Pandemie ve světě: Německé kontroly hranic s Českem potrvají minimálně do 3. března, Slovensko má rekordně hospitalizací

Nemocnice na Slovensku zaznamenaly nový rekord v počtu pacientů v souvislosti s koronavirovou nákazou. Země překročila hranici čtyř tisíc hospitalizovaných. Německo bude minimálně do příští středy pokračovat ve stávajících kontrolách na hranicích s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko. Podle evropské komisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové by Německo mělo dbát na to, aby hranice uzavíralo jen v té nejnutnější míře. Velká Británie rozvolňuje, díky tomu tam vzrostl zájem o turistické zájezdy. Ukrajina se dočkala první dodávky vakcín.

Němečtí policisté na hranicích dohlížejí na dodržování karanténních opatření, které Spolková republika uvalila na země považované za oblasti s výskytem nebezpečných variant koronaviru. Česko a velká část Tyrolska je na tomto seznamu od 14. února.

Hraniční kontroly měly původně trvat deset dní. Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer minulý týden ve čtvrtek na inspekci česko-saského hraničního přechodu Breitenau-Krásný Les ale řekl, že hraniční kontroly budou pravděpodobně pokračovat déle. Uvedl, že délka kontrol bude záviset na epidemické situaci v Česku, která se podle něj nemění.

Do Německa nyní z Česka mohou cestovat pouze němečtí občané a lidé, kteří mají v Německu nahlášen pobyt nebo do země cestující z humanitárních důvodů. Takovými důvody jsou pohřeb či péče o člena rodiny. Všichni po příjezdu ale musí do karantény. Výjimku z karantény mají vybraní pendleři, především zdravotníci, pečovatelé či energetici, a také dopravci zboží.

Německo nyní zvažuje zpřísnit kvůli mutacím režim na hranicích s Francií. Ve francouzském departmentu Moselle hraničícím s Německem se v poslední době totiž rychle šíří jihoafrická a brazilská mutace koronaviru.  

V minulosti se ke krokům Berlína ozývaly kritické hlasy z EU. Podle místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase ale není unijní exekutiva s Německem kvůli hranicím v žádném vyhroceném sporu, informovala DPA. „Nejde tu o žádný spor. Jsme v kontaktu a máme čas o tom diskutovat. Jsem si jistý, že z toho vzejde vzájemná dohoda,“ uvedl.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová uvedla, že od Německa očekává, že bude dbát na to, aby hranice uzavíralo jen v té nejnutnější míře. Podle ní je nezbytné, aby přes hranice mohlo proudit zboží a aby se do práce dostali pendleři.

Slovensko eviduje rekordní počet hospitalizovaných

Slovensko překonalo rekordní počet lidí, kteří kvůli pandemii skončili v nemocnici. Přesáhlo už čtyřtisícovou hranici. Aktuálně podle údajů ministerstva zdravotnictví je hospitalizovaných 3963 lidí, z nichž se covid-19 potvrdil u 3723 lidí. Na jednotkách intenzivní péče skončilo 317 pacientů, podporu umělé plicní ventilace potřebuje 348 osob.

Slovenské ministerstvo zdravotnictví už minulý týden upozornilo, že v nemocnicích bylo obsazeno zhruba sedm z deseti lůžek, která zdravotnická zařízení vyčlenila pro pacienty s covidem-19. Ještě menší rezerva, jen několika desítek lůžek, zůstala na odděleních pro nakažené pacienty ve vážném stavu.

List Hospodárske noviny napsal, že ve slovenských nemocnicích již pomáhá armáda. Bratislavě pomoc se zajištěním péče o pacienty s covidem-19 slíbily například Rakousko, Polsko a Rumunsko. Slovensko se už před propuknutím koronavirové nákazy potýkalo s nedostatkem zdravotnického personálu.

Podle premiéra Igora Matoviče se situace v nemocnicích na Slovensku nelepší navzdory zákazu vycházení a dalším omezením, která vláda zavedla před vánočními svátky a které následně zpřísnila. Odborníci opakovaně upozornili, že k takzvanému lockdownu přistoupily úřady pozdě a že v zemi také řádně nefunguje kontrola karanténních opatření.

Ukrajina se dočkala první dodávky vakcín

Po sérii zpoždění a silné kritice na adresu ukrajinských úřadů se Ukrajina dočkala první dodávky vakcíny proti covidu-19. Půl milionu dávek vakcíny AstraZeneca vyrobených v Indii a prodávaných pod názvem Covishield dorazilo ráno na kyjevské letiště Boryspil, sdělilo ukrajinské ministerstvo zdravotnictví agentuře AFP. V zemi se zatím nakazilo koronavirem přes 1,3 milionu lidí.

„Očkování zahájíme co nejdříve,“ slíbil na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož ministr zdravotnictví osobně navštívil Indii, aby na zásilku dohlížel. Podle listu Ukrajinska pravda jde o dodávku postačující pro očkování čtvrt milionu lidí. Účinnost této vakcíny se přitom pohybuje mezi 62 a 90 procenty, podle dávkování. 

Bývalá sovětská republika s přibližně 40 miliony obyvatel je jednou z nejchudších zemí Evropy, zmítá jí navíc vnitřní konflikt. Proruští separatisté, kteří ovládají část východní Ukrajiny, 1. února oznámili, že začali očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Kyjev naopak zakázal používání ruských vakcín na území pod ukrajinskou kontrolou.

Velká Británie rozvolňuje

Odlišná situace je ve Velké Británii. Výrazně tu ubylo hospitalizací mezi očkovanými, ukazují studie. Podle tamních médií už pandemie v ostrovní zemi polevuje. V pondělí představila britská vláda plán na postupné uvolnění koronavirových restrikcí.

Zákaz mezinárodního cestování potrvá nejméně do 17. května, přesnější postup ohledně cestování chce kabinet zveřejnit 12. dubna. S příjezdem britských turistů bez nutnosti karantény však musí souhlasit i vlády v cílových destinacích.

Poslední fází postupného uvolňování bude 21. června 2021 otevření klubů a povolení hromadných akcí – ačkoliv britská vláda opakovaně zdůraznila, že uvolňování se bude řídit aktuálními statistikami, nikoliv kalendářem.

Díky rozvolňování ve Spojeném království prudce stoupnul počet rezervací mezinárodních dovolených a letenek. S odvoláním na letecké společnosti a cestovní kanceláře o tom informoval zpravodajský server BBC.

Největší britský pořadatel zájezdů TUI Group přes noc zaznamenal navýšení poptávky po zahraničních dovolených o 500 procent. Nízkonákladové aerolinky EasyJet v porovnání s minulým týdnem zaznamenaly o 337 procent více rezervací letenek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skotsko ohlásilo plán odchodu z lockdownu

I Skotsko, jedna ze zemí Spojeného království, ohlásilo postupný odchod z koronavirové karantény. Odehrávat se bude ve třech etapách. Poslancům parlamentu v Edinburghu to oznámila skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Podle ní se všichni žáci na základních a někteří na středních školách vrátí k prezenční výuce 15. března. Od tohoto data se budou také moci setkávat ve venkovních prostorách čtyři lidé ze dvou domácností.

V další fázi, která nastane 5. dubna, se dál uvolní omezení spojená s vycházením. O tři týdny později pak začne platit nový systém etapovitého rozvolňování, který vláda zveřejní v polovině března. Sturgeonová na rozdíl od Johnsona zatím neoznámila termín, kdy budou moci lidé opět jezdit na dovolenou či pořádat hromadné akce.

Maďarsko ve středu začne jako první země v Evropské unii očkovat vakcínou proti covidu-19 od čínského výrobce Sinopharm. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na facebookové stránky maďarské vlády. Maďarský regulační úřad tento preparát nedávno schválil pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA).

Island, který má velmi nízké počty nových případů koronavirové infekce, povolí od středy setkání až 50 lidí místo dosavadních 20. Na sportovní utkání, do divadel a kin bude vpuštěno až dvě stě sedících diváků za předpokladu, že mezi sebou budou dodržovat alespoň jednometrové mezery. Oznámila to podle agentury DPA islandská ministryně zdravotnictví Svandís Svavarsdóttirová.

Izraeli se začal obnovovat veřejný život a to díky novince –⁠ takzvanému zelenému pasu. Ten je potvrzením toho, že se dotyčný nechal očkovat. Díky tempu vakcinace mají v zemi nárok na zelený pas miliony lidí.

Nahrávám video

Polsko prožívá začátek třetí vlny pandemie. Za pondělí v zemi přibylo více než 6300 případů, což je zhruba o dvacet procent víc, než tomu bylo minulý týden. Zároveň začínají růst čísla nakažených v nemocnicích. Polsko proto mění podmínky pro vstup do země.

Řecku stávkovali a demonstrovali lékaři kvůli zhoršeným pracovním podmínkám, jež panují v posledních měsících v tamních nemocnicích. Zdravotníci po řecké vládě požadují, aby zaměstnala v nemocnicích více personálu, uvedla agentura Reuters. 

Venezuelská vláda a opozice se dohodly na financování nákupu vakcín proti covidu-19 skrze program Světové zdravotnické organizace (WHO) Covax. Preparáty budou zaplaceny prostředky, které byly Venezuele zmrazeny v zahraničí v rámci sankcí proti vládě Nicoláse Madura. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na poradce pro zdravotnictví venezuelského opozičního vůdce Juana Guaidóa. Uvolnění prostředků musí posvětit také americké úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 38 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 47 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...