Pandemie ve světě: USA hlásí přes tisíc mrtvých denně, nizozemští experti doporučují částečný lockdown

Spojeným státům se po letní vlně epidemie covidu nedaří dostat počty nově evidovaných nákaz koronavirem zpět na nízké hodnoty z konce jara. Tempo šíření infekce zrychluje i v dalších zemích, například nizozemští odborníci doporučují částečný lockdown. Pokud by se tak stalo, šlo by o první uzávěru v západní Evropě od léta. Izraelští politici se při simulaci nové pandemie ukryli do bunkru.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.


Spojené státy s více než 330 miliony obyvatel aktuálně hlásí asi sedmasedmdesát tisíc infekcí za den, zatímco před týdnem byl průměrný přírůstek z posledních sedmi dní zhruba o pět tisíc nižší, ukazují statistiky listu The New York Times (NYT). Aktuální čísla jsou sice méně než poloviční oproti hodnotám z přelomu srpna a září, kdy letní vlna v USA vrcholila, před jejím vypuknutím ale země registrovala méně než patnáct tisíc nákaz denně.

Státem s největším výskytem případů je už delší dobu Aljaška, kde vláda ke konci září vyhlásila krizový režim v nemocnicích kvůli náporu pacientů s covidem. Vysoký počet nákaz na sto tisíc obyvatel evidují také Severní Dakota, Colorado, Nové Mexiko a Minnesota. Státy na jihovýchodě USA jako Florida, Louisiana nebo Alabama, které v létě oznámily rekordní statistiky o vývoji epidemie, naopak v těchto dnech zažívají relativně klidné období.

Americká bilance hospitalizací se dostala pod padesát tisíc a podle NYT dál klesá, tento pokles ale znatelně zpomalil. Celkový počet úmrtí připisovaných covidu minulý týden překonal 750 tisíc a aktuálně stoupá v průměru asi o 1200 zemřelých denně. To opět představuje výrazné zlepšení oproti stavu z konce léta, před nástupem aktuální vlny epidemie však byly přírůstky oproti těm současným méně než čtvrtinové.

New York Times: Covidová úmrtí „červenají“

List NYT tento týden v samostatné analýze upozorňuje na skutečnost, že neustále roste rozdíl v počtech úmrtí na covid mezi „červenou“ a „modrou Amerikou“. Tím jsou myšleny oblasti, kde výrazně převládají voliči republikánů, respektive Demokratické strany. V říjnu okresy, kde v loňských volbách přesvědčivě zvítězil tehdejší republikánský prezident Donald Trump, zaznamenaly 25 úmrtí po nákaze koronavirem na sto tisíc obyvatel, zatímco v okresech s vysokou podporou pro demokrata Joea Bidena to bylo méně než osm.

„Vysvětlení je jednoduché: Vakcíny jsou obdivuhodně účinné v prevenci těžkého covidu a skoro čtyřicet procent dospělých republikánů zůstává neočkovaných, oproti přibližně deseti procentům mezi dospělými demokraty,“ píše NYT.

Celkově je v USA plně naočkovaných asi sedmdesát procent dospělých a devětapadesát procent celé populace, tedy se započtením dětí. Od minulého týdne zde mohou dostávat vakcínu také ty mladší dvanácti let poté, co úřady pro věkovou kategorii pět až jedenáct let schválily očkovací látku vyvinutou ve spolupráci Pfizeru s firmou BioNTech.

Bílý dům ve středu oznámil, že podle „konzervativního“ odhadu dostalo první dávku kolem devíti set tisíc mladých dětí. Koordinátor protiepidemického týmu prezidentské kanceláře Jeff Zients to označil za dobrý začátek.

V USA se mezitím podávají také „posilovací“ dávky vakcín, které podle oficiálních statistik dostalo necelých osm procent obyvatel.

Zavřete kina, zrušte veřejné akce, radí nizozemští experti

Hlavní panel expertů, který radí během pandemie nizozemské vládě, jí ve čtvrtek doporučil, aby zavedla alespoň částečnou uzávěru a zabránila tak dalšímu šíření koronavirové infekce. Podle agentury Reuters, která o stanovisku odborníků informovala, by šlo o první lockdown v západní Evropě od léta. Premiér Mark Rutte a jeho vláda mají učinit rozhodnutí, zda země přijme další pandemická omezení, už v pátek.

Mezi opatřeními, která odborníci navrhují, je zrušení veřejných akcí, zavření kin i divadel a dřívější zavírací doba pro kavárny a restaurace. Školy by měly zůstat otevřené. Kabinet se názorem vědců řídí často, ale ne vždy, upozornila agentura Reuters.

Uzávěry jsou v mnoha vyspělých zemích považovány za nemyslitelné od doby, kdy začaly očkovací kampaně, a to i přes narůstající počty potvrzených případů. Země jako například Británie doufají, že přetížení zdravotnického systému v zimě zabrání díky podávání třetí posilující dávky vakcíny proti covidu.

Nizozemsko nabízí třetí dávku pouze malé skupině lidí s oslabeným imunitním systémem. Přestože se míra proočkovanosti dospělých blíží k pětaosmdesáti procentům, část nizozemských nemocnic musela omezit běžnou péči, aby se mohla věnovat pacientům s covidem.

Rutteho kabinet minulý týden oznámil nová opatření, která mají šíření nákazy zpomalit. Roušky jsou opět povinné na veřejných místech, jako jsou obchody, knihovny, nádraží, nemocnice a univerzity.

Přibylo také míst, kde se lidé musí prokázat dokladem o tom, že jsou očkovaní, covid prodělali nebo mají negativní test na koronavirus. Doposud ho potřebovali třeba při návštěvě restaurací, barů, kin, divadel nebo sportovních zápasů, od 6. listopadu jde i o terasy restaurací, muzea nebo posilovny.

Národní institut veřejného zdraví v úterý uvedl, že týdenní počet případů se zvýšil o pětačtyřicet procent na 76 790 registrovaných nákaz, tedy více než čtyři sta infikovaných na sto tisíc obyvatel.

Izraelští politici se ukryli do bunkru při cvičení simulujícím novou epidemii

Izraelský premiér Naftali Bennett a další vrcholní představitelé země ve čtvrtek simulovali propuknutí nové smrtící varianty koronaviru, ukryli se při něm do válečného bunkru. Takzvané cvičení Omega bylo pojmenováno po neexistující variantě viru SARS-CoV-2. Premiér akci označil za preventivní opatření, které má zajistit, aby byl Izrael připravený na „jakýkoliv scénář“.

Komplex známý jako Národní řídící centrum se nachází v jeruzalémských kopcích a měl by odolat i jadernému výbuchu. V březnu 2020 byl použit při koordinaci počáteční reakce na šíření nového koronaviru, píše Reuters. Bunkr vznikl před více než deseti lety kvůli obavám z íránského jaderného programu a z přeshraniční raketové palby z Pásma Gazy a Libanonu.

Při nynějším cvičení budou civilní a vojenští představitelé Izraele podrobeni hromadnému testování, přijímání do nemocnic a zákazu vycházení, uvedla v prohlášení Bennettova kancelář. Poznatky ze cvičení hodlá Izrael sdílet se svými zahraničními partnery.

Na Slovensku dál přibývá hospitalizovaných

Slovenské nemocnice, které v souvislosti s nynější třetí vlnou infekce už omezily plánované operace, hlásily 2532 covidových pacientů, nové maximum od první poloviny dubna. Za jeden týden jejich počet stoupl o třetinu, vyplývá z dat národního centra zdravotnických informací. Dlouhodobě zhruba osmdesát procent z hospitalizovaných není vůbec nebo plně naočkováno proti covidu. Na začátku letošního března bylo v zemi hospitalizováno rekordních více než 3800 covidových pacientů. Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský ve středu řekl, že překročení zmíněného maxima by v zemi znamenalo humanitární krizi.

Slovenské zdravotnictví se již před vypuknutím epidemie covidu potýkalo s nedostatkem personálu, během předchozí silné vlny koronavirové infekce pak v zemi pomáhali zdravotníci ze zahraničí a několik covidových pacientů ve vážném stavu ze Slovenska převzalo k další léčbě Německo a Polsko.

Zájem o očkování první dávkou proti covidu na Slovensku v posledních dnech sice mírně stoupl, země v EU ale nadále patří ke státům s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva. Dokončené očkování má na pětimilionovém Slovensku zhruba dvaačtyřicet procent obyvatel.

Laboratoře na Slovensku ve středu odhalily 6546 nových případů nákazy, o den dříve při vyšším počtu dokončených testů to bylo rekordních 7055 infikovaných. Covidu znovu podlehl dvouciferný počet lidí, přibylo 38 úmrtí.

Nová opatření

Slovenská vláda ve středu také navrhla další protiepidemická opatření. Nově by například zaměstnavatelé a majitelé různých provozů museli po příkazu úřadů povinně kontrolovat covidové certifikáty svých zaměstnanců a zákazníků. Podle předlohy se pracovník bez covidového pasu, který odmítne také bezplatný test, nedostane do práce a za toto období mu firma nebude muset vyplatit mzdu.

Počítá se rovněž s možností nařízení okamžitého uzavření provozu, pokud jeho majitel nebude dodržovat nařízená opatření.

Podle čtvrtečního oznámení ministerstva zdravotnictví po schválení zmíněných návrhů parlamentem a následném rozhodnutí jiných úřadů budou moci některé provozy v epidemii nejvíce zasažených okresech obnovit obvyklou činnost pro očkované a pro lidi po prodělání covidu.

V regionech v nejvyšším stupni epidemického rizika, ve kterém od příštího týdne budou už dvě třetiny okresů v zemi, nyní například hotely nesmějí ubytovat turisty a restaurace mohou vydávat jídlo pouze přes okénko nebo ho rozvážet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...