Tchaj-wan bude pokračovat ve zvyšování svých obranných kapacit, aby zajistil, že ho nikdo nedonutí vydat se cestou, kterou mu vytyčila Čína, uvedla tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Čínská vláda její slova odsoudila a uvedla, že prezidentčiny výroky podněcují ke konfrontaci a překrucují fakta. Snahy o nezávislost Tchaj-wanu znemožňují dialog, zdůraznila čínská kancelář pro tchajwanské záležitosti.
Čínský prezident Si Ťin-pching v sobotu u příležitosti 110. výročí revoluce přislíbil „mírové znovusjednocení“ s Tchaj-wanem. Oproti některým svým minulým proslovům ale přímo nepohrozil použitím síly vůči Tchaj-peji.
„Nikdo by neměl podléhat iluzím, že nátlak donutí Tchajwance, aby se sklonili,“ řekla tchajwanská prezidentka. „Cesta, kterou nám Čína vytyčila, nenabízí 23 milionům Tchajwanců svobodný a demokratický způsob života ani suverenitu,“ zdůraznila.
Prezidentská kancelář v reakci na Si Ťin-pchingovo vystoupení už v sobotu uvedla, že budoucnost ostrova spočívá jen v rukou jeho lidu a že většina veřejnosti jasně odmítá model „jedné země, dvou systémů“, který prosazuje Peking.
V posledních dnech panuje mezi Čínou a Tchaj-wanem zvýšené napětí. Na začátku měsíce čínská armáda čtyři dny po sobě vysílala k tchajwanskému pobřeží vojenská letadla a tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng ve středu mluvil o nejhorší situaci za posledních čtyřicet let. Ostrov ležící na jihovýchod od Číny se ocitá pod rostoucím tlakem, aby uznal nadřazenost Pekingu, Tchaj-pej to však odmítá.
Tchaj-wan je de facto nezávislý, většina zemí ho ale neuznává
Tchaj-wan se vydal vlastní cestou v roce 1949, když se v Číně ujímali moci komunisté v čele s Mao Ce-tungem. Peking ostrov považuje za součást svého území a hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení jeho samostatnosti.
Tchaj-wan nicméně už více než sedmdesát let funguje de facto nezávisle a má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Většina zemí včetně České republiky ale Tchaj-wan jako samostatný stát neuznává.
