Pětimilionové Slovensko ve středu druhý den po sobě zaznamenalo přes tři tisíce testy potvrzených nových případů koronavirové infekce. Podobné přírůstky nakažených měla země v březnu za tehdejší silné druhé vlny epidemie nemoci covid-19, vyplývá z údajů slovenského ministerstva zdravotnictví a národního centra zdravotnických informací. A zvedl se také počet zemřelých.
Tempo šíření koronavirové infekce na Slovensku, které se v EU řadí k zemím s nejnižším podílem obyvatel očkovaných proti covidu, výrazněji zrychlilo v září. Tento týden v úterý pak laboratoře odhalily 3480 infikovaných, ve středu při nižším počtu vykonaných testů přibylo dalších 3091 nakažených. S pozitivním výsledkem po oba dny skončil zhruba každý pátý PCR test.
Slovensko se potýká s nízkou proočkovaností, ta podle odhadů činí pětačtyřicet procent lidí naočkovaných alespoň jednou dávkou. Posílit zájem lidí o vakcinaci se ale v zemi příliš nedaří. A to navzdory tomu, že tamní ministerstvo zdravotnictví zvolilo ostřejší rétoriku a snaží se k očkování různě motivovat.
Na své facebookové stránce například sděluje, že i v Rumunsku i Lotyšsku začal zájem lidí o očkování růst poté, co se tamní zdravotnictví dostalo na pokraj kolapsu a nemocnice se masivně zaplnily. „O kolik klesl počet vysmátých smajlíků ve statusech jejich ministerstev zdravotnictví, nám není aktuálně známé,“ konstatuje a nabádá tak, aby lidé vyzývali k očkování všechny své blízké a známé a země se více přiblížila stavu v Dánsku nebo Portugalsku. Tyto státy totiž patří v tomto ohledu mezi nejlepší.
Nejvíce plně očkovaných lidí ve světě je teď konkrétně právě ve zmíněném Portugalsku, a to přes 86,4 procenta. Podle počtu podaných vakcín je na tom aktuálně nejlépe pak Malta, která v přepočtu eviduje přes 166 dávek na sto lidí. Ale Slovensko je na tom pak s číslem 87 ještě hůře než Česko, které jich nyní vykazuje na sto obyvatel přes 111 a je také deváté nejhorší v EU.
Důvodů, proč tomu tak je, je podle zpravodaje ČT na Slovensku Petra Obrovského několik. Připomněl, že tamní premiér Eduard Heger už v minulosti prohlásil, že podle něj vláda udělala vše, co mohla, ale lidé se očkovat nechtějí. „Kritici vlády poukazují ale na to, že stále je podle nich prostor aktivně vyhledávat, zejména starší lidi a nabízet jim očkování. Nebo že stále je také prostor motivovat praktické lékaře, aby se do systému zapojili. Oni sice už mají možnost očkovat, ale neslaví to velký úspěch,“ přiblížil.
Zemi stále chybí také velká informační kampaň, kterou tamní ministerstvo zdravotnictví několikrát slibovalo. A navíc je zde podle zpravodaje ještě jeden fenomén, který je ojedinělý i v rámci regionu střední Evropy – proti vakcínám se vymezuje takřka celá parlamentní opozice.
„Krajně pravicová ĽSNS nebo pravicově populistická Republika založená lidmi, kteří z ĽSNS odešli a neváhají šířit dezinformace o covidu a očkování,“ uvedl Obrovský. Podobně ale podle něho činí i levicové strany bývalých premiérů Roberta Fica a Petera Pellegriniho. „Také se vymezují vůči vládě a očkování a zpochybňují očkovací kampaň,“ dodal.
Připomněl, že Robert Fico konkrétně mluví o byznysu farmaceutických firem a veřejně říká, že očkovaný není a nenechá se. A pravidelně také svolává tisíce lidí na protesty proti vládě. „A to je ojedinělá věc. Ani v Rakousku, Maďarsku anebo v Česku nečelí vlády opozici, která by v tom postupu proti očkování byla tak jednotná,“ konstatoval zpravodaj.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění Slovenské akademie věd a jejích partnerů navíc na začátku října klesla také ochota Slováků dodržovat protiepidemická opatření, a to na nejnižší úroveň od začátku sledování tohoto ukazatele před rokem.
Deset černých okresů
Slovensko po zhoršení epidemické situace postupně zpřísňuje omezení, jejich rozsah v jednotlivých okresech závisí ale zejména na regionálním vývoji nákazy. Od příštího týdne budou nejpřísnější opatření podle národního protiepidemického systému platit už v deseti z celkového počtu devětasedmdesáti okresů.
V praxi to znamená například výrazné omezení činnosti některých provozů nebo jejich uzavření. Týkat se to bude například restaurací a ubytovacích zařízení. Přerušit činnost ve zmíněných regionech budou muset fitness a wellness centra i aquaparky. „A to i pro lidi, kteří mají plné očkování. Pro lidi bez něho, bez testu nebo dokladu o prodělané nemoci, by měly být dostupné pouze základní obchody, potraviny, drogerie nebo například oční optiky,“ upřesnil zpravodaj.
Rozložení okresů a barvy v protiepidemickém systému podle něho úzce souvisí právě s regionálními nerovnostmi v proočkovanosti Slovenska. „Tyto okresy mají nižší podíl očkovaných, naopak na západě země, v Bratislavě a jejím okolí, je takový ostrov, který se stále drží v oranžové barvě, tedy v druhém nižším stupni, protože tady je proočkovanost vysoká a život tady běží v podstatě dál jen s menšími úpravami. Zdá se tak, že v třetí vlně budou vedle sebe dvě Slovenska a každá část ji prožije úplně jinak,“ uvedl.
Tlak na nemocnice roste
Počet pacientů ve slovenských nemocnicích s potvrzeným covidem nebo s podezřením na toto onemocnění se aktuálně drží nad hranicí tisíc osob, což je ale nejvíce od letošního května. Podle ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského jsou kapacity covidových lůžek v nemocnicích v průměru vytíženy z devatenácti procent, avšak existují značné regionální rozdíly. Například v Prešově na východním Slovensku už je obsazených čtyřiačtyřicet procent vyčleněných lůžek. A platí zároveň, že pouze zhruba pětina hospitalizovaných byla očkována proti covidu.
Lengvarský tak dále odhadl, že na konci října bude v souvislosti s koronavirovou infekcí na Slovensku hospitalizováno 1200 až 1600 lidí a denní přírůstky nových případů nákazy dosáhnou 2500 až 3500. A už dříve také zmínil, že očekává v nemocnicích maximálně kolem dvou tisíc hospitalizovaných. Na jaře, v době druhé vlny koronavirové infekce, jich bylo přes čtyři tisíce, aktuálně se tak jedná o významně nižší číslo.
Nicméně například známý slovenský infektolog Peter Sabaka podle Obrovského uvedl, že by se počet pacientů mohl znova na podzim vyšplhat až ke čtyřem tisícům. Odhady mají tak poměrně velký rozptyl.
„Ale platí, že pokud se někde nemocnice dostanou pod tlak a budou mít problém zvládat nápor pacientů, tak to bude regionální záležitost. Peter Sabaka odhaduje, že na severu nebo východě Slovenska mohou mít problém, což dokládá i skutečnost, že nemocnice v Žilině už začala omezovat plánované zákroky a že už také musela kvůli přetlaku přesouvat některé pacienty do jiných krajů,“ dodal.
