi 36 250 případů koronavirové nákazy a 939 lidí tam v důsledku nemoci covid-19 zemřelo.

Vakcína první generace, kterou na covid-19 vyvinula německá společnost BioNTech ve spolupráci s americkou firmou Pfizer, nicméně funguje i proti mutacím koronaviru, jako je kmen delta.

V tuto chvíli tak není třeba ji uzpůsobovat, prohlásil to dnes výkonný ředitel BioNTechu Ugur Şahin, kterého citovala agentura AFP.

USA mají problém s kázní v letadlech a chce očkovat vojáky

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vyšetřoval v prvních šesti měsících letošního roku rekordní počet incidentů, při nichž se neukáznění cestující dostali do potyčky s personálem v letadle. FAA se zabývala více než šesti sty případy, což je dvakrát více než v předchozích dvou letech dohromady.

„Je to nejhorší, co kdy bylo. Všichni jsou po pandemii úplně vystresovaní,“ řekla Taylor Garlandová z asociace letušek a stevardů. Podle dat organizace se v první půlce letošního roku muselo na 85 procent všech pracovníků na palubě letadel vypořádat s neukázněným cestujícím, přičemž každý pátý čelil fyzickému útoku nebo šarvátce.

Aerolinky dohromady ohlásily 3715 různých incidentů na palubách svých letadel od začátku roku. V mnoha případech se jednalo o spory ohledně nošení roušek, nicméně podle Garlandové to není jediným zdrojem konfliktů. Příčinou agresivního jednání bývá často alkohol, spory o dodržování bezpečnostních předpisů nebo zpoždění či zrušení letů. Cestující rovněž v letadlech kouří elektronické i klasické cigarety a dostávají se do pěstních soubojů mezi sebou i s personálem letadla. Mnoho cestujících podle expertů pociťuje úzkost z toho, že musí být v těsné blízkosti mnoha neznámých lidí.

Americké ministerstvo obrany chce v rámci boje s pandemií od 15. září nařídit příslušníkům ozbrojených sil Spojených států očkování. Pokud americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) brzy plnohodnotně schválí vakcínu Pfizer/BioNTech, mohlo by to být ještě dříve.

Informuje o tom dnes agentura AP. Ta zároveň připomíná, že už nyní existuje při povinném očkování řada výjimek, například pro lidi, kteří v minulosti měli vážnou reakci po očkování. Prezident Joe Biden záměr Pentagonu podpořil. 

Tunisko dohání zameškané

Tunisko dle tamních úřadů podalo během nedělního „dne otevřených dveří“, kdy se lidé ve věku 40 let a více mohli nechat naočkovat proti covidu-19 bez registrace, přes 551 tisíc dávek vakcíny. Mimo jiné kvůli kritice pomalého tempa očkování prezident Kaís Saíd odvolal na konci července premiéra Hišáma Mašíšího a pozastavil na třicet dní fungování parlamentu, uvedla agentura Reuters.

Hlava státu vyzvala všechny Tunisany, aby se nechali proti covidu-19 naočkovat. V neděli jich přes půl milionu navštívilo 335 očkovacích center, jež se nacházela v různých částech země. Před tím měly alespoň jednu dávku vakcíny dva miliony lidí, což není ani pětina obyvatel jedenáctimilionového Tuniska. Úřady chtějí, aby padesát procent obyvatelstva mělo do poloviny října dokončené očkování.

Den očkování bez předchozí registrace vláda uspořádala už v červenci. Akce však skončila chaosem, když se do očkovacích center nahnalo velké množství lidí. Kvůli špatné organizaci očkovacího dne prezident odvolal ministra zdravotnictví Fauzího Mahdího. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy a plynu klesají

Ceny ropy a plynu klesají v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila čtrnáct procent a propadla se pod 94 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
03:35Aktualizovánopřed 22 mminutami

Francie čelí vlně rasismu a násilí

Rasismus a antisemitismus – dvě skvrny historie, kterým se nedokáže vyhnout ani dnešní Francie. Obě patologie se teď skloňují v souvislosti s krajně levicovou stranou Nepoddajná Francie, i když každá s opačným znaménkem. Zatímco její čerstvě zvolený starosta afrického původu čelí rasistickým urážkám, stranická europoslankyně je obviněná ze schvalování protižidovského terorismu.
před 28 mminutami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem, uvedl podle agentury AFP jeho mluvčí. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu.
08:50Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se týká i Libanonu, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. S příměřím podle Bílého domu souhlasil i Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu to však později popřel. Prezident USA Donald Trump předtím uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv.
01:03Aktualizovánopřed 53 mminutami

Tisza chce „změnu režimu“ a dostat Maďary z náručí Ruska

Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.
před 2 hhodinami

V Dauhá byly slyšet výbuchy, v Bahrajnu zněly sirény

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Údery v Íránu zasáhly dálnice, železnice, mosty a ostrov Charg

Po izraelsko-americkém úderu na severozápadě země Írán v úterý uzavřel dálnici spojující Tabríz s Teheránem, píše AFP. Zasaženy byly podle Reuters také železnice a mosty v různých částech země. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že na mosty a železnice útočilo izraelské letectvo. Infrastrukturu podle něj využívaly íránské revoluční gardy. Místa úderů však podle AFP neupřesnil. Útok postihl i íránský strategický ostrov Charg. Americký prezident Donald Trump pak v úterý odpoledne pohrozil „zničením celé jedné civilizace“, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Čtvrtá největší rafinérie v Rusku zastavila po ukrajinském útoku provoz, píše Reuters

Rafinérie NORSI v Nižněnovgorodské oblasti, která je čtvrtým největším podnikem tohoto druhu v Rusku, po nedělním ukrajinském útoku přerušila provoz, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje z branže. Agentura zároveň uvedla, že po dronovém útoku se zastavil vývoz ropy přes ruský terminál Šescharis v černomořském přístavu Novorossijsk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...