Nové školní osnovy jsou nacionalistické, bouří se někteří maďarští učitelé

3 minuty
Události ČT: Maďarští učitelé se bouří proti novým osnovám
Zdroj: ČT24

Části maďarských učitelů se nelíbí nové učební plány, které jsou podle nich sestaveny tak, aby propagovaly nacionalistický program vládnoucí strany Fidesz a omezily akademické svobody. Osnovy detailně určují, co se budou děti na základních a středních školách učit, obsahují například přesný seznam spisovatelů a literárních děl.

Vláda tvrdí, že nové osnovy pro základní a střední školy kladou důraz na národ, rodinu a ochranu vlasti a že je sestavili „nejlepší maďarští odborníci po dlouhých profesionálních diskuzích“.

Učitelské odbory, většina pedagogických fakult i Maďarská akademie věd se ale bouří. „Je problematické, když je vzdělávací rámec založený na ideologii spíše než na profesionálních principech,“ uvedl odborový Demokratický svaz učitelů (PDSZ) a doporučil, aby byl nový vzdělávací plán stažen.

„Z našeho pohledu tyto osnovy neslouží zájmům žáků,“ řekl učitel Karoly Marton Letay. Učitelé dějepisu a literatury v jiném prohlášení upozornili, že v plánu jsou prosazováni nacionalističtí autoři a programy.

V osnovách chybí jediný maďarský literární nobelista

V nových osnovách se mezi deseti nejdůležitějšími maďarskými spisovateli octli i antisemité a stoupenci fašismu, například Ferenc Herczeg, který byl vášnivým podporovatelem italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho.

„Ve skutečnosti se určití spisovatelé do osnov nedostali, protože byli skvělí a k tomu mimochodem krajně pravicoví. Dostali se tam jenom proto, že byli krajně pravicoví,“ míní šéf Asociace učitelů literatury László Arató. 

Na seznam se naopak nedostal jediný maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertész, který ve svých dílech zpracovával zkušenosti člověka, jenž přežil holocaust.

„Je nám přesně nařizováno, co učit a co ne. Přesný seznam autorů i titulů,“ přibližuje ředitelka školy Alojzia Diosiová. Zástupce ředitele Asociace učitelů literatury György Fenyö o osnovách prohlásil, že „neposkytují žádný prostor pro svobodu myšlení, ale diktují, co si máme myslet“. Mohou podle něho posloužit „jedině coby vzdělávací plán diktatury“.

Protesty přebité opatřeními proti pandemii

Osnovy mají vstoupit v platnost s novým školním rokem, který začíná v září. Protesty učitelů nyní není moc slyšet, protože s odvoláním na pandemii koronaviru si vláda vymohla mimořádné pravomoci, jež jí parlament odhlasoval na dobu neurčitou.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kvůli tomu zemi znovu pohrozila řízením kvůli porušování unijního práva. 

Evropská unie a lidskoprávní organizace kritizují maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho vládu často za kroky, které podle nich podkopávají principy demokracie a právního státu.

V oblasti vzdělání Orbán například omezil svobodu Maďarské akademie věd a přinutil odejít ze země Středoevropskou univerzitu, jejímž zakladatelem je americký miliardář maďarského původu George Soros, kterého kvůli jeho liberálním pohledům považuje Orbán za svého úhlavního nepřítele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 2 hhodinami

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 5 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

NATO schválilo nové závazky, Rutte navrhl zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...