Osm set tisíc lidí mimo domov. V syrské provincii Idlib pokračuje ofenziva a s ní i vysidlování

3 minuty
UDÁLOSTI: Ofenziva na severu Sýrie pokračuje
Zdroj: ČT24

Od začátku prosince do poloviny února muselo na severozápadě Sýrie podle informací OSN opustit své domovy osm set tisíc lidí. Je to důsledek ofenzivy vojsk syrského prezidenta Bašára Asada, který se ve snaze o konsolidaci moci snaží zlikvidovat odbojářské a radikální skupiny v provincii Idlib.

Severozápadní syrské provincii Idlib a částem sousedních provincií Hamá a Latákíja dominuje islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je někdejší syrskou větví Al-Káidy. Na místě působí také skupiny odpůrců vlády v Damašku.

Jde o poslední větší region v Sýrii, který vládní síly dosud zcela nedobyly, a syrská armáda podporovaná Ruskem zde zahájila ofenzivu loni v dubnu. V srpnu sice bylo vyjednáno křehké příměří, boje ale znovu zesílily koncem listopadu a podle čtvrtečního sdělení Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) od začátku prosince vyhnaly z domovů přes osm set tisíc lidí.

 „Asi šedesát procent z nich tvořily děti,“ stálo v prohlášení OCHA. Mluvčí David Swanson pak doplnil, že situace u syrské hranice s Tureckem, kam lidé před boji prchají, je stále tíživější tím spíš, že už loni tam před nejnovější eskalací bojů uprchlo více než čtyři sta tisíc lidí.

Syrský režim ve snaze potlačit poslední baštu odporu obývanou vedle civilistů i radikálními islamisty míří své bomby i na hustě osídlené oblasti. V Idlibu natáčel blízkovýchodní zpravodaj České televize Václav Černohorský – vesničané prchající před postupující armádou směrem k turecké hranici podle něj s sebou berou vše, co se jim vejde do aut, protože „nikdo neví, jestli se někdy budou moci vrátit“.

Varování z Ankary

Útočiště pro uprchlé představují nouzové tábory v koridoru mezi frontovou linií a uzavřenou hranicí s Tureckem – a právě Ankara do snah Damašku vstupuje také. Podle nedávného prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se totiž situace na severozápadě Sýrie nevyřeší, dokud se vojska Bašára Asada nestáhnou za linii, kterou stanovila dohoda mezi Tureckem a Ruskem.

Obě země ji uzavřely v roce 2018 a počítala s vytvořením takzvané deeskalační zóny v Idlibu, která měla násilnosti zastavit. Obnovená ofenziva Damašku v regionu ale nyní křehkou spolupráci Ruska a Turecka narušila – Ankara v syrském konfliktu podporuje některé povstalce, zatímco Moskva je hlavním spojencem Asada.

„Řešením (situace) v Idlibu je, že se režim stáhne k hranicím stanoveným dohodami. Jinak to do konce února vyřešíme,“ uvedl Erdogan, čímž zopakoval své dřívější varování, že Turecko je do konce měsíce připraveno zakročit.

„Chtěli bychom to udělat s podporou našich přátel. Pokud to ale budeme muset udělat tvrdým způsobem, jsme na to připraveni,“ pokračoval. „Dokud Sýrii nezbavíme teroristických organizací a krutého režimu, nebudeme mít klid.“ 

Pro syrskou vládu by ale nadiktovaný ústup znamenal opuštění zásadních územních zisků včetně strategické dálnice mezi metropolí a Aleppem, kterou znovu kontroluje po více než sedmi letech. Vývoj na bojišti tak dosud nezvrátily ani další turecké jednotky mířící do Idlibu.

Asad získává další území

Podle informací syrských médií Asadova vojska nejnověji dobyla většinu provincie Aleppo za podpory ruských válečných letounů. Zasažena byla podle místních aktivistů řada měst včetně Anadánu, který později dobyla pozemní vojska syrské armády s pomocí Íránem podporovaných milic.

V blízkosti syrské hranice s Tureckem ve městě Tal Abjad mezitím exploze nálože umístěné v autě zabila několik lidí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědky. Bližší podrobnosti o počtu mrtvých a pachatelích zatím nejsou jasné. V uplynulých měsících si ale podobné útoky ve městě, ze kterého loni v říjnu turecká armáda vyhnala milici syrských Kurdů, vyžádaly životy desítek civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 29 mminutami

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
05:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 1 hhodinou

„Nic nešlo podle plánu,“ popsal náročnou misi dobrovolník bojující za Ukrajinu

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 2 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 3 hhodinami

Palestinci tvrdí, že bylo Izraelem zabito přes 400 lidí čekajících na potraviny

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
12:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Klíčová schůzka summitu NATO bude krátká, podle FT kvůli Trumpovi

Klíčovým bodem summitu NATO bude zasedání šéfů států a vlád členských zemí Aliance, které potrvá jen dvě a půl hodiny. Deník Financial Times (FT) s odvoláním na alianční činitele napsal, že summit plánovaný původně na dva dny byl zkrácen, aby prezident USA Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. Podle diplomatických zdrojů ČTK ale nejde o náhlé zkrácení, summit byl od začátku plánován jako krátký se slavnostní večeří jeden den a s jednáním druhý den.
před 6 hhodinami
Načítání...