V centru Minska se desítky tisíc demonstrantů domáhaly odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka voláním „Odejdi!“. Reportéři nezávislých médií odhadovali účast na více než sto tisíc lidí. Úřady tlampači vyzývaly účastníky akce k rozchodu a varovaly před použitím síly ze strany početných policejních i vojenských jednotek. Nakonec se ale vše odehrálo v klidu. Solidaritu s protestujícími projevili i lidé v mnoha zemích Evropy, včetně státníků. V Litvě nebo v České republice vznikly lidské řetězy.
„Odejdi!“ Demonstranti v Bělorusku nepolevují v protestech, podpořili je lidé v řadě evropských států
Dav s bílo-červenými vlajkami, které se staly barvami protestu, zaplnil minské náměstí Nezávislosti a přilehlé ulice a sborově vykřikoval hesla jako „Svoboda!“, vylíčil reportér agentury AFP a dodal, že se takové shromáždění demonstrantů v centru hlavního města sešlo druhou neděli za sebou.
„Jestli opravdu vyhrál volby, tak proč proti němu tolik lidí vychází protestovat?“ prohlásil osmnáctiletý Jauhen. „Lukašenko chce, abychom se rozešli a žili jako dřív. Ale už nikdy nebude jako dřív,“ řekl osmadvacetiletý Nikita. Lukašenko, který se drží šestadvacet let u moci, se ještě nikdy nestřetl s tak početným a vytrvalým odporem, dodala AFP.
Agentura DPA píše o „bezprecedentní soudržnosti občanů všech tříd v zemi, ovládané v sovětském stylu i třicet let po pádu komunismu“. Protesty v Minsku podle ní nejsou ani protiruské, ani proevropské. „Chci, aby tento teror skončil, abychom mohli konečně svobodně žít,“ řekla dvaapadesátiletá historička Svjatlana. „Tento režim a tento diktátor mají na rukou tolik krve,“ dodala v slzách.
Události: Demonstranti v Bělorusku nepolevují v protestech (zdroj: ČT)
Demonstrace se podle listu Kommersant účastnili také členové koordinační rady, kterou vytvořila opozice kvůli hladkému předání moci. Její členka Maryja Kalesnikavová vyzvala lidi, aby se nepřibližovali k válečnému památníku, který střežili vojáci. Mezi demonstranty a vojáky se postavili hudebníci, kteří zahráli písničku o třech želvách. Lidé se nakonec v klidu rozešli.
Během protestu se na sociálních sítích a v médiích objevily záběry zachycující pětašedesátiletého Lukašenka v neprůstřelné vestě a se zbraní v ruce. Server Tut.by poznamenal, že Lukašenkovu kalašnikovu chyběl zásobník.
ČT24: Bělorusko čekají další protesty (zdroj: ČT24)
Cichanouská: Lidé už nebudou Lukašenka akceptovat
Podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské je za současnými protesty hlavně hněv Bělorusů kvůli zmanipulovaným volbám a následným pokusům režimu brutálně potlačit protesty.
„Jsem si jistá, že lidé už tuto chvíli nepromarní. Dokonce i když se protestní hnutí trochu utlumí, lidé už nebudou akceptovat našeho prezidenta. Prostě už není možné pod ním žít. Budeme bojovat o vítězství do té doby, dokud nedosáhneme změny,“ uvedla.
Evropané vyjadřují solidaritu s protestujícími Bělorusy
Litevský prezident Gitanas Nauséda a jeho předchůdkyně Dalia Grybauskaitéová se postavili do živého řetězu asi padesáti tisíc lidí, který vedl z Vilniusu k přibližně 30 kilometrů vzdáleným hranicím s Běloruskem. Akce nazvaná Cesta svobody se konala na znamení solidarity s Bělorusy.
„Je důležité dát vědět Bělorusům, že nejsou osamoceni,“ řekla Grybauskaitéová podle serveru Delfi a vyzvala k mezinárodní izolaci Lukašenkova režimu a zavedení ekonomických sankcí.
Bělorusy, kteří protestují proti Lukašenkovu režimu, podpořili v neděli také Češi. Akci v Praze pořádal v Česku spolek Milion chvilek pro demokracii. České a evropské politiky vyzval k co nejrychlejšímu vyhlášení plošných ekonomických sankcí. „Individuální sankce nestačí a plošné sankce jsou to jediné, čeho se vládci Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin obávají,“ uvedlo hnutí.
Podobné akce se podle organizátorů konaly také v Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Gruzii a dalších zemích.
Lukašenko varoval před cvičením NATO
Lukašenko zatím mluví o vnějším ohrožením země a v uniformě o víkendu přiletěl na vojenské cvičení poblíž Grodna na severozápadě země u polských a litevských hranic.
Varoval před údajným nebezpečím ze strany Polska a NATO, přitom hodlá nařídit ministru obrany, aby všemi silami bránil severozápadní region, prý nejvíc ohrožený agresí.
„Všechno spěje k tomu, že sem chtějí dostat někoho, kdo se bude prohlašovat novým prezidentem, a pak požádají zahraničí, v tomto případě NATO, o ochranu obyvatelstva. Poté sem vojenské síly vstoupí a Bělorusko je možné pohřbít,“ varoval Lukašenko na tiskové konferenci.
Severoatlantická aliance odmítla, že by se na polské a litevské hranici s Běloruskem shromažďovali vojáci. Mluvčí NATO Oana Lungescuová uvedla, že aliance „není hrozbou pro Bělorusko ani pro žádnou jinou zemi“ a v regionu žádné vojáky nesoustřeďuje. „Náš postoj je přísně obranný,“ dodala mluvčí.
Obvinění o chystané revoluci podporované cizími mocnostmi popřel litevský prezident Gitanas Nauséda. „(Lukašenkův) režim se ničím nepodloženými tvrzeními o imaginárních vnějších hrozbách snaží odvrátit pozornost od vnitřních problémů Běloruska,“ reagovala litevská hlava státu.
Okolní státy Polsko i Litva dlouhodobě odmítají, že by měly ohrožovat celistvost Běloruska. „Není tu žádný neplánovaný pohyb jednotek NATO v Litvě, včetně litevských armádních sil. Dokonce jsou aktivity nižší než obvykle a pokud vím, žádné neplánované přesuny se nedějí ani v Polsku. Je to totálně nepravdivé a Lukašenko tak pokračuje v hledání vnějšího nepřítele,“ uvedl litevský ministr obrany Raimundas Karoblis.