Německá armáda by měla převzít výraznější roli při řešení krizí ve světě. Předpokládá to strategický dokument, který schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Armáda by měla personálně posílit, aby se mohla aktivněji podílet na mírových misích OSN i v rámci NATO. V Bílé knize se píše o vytvoření „evropské bezpečnostní a obranné unie“. Možnost vzniku společné evropské armády ale dokument nezmiňuje.
Německá armáda má být silnější. Schválený dokument mluví o vedoucí úloze
Podle přijatého dokumentu má Německo vzhledem ke svému hospodářskému, politickému a vojenskému významu povinnost „aktivně se podílet na utváření světového řádu“. Německá armáda by se proto měla silněji než dosud podílet na mírových misích OSN a na rozdíl od minulosti by v nich měla přebírat i vedoucí úlohu.
Bílá kniha předpokládá, že Německo převezme větší zodpovědnost v rámci Aliance a zasadí se o posílení jejího evropského pilíře. Vláda se také přihlásila k závazku NATO, aby členské státy Aliance dávaly na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.
Podle agentury DPA je ale splnění tohoto cíle v nejbližších osmi letech nerealistické, protože nyní tvoří obranné výdaje Německa 1,2 procenta HDP a jejich skokové zvýšení se nedá očekávat.
obrázek
V německé armádě budou působit cizinci
Nový strategický plán německé armády také počítá s tím, že by se jejími členy mohli stát i cizinci. To by mělo pomoci k personálnímu posílení německých ozbrojených sil, které nyní mají zhruba 167 tisíc vojáků, což je o 3000 méně než stanovený cíl. Cílový počet se přitom má od příštího roku zvýšit o dalších 7000 vojáků.
Armáda by podle Bílé knihy v budoucnu mohla za výjimečných okolností zasahovat i na území Německa. Nešlo by ale o bojové operace, nýbrž o evakuační a záchranné akce v případě, že by se Německo stalo terčem velkého teroristického útoku.
obrázek
Německo v současné době cvičí na severu Iráku členy kurdských milic, kterým dodává zbraně. Mezinárodní koalici pomáhají v boji proti Islámskému státu německé průzkumné letouny Tornado.
Německo má ale s vojenskými intervencemi špatné zkušenosti, proto se snaží hrát na Blízkém východě spíš roli zprostředkovatele jednání, než se přímo zapojit do bojů, říká bezpečnostní analytik německého Marshallova fondu Christian Mölling.