Pandemie ve světě: Německé kontroly hranic s Českem potrvají minimálně do 3. března, Slovensko má rekordně hospitalizací

Nemocnice na Slovensku zaznamenaly nový rekord v počtu pacientů v souvislosti s koronavirovou nákazou. Země překročila hranici čtyř tisíc hospitalizovaných. Německo bude minimálně do příští středy pokračovat ve stávajících kontrolách na hranicích s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko. Podle evropské komisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové by Německo mělo dbát na to, aby hranice uzavíralo jen v té nejnutnější míře. Velká Británie rozvolňuje, díky tomu tam vzrostl zájem o turistické zájezdy. Ukrajina se dočkala první dodávky vakcín.

Němečtí policisté na hranicích dohlížejí na dodržování karanténních opatření, které Spolková republika uvalila na země považované za oblasti s výskytem nebezpečných variant koronaviru. Česko a velká část Tyrolska je na tomto seznamu od 14. února.

Hraniční kontroly měly původně trvat deset dní. Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer minulý týden ve čtvrtek na inspekci česko-saského hraničního přechodu Breitenau-Krásný Les ale řekl, že hraniční kontroly budou pravděpodobně pokračovat déle. Uvedl, že délka kontrol bude záviset na epidemické situaci v Česku, která se podle něj nemění.

Do Německa nyní z Česka mohou cestovat pouze němečtí občané a lidé, kteří mají v Německu nahlášen pobyt nebo do země cestující z humanitárních důvodů. Takovými důvody jsou pohřeb či péče o člena rodiny. Všichni po příjezdu ale musí do karantény. Výjimku z karantény mají vybraní pendleři, především zdravotníci, pečovatelé či energetici, a také dopravci zboží.

Německo nyní zvažuje zpřísnit kvůli mutacím režim na hranicích s Francií. Ve francouzském departmentu Moselle hraničícím s Německem se v poslední době totiž rychle šíří jihoafrická a brazilská mutace koronaviru.  

V minulosti se ke krokům Berlína ozývaly kritické hlasy z EU. Podle místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase ale není unijní exekutiva s Německem kvůli hranicím v žádném vyhroceném sporu, informovala DPA. „Nejde tu o žádný spor. Jsme v kontaktu a máme čas o tom diskutovat. Jsem si jistý, že z toho vzejde vzájemná dohoda,“ uvedl.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová uvedla, že od Německa očekává, že bude dbát na to, aby hranice uzavíralo jen v té nejnutnější míře. Podle ní je nezbytné, aby přes hranice mohlo proudit zboží a aby se do práce dostali pendleři.

Slovensko eviduje rekordní počet hospitalizovaných

Slovensko překonalo rekordní počet lidí, kteří kvůli pandemii skončili v nemocnici. Přesáhlo už čtyřtisícovou hranici. Aktuálně podle údajů ministerstva zdravotnictví je hospitalizovaných 3963 lidí, z nichž se covid-19 potvrdil u 3723 lidí. Na jednotkách intenzivní péče skončilo 317 pacientů, podporu umělé plicní ventilace potřebuje 348 osob.

Slovenské ministerstvo zdravotnictví už minulý týden upozornilo, že v nemocnicích bylo obsazeno zhruba sedm z deseti lůžek, která zdravotnická zařízení vyčlenila pro pacienty s covidem-19. Ještě menší rezerva, jen několika desítek lůžek, zůstala na odděleních pro nakažené pacienty ve vážném stavu.

List Hospodárske noviny napsal, že ve slovenských nemocnicích již pomáhá armáda. Bratislavě pomoc se zajištěním péče o pacienty s covidem-19 slíbily například Rakousko, Polsko a Rumunsko. Slovensko se už před propuknutím koronavirové nákazy potýkalo s nedostatkem zdravotnického personálu.

Podle premiéra Igora Matoviče se situace v nemocnicích na Slovensku nelepší navzdory zákazu vycházení a dalším omezením, která vláda zavedla před vánočními svátky a které následně zpřísnila. Odborníci opakovaně upozornili, že k takzvanému lockdownu přistoupily úřady pozdě a že v zemi také řádně nefunguje kontrola karanténních opatření.

Ukrajina se dočkala první dodávky vakcín

Po sérii zpoždění a silné kritice na adresu ukrajinských úřadů se Ukrajina dočkala první dodávky vakcíny proti covidu-19. Půl milionu dávek vakcíny AstraZeneca vyrobených v Indii a prodávaných pod názvem Covishield dorazilo ráno na kyjevské letiště Boryspil, sdělilo ukrajinské ministerstvo zdravotnictví agentuře AFP. V zemi se zatím nakazilo koronavirem přes 1,3 milionu lidí.

„Očkování zahájíme co nejdříve,“ slíbil na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož ministr zdravotnictví osobně navštívil Indii, aby na zásilku dohlížel. Podle listu Ukrajinska pravda jde o dodávku postačující pro očkování čtvrt milionu lidí. Účinnost této vakcíny se přitom pohybuje mezi 62 a 90 procenty, podle dávkování. 

Bývalá sovětská republika s přibližně 40 miliony obyvatel je jednou z nejchudších zemí Evropy, zmítá jí navíc vnitřní konflikt. Proruští separatisté, kteří ovládají část východní Ukrajiny, 1. února oznámili, že začali očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Kyjev naopak zakázal používání ruských vakcín na území pod ukrajinskou kontrolou.

Velká Británie rozvolňuje

Odlišná situace je ve Velké Británii. Výrazně tu ubylo hospitalizací mezi očkovanými, ukazují studie. Podle tamních médií už pandemie v ostrovní zemi polevuje. V pondělí představila britská vláda plán na postupné uvolnění koronavirových restrikcí.

Zákaz mezinárodního cestování potrvá nejméně do 17. května, přesnější postup ohledně cestování chce kabinet zveřejnit 12. dubna. S příjezdem britských turistů bez nutnosti karantény však musí souhlasit i vlády v cílových destinacích.

Poslední fází postupného uvolňování bude 21. června 2021 otevření klubů a povolení hromadných akcí – ačkoliv britská vláda opakovaně zdůraznila, že uvolňování se bude řídit aktuálními statistikami, nikoliv kalendářem.

Díky rozvolňování ve Spojeném království prudce stoupnul počet rezervací mezinárodních dovolených a letenek. S odvoláním na letecké společnosti a cestovní kanceláře o tom informoval zpravodajský server BBC.

Největší britský pořadatel zájezdů TUI Group přes noc zaznamenal navýšení poptávky po zahraničních dovolených o 500 procent. Nízkonákladové aerolinky EasyJet v porovnání s minulým týdnem zaznamenaly o 337 procent více rezervací letenek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skotsko ohlásilo plán odchodu z lockdownu

I Skotsko, jedna ze zemí Spojeného království, ohlásilo postupný odchod z koronavirové karantény. Odehrávat se bude ve třech etapách. Poslancům parlamentu v Edinburghu to oznámila skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Podle ní se všichni žáci na základních a někteří na středních školách vrátí k prezenční výuce 15. března. Od tohoto data se budou také moci setkávat ve venkovních prostorách čtyři lidé ze dvou domácností.

V další fázi, která nastane 5. dubna, se dál uvolní omezení spojená s vycházením. O tři týdny později pak začne platit nový systém etapovitého rozvolňování, který vláda zveřejní v polovině března. Sturgeonová na rozdíl od Johnsona zatím neoznámila termín, kdy budou moci lidé opět jezdit na dovolenou či pořádat hromadné akce.

Maďarsko ve středu začne jako první země v Evropské unii očkovat vakcínou proti covidu-19 od čínského výrobce Sinopharm. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na facebookové stránky maďarské vlády. Maďarský regulační úřad tento preparát nedávno schválil pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA).

Island, který má velmi nízké počty nových případů koronavirové infekce, povolí od středy setkání až 50 lidí místo dosavadních 20. Na sportovní utkání, do divadel a kin bude vpuštěno až dvě stě sedících diváků za předpokladu, že mezi sebou budou dodržovat alespoň jednometrové mezery. Oznámila to podle agentury DPA islandská ministryně zdravotnictví Svandís Svavarsdóttirová.

Izraeli se začal obnovovat veřejný život a to díky novince –⁠ takzvanému zelenému pasu. Ten je potvrzením toho, že se dotyčný nechal očkovat. Díky tempu vakcinace mají v zemi nárok na zelený pas miliony lidí.

Nahrávám video

Polsko prožívá začátek třetí vlny pandemie. Za pondělí v zemi přibylo více než 6300 případů, což je zhruba o dvacet procent víc, než tomu bylo minulý týden. Zároveň začínají růst čísla nakažených v nemocnicích. Polsko proto mění podmínky pro vstup do země.

Řecku stávkovali a demonstrovali lékaři kvůli zhoršeným pracovním podmínkám, jež panují v posledních měsících v tamních nemocnicích. Zdravotníci po řecké vládě požadují, aby zaměstnala v nemocnicích více personálu, uvedla agentura Reuters. 

Venezuelská vláda a opozice se dohodly na financování nákupu vakcín proti covidu-19 skrze program Světové zdravotnické organizace (WHO) Covax. Preparáty budou zaplaceny prostředky, které byly Venezuele zmrazeny v zahraničí v rámci sankcí proti vládě Nicoláse Madura. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na poradce pro zdravotnictví venezuelského opozičního vůdce Juana Guaidóa. Uvolnění prostředků musí posvětit také americké úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové ovládli ostrov v klíčovém průlivu

Jemenští povstalci hútíové převzali kontrolu nad pobřežním městem Zúbáb a ostrovem Perim, které leží přímo u strategického průlivu Báb al-Mandab. Jde o klíčové body k získání kontroly nad touto úžinou, kterou se vstupuje do Rudého moře a která je zásadní pro lodní dopravu směřující z Evropy do Asie. Hutíjská televize al-Masíra později oznámila, že Saúdská Arábie zasáhla letiště ve městě Muchá, kterého se islamisté zmocnili ve čtvrtek. Zatím nejsou hlášeny žádné škody.
11:47Aktualizovánopřed 6 mminutami

Za vzpomínkové akce na masakr na náměstí Nebeského klidu dostali aktivisté trest vězení

Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici. Verdikt odsoudila OSN i EU, která jej také označila za politicky motivovaný.
08:20Aktualizovánopřed 14 mminutami

SledujteAmeričané vzpomínají na oběti útoků z 11. září. Podle Trumpa USA „nikdy nezapomenou“

Lidé ve Spojených státech amerických si při příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 připomínají památku jejich obětí. Americký prezident Donald Trump se zúčastnil pietní akce ve Washingtonu. USA podle něj na 11. září nikdy nezapomenou, a proto dnes bojují. V New Yorku se lidé sešli u takzvaného Ground Zero, kde dříve stál komplex Světového obchodního centra (WTC). Sebevražední útočníci před 25 lety unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové a symbolicky významné budovy.
14:17Aktualizovánopřed 38 mminutami

Firma Anthropic tvrdí, že zmařila pokusy zneužít AI pro vývoj biologických zbraní

Americká technologická společnost Anthropic odhalila a zmařila několik pokusů o využití svých modelů umělé inteligence (AI) k vývoji biologických zbraní. Firma to uvedla ve 154stránkové zprávě, v níž představuje nejzávažnější incidenty z letošního roku, kdy byly její modely Claude zneužity nebo se o zneužití někdo pokoušel.
14:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Utekl jsem zdaleka. Musím pomáhat lidem, kteří zůstali doma,“ říká Súdánec v Ceutě

Centrum v Loma Margarita poskytuje útočiště více než tisíci lidem, kteří přicestovali ze subsaharské Afriky. Mnozí pocházejí ze zemí, které se potýkají s konflikty nebo závažnými humanitárními krizemi.
před 3 hhodinami

Německo obžalovalo členy Hamásu kvůli zbraním, jeden z nich byl v Česku

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.
14:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za nezájmem estonské mládeže o politiku je i nedostatek lákavých kandidátů

V posledních volbách do estonského parlamentu (Riigikogu) hlasovala méně než polovina mladých lidí. Podle odborníků je příčinou spíše nedostatek důvěry a rostoucí odtrženost politiky od každodenního života než nedostatek zájmu.
před 4 hhodinami

EK schválila 6,1 miliardy eur na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu

Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může využít mimo jiné na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.