Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke stažení vojsk z Ukrajiny a návratu k diplomacii. Zároveň odmítl vytvoření bezletové zóny, které by podle něj znamenalo přímé zavlečení Západu do války, jež by přinesla další civilní oběti. Zelenskyj za to NATO kritizoval. Šéf americké diplomacie Antony Blinken znovu potvrdil, že pokud to bude nutné, je Aliance připravena bránit své členy. Ministři zahraničí zemí NATO také v pátek jednali o posilování obrany členských států v bezprostředním dosahu Ruska, ke konečnému rozhodnutí ale nedospěli. Putin informoval německého kancléře Olafa Scholze, že Moskva je ochotná s Kyjevem vést dialog, pokud ovšem budou splněny všechny její požadavky.
„Naše Aliance je obranná, nevyhledáváme konflikty. Ale pokud konflikt přijde k nám, jsme připraveni bránit každý metr našeho území,“ řekl před jednáním ministrů zahraničí NATO Blinken. Dodal, že spojenci zareagovali na „promyšlenou ruskou agresi“ velmi rychle a všichni bez výjimky přispěchali Ukrajině na pomoc. Alianční země, z nichž řada před začátkem ruské invaze váhala s vojenskou podporou Kyjeva, začaly rychle dodávat Ukrajině zbraně.
Podle Stoltenberga vedle okamžitého dočasného rozmístění nových sil Aliance chystá plán na výrazné posílení stálých jednotek, které nyní působí v Pobaltí, Polsku či Rumunsku. Vedle pozemních sil by mohlo být zapojeno i letectvo, nastínil Stoltenberg. Konkrétní podobu by podle šéfa NATO mohl plán získat při zasedání ministrů obrany za dva týdny.
Lídři zemí NATO se před týdnem v první reakci na ruskou agresi shodli na tom, že chtějí dále rozšiřovat působení aliančních jednotek v zemích východního křídla. Spojené státy vysílají do Evropy další tisíce vojáků, do států sousedících s Ruskem či Ukrajinou míří i jednotky z dalších západních zemí.
„Shodli jsme se na tom, že je potřeba posílení východního křídla NATO, protože NATO je obranná aliance a Rusko v tuto chvíli představuje významnou hrozbu,“ řekl po jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Česko podle něj dále hodlá podporovat Ukrajinu, protože je v českém zájmu, aby „zůstala silná“.
Aliance hovoří o vytvoření stálých bojových skupin, které by kvůli ruské hrozbě mohly být umístěny v Rumunsku, na Slovensku i v dalších státech. Členové NATO řeší také možnosti další vojenské podpory Ukrajiny či možné jaderné ohrožení ze strany Moskvy. Vyslat stovky svých vojáků na Slovensko je připraveno i Česko.
Podle Lipavského ministři rovněž tvrdě odsoudili noční ruský útok na jadernou elektrárnu v Záporoží, který „potenciálně ohrožuje celý svět“. Rusko podle něj zcela zjevně porušuje mezinárodní právo. Podle Stoltenberga navíc při útocích využívá extrémně ničivé kazetové bomby.
NATO bezletovou zónu nevyhlásí
Ministři se v pátek bavili i o možnosti vyhlášení bezletové zóny, o které spojence požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle generálního tajemníka se však shodli, že nechtějí zapojení aliančních letadel do konfliktu, což by udržování zóny vyžadovalo. „Jsem pevně přesvědčen, že když by NATO zasáhlo do konfliktu, bylo by více obětí a lidského utrpení,“ prohlásil.
Stoltenberg také ohlásil, že nemá informace o tom, že by se nějaký stát chystal dodat Ukrajině stíhačky, o což Zelenskyj rovněž žádal. Začátkem týdne se přitom v médiích objevily informace, že se k tomu chystá Polsko či Bulharsko. Obě země to však vzápětí popřely.
Podle politického geografa Michaela Romancova měl šéf Aliance své vystoupení dobře připravené. „Mluví pouze v těch mantinelech, které mu umožňuje jeho funkce. On není voják, on sám nemá k dispozici žádný potenciál, kterým by mohl tu situaci zvrátit. Pouze tlumočí názor členských států,“ komentuje Romancov.
Zelenskyj kritizoval NATO a západní lídry
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval NATO za to, že odmítá zavést bezletovou zónu nad jeho zemí. V televizním projevu k Ukrajincům uvedl, že ruská agrese proti jeho zemi bude pravděpodobně narůstat a západní lídry obvinil z toho, že ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi dovolili pokračovat v bombardování měst, uvedla stanice BBC News.
„S vědomím, že nové údery a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO záměrně rozhodlo neuzavřít oblohu nad Ukrajinou,“ uvedl Zelenskyj ve videoposelství. „Vedení aliance dnes (v pátek) dalo zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic tím, že odmítlo vytvořit bezletovou zónu,“ dodal.
Blinken: Uděláme vše, abychom zastavili válku
Putin porušuje válkou na Ukrajině společné principy demokratických společností a Spojené státy učiní ve spolupráci s Evropou vše, aby válku zastavily, prohlásil také Blinken. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell před jednáním nevyloučil, že evropský blok sáhne k dalšímu přitvrzení sankcí proti Putinovu režimu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po setkání s Blinkenem prohlásila, že nové sankce budou na stole, pokud Putin neukončí válku.
Podle Blinkena Putin od začátku invaze porušuje principy, na kterých stojí demokratický svět – mír, bezpečnost a národní suverenitu. „Pokud bychom povolili, aby tyto principy byly beztrestně zpochybňovány, jako to teď dělá Putin, otevřelo by to Pandořinu skříňku problémů nejen pro nás, ale upřímně pro celý svět,“ řekl Blinken. Válka má podle něj strašné následky pro lidi na Ukrajině, ale mohla by je mít i pro celý svět, pokud by nereagoval.
USA i EU dodávají Ukrajině zbraně a na Rusko uvalily již několik vln sankcí, které mají výrazně omezit přístup ruské vlády k penězům a potrestat lidi napojené na Kreml či odpovědné za válku.
„Rusové bombardují a ostřelují všechno, nemocnice, obytné domy, školy, je mnoho civilních obětí. Je to barbarský způsob vedení války,“ prohlásil Borrell, podle něhož musí Putin válku zastavit.
„Můžeme se klidně bavit o dalších (sankcích). Musíme se dívat na to, jaký mají dopad na Rusko,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Klíčové podle něj bude, aby EU, USA i další spojenci zachovali dosavadní jednotu, s níž chtějí Putina přimět, aby agresi ukončil.
Podle Borrella se ministři shodli na tom, že je třeba odstranit slabá místa v dosud přijatých sankcích, aby je Rusko nemohlo obcházet. EU například uvažuje o rozšíření finančních a kapitálových sankcí, které zasahují ruské banky, i na obchodování s kryptoměnami. Zvažuje také vyloučení dalších ruských bank kromě dosavadních sedmi z mezinárodního platebního systému SWIFT, uvedl příklad Borrell.
„Musíme zabránit tomu, aby ruští oligarchové unikali sankcím,“ prohlásil španělský politik na adresu miliardářů napojených na Kreml, z nichž řadu již EU v minulých dnech zařadila na sankční seznam.
Podle von der Leyenové unie v kooperaci s USA či Británií již další sankce připravuje a zavede je v případě, že Rusko konflikt neukončí. O konkrétním časovém horizontu nemluvila, někteří diplomaté však hovoří o příštím týdnu, kdy mají unijní lídři na programu neformální summit ve Versailles.
Scholz má velké obavy
O víkendu se může uskutečnit třetí kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem, informoval Putin německého kancléře Olafa Scholze. Ten opětovně vyzval Putina, aby nařídil okamžité zastavení bojů na Ukrajině.
Dosavadní rozhovory, ve kterých chce Kyjev dosáhnout příměří, zatím úspěch nepřinesly. Obě strany ale podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksije Arestovyče souhlasily s poskytnutím humanitární pomoci a vytvořením bezpečných humanitárních koridorů, aby mohli civilisté bezpečně odejít z obklíčených ukrajinských měst. Arestovyč ale poznamenal, že souhlas je „teoretický“. Zda bude uveden do praxe, tedy jasné není.
„Spolkový kancléř vyjádřil velké obavy,“ řekl Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit o obsahu hodinového telefonátu. Uvedl, že oba státníci si vyměnili odlišné názory na situaci. Dodal, že Scholz i Putin se dohodli na dalším rozhovoru v dohledné době.
Putin podle vyjádření Kremlu Scholzovi řekl, že doufá, že ukrajinská delegace zaujme během třetího kola rozhovorů plánovaného na konec týdne „rozumný a konstruktivní postoj“. Požadavky vůči Kyjevu, jejichž splnění je pro Moskvu podmínkou pro dialog, jsou neutrální a nejaderný status Ukrajiny, demilitarizace země, „denacifikace“ ukrajinského státu, jakož i uznání ruské anexe Krymu a nezávislosti takzvaných „republik“ v Donbasu v administrativních hranicích Doněcké a Luhanské oblasti.
Rada OSN pro lidská práva je pro vyšetřování ruských činů na Ukrajině
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) schválila rezoluci odsuzující možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Zároveň podle agentury Reuters podpořila ustavení komise, která bude tyto případy vyšetřovat. Rezoluci, kterou předložila Ukrajina, podpořilo dvaatřicet členů UNHRC, třináct se zdrželo a Rusko a Eritrea byly proti.
Orgán sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Komise schválená hlasováním bude tříčlenná.
Ukrajinská vyslankyně Jevhenija Filipenková Radě OSN pro lidská práva před hlasováním řekla, že existují „nevyvratitelné důkazy hrubého a systematického porušování lidských práv, jakož i válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ze strany Ruska“. „Je naší společnou povinností zajistit odpovědnost tím, že nařídíme zdokumentování a ověření ruských zločinů a identifikaci odpovědných osob,“ dodala.
Rusko, které svou invazi na Ukrajinu označuje jako „speciální vojenskou operaci“, popírá, že by útočilo na civilisty. Ruský vyslanec Jevgenij Ustinov prohlásil, že členové, kteří rezoluci podpořili, „použijí jakékoli prostředky, aby z událostí na Ukrajině obvinili Rusko“.
V tuto chvílí podle agentury Reuters není jasné, jak bude komise, která byla zřízena na rok, spolupracovat se stávajícím lidskoprávním týmem OSN na Ukrajině.
Tým expertů Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu ve čtvrtek odcestoval na Ukrajinu, kde má zkoumat možné válečné zločiny všech stran konfliktu, sdělil Reuters hlavní prokurátor soudu.
