Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Nahrávám video

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.

„Za pomoci partnerů ze Spojených arabských emirátů byl v Dubaji zadržen a ruské straně předán ruský občan Ljubomir Korba, narozený v roce 1960, který byl přímým vykonavatelem zločinu,“ uvedla FSB a dodala, že identifikovala jeho komplice, rovněž občany Ruska.

Podle FSB jde o muže jménem Viktor Vasin, jehož bezpečnostní složky zadržely v Moskvě, a Zinajdu Serebrickou, která odjela na Ukrajinu. Pátrání po organizátorech pokusu o atentát pokračuje, dodala dle Interfaxu FSB. Server Kommersant už v sobotu s odvoláním na svůj zdroj uvedl, že se v případu objevili první dva podezřelí a čeká je výslech.

Agentura Reuters napsala, že nemohla bezprostředně ověřit podrobnosti o podezřelých a že Spojené arabské emiráty nezveřejnily detaily o zadržení Korby. 

Ruský vládce Vladimir Putin dle Reuters v rámci telefonického rozhovoru poděkoval svému protějšku ze Spojených arabských emirátů Mohammadovi bin Zájidovi Al Nahjánovi za pomoc při zadržení podezřelého muže.

Moskva viní Kyjev, ten to popírá

Útočník podle ruských úřadů a médií několikrát postřelil generálporučíka Alexejeva v jednom z bytových domů na severozápadě Moskvy v pátek, poté z místa činu uprchl. Čtyřiašedesátiletý důstojník GRU skončil v nemocnici. Podle sobotních informací Kommersantu podstoupil operaci a probral se z umělého spánku.

Mluvčí ruského vyšetřovacího výboru Světlana Petrenková podle Kommersantu tvrdí, že Korba přijel do Moskvy koncem prosince loňského roku na pokyn ukrajinských tajných služeb, aby spáchal teroristický útok. Na zástupce šéfa GRU vystřelil nejméně třikrát a několik hodin po pokusu o atentát odletěl do Spojených arabských emirátů, uvedla dále mluvčí. Korba je podle Petrenkové ruský občan narozený v době Sovětského svazu v Ternopilské oblasti, která se nachází na západě dnešní Ukrajiny.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už v pátek z pokusu o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele obvinil Ukrajinu a tvrdil, že Kyjev se snaží narušit mírová jednání. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha účast své země v útoku na Alexejeva podle agentury Reuters popřel. „Nevíme, co se stalo s tímto konkrétním generálem – možná to byly jejich vlastní ruské vnitřní boje,“ řekl.

Ukrajina se už téměř čtyři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi. Od jejího začátku byla zabita řada vysoce postavených ruských vojenských představitelů, přičemž Moskva z útoků viní Kyjev. Ukrajinská vojenská rozvědka se k některým z těchto útoků přihlásila, v případě útoku na Alexejeva se tak podle dostupných informací nestalo.

Alexejev se měl podílet na útocích proti Ukrajině

Vladimir Alexejev je podle serveru Meduza prvním zástupcem náčelníka Hlavní správy generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, tedy vojenské zpravodajské služby, pro kterou se stále často používá někdejší zažitá zkratka GRU. Spojené státy a Evropská unie na něj před lety uvalily sankce.

GRU je podobně jako FSB rozsáhlá a mocná ruská zpravodajská služba, která má spící agenty v zahraničí i pokročilé kybernetické kapacity, podotkl Reuters.

Média Alexejeva označila za jednoho z hlavních kurátorů ruských „dobrovolnických“ formací účastnících se války proti Ukrajině, napsala Meduza a dodala, že ukrajinská vojenská rozvědka HUR generálporučíka mimo jiné podezírá z „organizování přípravy výchozích údajů pro raketové a letecké údery na ukrajinské území“.

Generál byl podle Reuters zodpovědný za vztahy mezi ministerstvem obrany a žoldnéřskou armádou Jevgenije Prigožina, která bojovala v některých z nejtvrdších bitev v ranější fázi ruské války proti Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled