Nové školní osnovy jsou nacionalistické, bouří se někteří maďarští učitelé

Nahrávám video
Události ČT: Maďarští učitelé se bouří proti novým osnovám
Zdroj: ČT24

Části maďarských učitelů se nelíbí nové učební plány, které jsou podle nich sestaveny tak, aby propagovaly nacionalistický program vládnoucí strany Fidesz a omezily akademické svobody. Osnovy detailně určují, co se budou děti na základních a středních školách učit, obsahují například přesný seznam spisovatelů a literárních děl.

Vláda tvrdí, že nové osnovy pro základní a střední školy kladou důraz na národ, rodinu a ochranu vlasti a že je sestavili „nejlepší maďarští odborníci po dlouhých profesionálních diskuzích“.

Učitelské odbory, většina pedagogických fakult i Maďarská akademie věd se ale bouří. „Je problematické, když je vzdělávací rámec založený na ideologii spíše než na profesionálních principech,“ uvedl odborový Demokratický svaz učitelů (PDSZ) a doporučil, aby byl nový vzdělávací plán stažen.

„Z našeho pohledu tyto osnovy neslouží zájmům žáků,“ řekl učitel Karoly Marton Letay. Učitelé dějepisu a literatury v jiném prohlášení upozornili, že v plánu jsou prosazováni nacionalističtí autoři a programy.

V osnovách chybí jediný maďarský literární nobelista

V nových osnovách se mezi deseti nejdůležitějšími maďarskými spisovateli octli i antisemité a stoupenci fašismu, například Ferenc Herczeg, který byl vášnivým podporovatelem italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho.

„Ve skutečnosti se určití spisovatelé do osnov nedostali, protože byli skvělí a k tomu mimochodem krajně pravicoví. Dostali se tam jenom proto, že byli krajně pravicoví,“ míní šéf Asociace učitelů literatury László Arató. 

Na seznam se naopak nedostal jediný maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertész, který ve svých dílech zpracovával zkušenosti člověka, jenž přežil holocaust.

„Je nám přesně nařizováno, co učit a co ne. Přesný seznam autorů i titulů,“ přibližuje ředitelka školy Alojzia Diosiová. Zástupce ředitele Asociace učitelů literatury György Fenyö o osnovách prohlásil, že „neposkytují žádný prostor pro svobodu myšlení, ale diktují, co si máme myslet“. Mohou podle něho posloužit „jedině coby vzdělávací plán diktatury“.

Protesty přebité opatřeními proti pandemii

Osnovy mají vstoupit v platnost s novým školním rokem, který začíná v září. Protesty učitelů nyní není moc slyšet, protože s odvoláním na pandemii koronaviru si vláda vymohla mimořádné pravomoci, jež jí parlament odhlasoval na dobu neurčitou.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kvůli tomu zemi znovu pohrozila řízením kvůli porušování unijního práva. 

Evropská unie a lidskoprávní organizace kritizují maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho vládu často za kroky, které podle nich podkopávají principy demokracie a právního státu.

V oblasti vzdělání Orbán například omezil svobodu Maďarské akademie věd a přinutil odejít ze země Středoevropskou univerzitu, jejímž zakladatelem je americký miliardář maďarského původu George Soros, kterého kvůli jeho liberálním pohledům považuje Orbán za svého úhlavního nepřítele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 6 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 6 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 7 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 13 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...