Na Tchaj-wanu působí američtí vojáci, přiznala prezidentka

Na Tchaj-wanu působí nevelký počet amerických vojáků, kteří cvičí společně se svými místními kolegy. V americké televizi CNN tuto informaci potvrdila prezidentka ostrova Cchaj Jing-wen. Ministr obrany pak novinářům sdělil, že ostrov musí být připraven se bránit a nemůže spoléhat na pomoc spojenců. Prohlášení přichází v době eskalujícího napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem.

„Máme mnoho forem spolupráce se Spojenými státy, jejímž cílem je posílit naše schopnosti bránit se,“ poznamenala prezidentka Cchaj Jing-wen. Na dotaz, kolik příslušníků americké armády na ostrově působí, odpověděla, že „nikoliv tak moc, jak se veřejnost domnívá“.

O tom, že na Tchaj-wanu působí američtí vojáci, už dříve informovala různá světová média, ovšem oficiální potvrzení této informace může dále zhoršit vztahy mezi Pekingem a Washingtonem, uvádí Reuters.

V reakci na vyjádření prezidentky tchajwanský ministr obrany Čch'u Kchuo-čcheng bez dalších podrobností prohlásil, že vojenských kontaktů mezi Washingtonem a Tchaj-pejí „je poměrně hodně a jsou celkem pravidelné“. Agentura Reuters připomíná, že Tchaj-wan posílá na tréninky do Spojených států piloty stíhaček F-16.

„Země musí spoléhat sama na sebe a pokud nám naši přátelé nebo další skupiny budou moci pomoct, pak budeme samozřejmě rádi, ale nemůžeme na tom být závislí,“ podotkl ministr obrany.

Peking na zprávu o přítomnosti amerických vojáků na Tchaj-wanu reagoval popuzeně: „Jednoznačně odmítáme jakýkoli způsob oficiální výměny a vojenských kontaktů mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem,“ zdůraznilo čínské ministerstvo zahraničí.

Čína stupňuje tlak

Spojené státy podobně jako většina zemí nemají s Tchaj-wanem formální diplomatické vztahy, ale jsou jeho nejdůležitějším mezinárodním spojencem a hlavním dodavatelem zbraní. Svou vojenskou přítomnost na ostrově oficiálně ukončily v roce 1979, kdy zpřetrhaly diplomatické vztahy s Tchaj-pejí a upřednostnily Peking.

Americký prezident Joe Biden ovšem nedávno prohlásil, že pokud by Čína ostrov napadla, může Tchaj-wan počítat s pomocí USA. Svým jednoznačným vyjádřením se tak odchýlil od dlouholeté politiky, kdy americká administrativa na toto téma vydávala pouze vágní prohlášení.

Čína považuje ostrov za součást svého území a v posledních týdnech zvyšuje vojenský i politický tlak na Tchaj-wan. Nevylučuje ani, že by se mohla území zmocnit silou. Čínská armáda podniká poblíž ostrova manévry a začátkem října opakovaně a ve velkém narušila tchajwanský vzdušný prostor.

Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu, parlament a demokratické zřízení odlišné od vlády jedné strany v pevninské Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily novou sérii úderů na Írán jako odvetu za padlé americké vojáky

Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedlo, že Spojené státy ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu.
01:20Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ruské údery na Kyjev si vyžádaly nejméně jednu oběť a pět zraněných

Nejméně jednu oběť a pět zraněných si vyžádaly ruské noční údery na Kyjev, informovala vojenská správa metropole. Starosta města Vitalij Klyčko již dříve oznámil, že byl zasažen vícepodlažní obytný dům a na místě zasahují záchranáři. Podle ruské verze stanice BBC jsou hlášeny údery v nejméně pěti kyjevských čtvrtích.
před 2 hhodinami

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 3 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozsáhlý požár na jihu Norska stále není plně pod kontrolou

Rozsáhlý požár ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než sto bytových jednotek, stále není plně pod kontrolou, informoval v sobotu večer na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA chystají granty pro spojence hnutí MAGA v Evropě i ve světě, píše FT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), uvedl list Financial Times, který píše o dramatické změně priorit americké zahraniční pomoci.
před 9 hhodinami

Maďarský prezident podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Hlava státu navzdory podpisu vyjádřila přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku. Prezidentských povinností se má od pondělí prozatímně ujmout předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.