Mirzijojev byl podle očekávání zvolen uzbeckým prezidentem

Uzbecký premiér Šavkat Mirzijojev se podle očekávání stal prezidentem své země, když v nedělních volbách podle volební komise získal téměř 89 procent odevzdaných hlasů. Devětapadesátiletý politik v nejvyšší funkci nahradil bývalého uzbeckého vůdce Islama Karimova, který zemřel počátkem září po 27 letech nekompromisního vládnutí.

Mirzijojevovo zvolení je podle analytiků výsledkem dělby moci mezi hlavními uzbeckými klany, které v nejlidnatější středoasijské zemi ovládají lukrativní těžbu surovin a pěstování bavlny. Nový prezident má být oficiální tváří režimu s omezenými pravomocemi, o moc se bude dělit se šéfem uzbecké tajné policie Rustamem Inojatovem a viceprezidentem a ministrem financí Rustamem Azimovem.

Zatímco pozorovatelé z Ruska a bývalých sovětských republik označili volby za demokratické a transparentní, jejich kolegové z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poukázali na porušování volebních pravidel.

Výjimkou podle nich nebyly případy takzvaného „rodinného hlasování,“ kdy jeden člen rodinného klanu odevzdal kromě svého i hlasy příbuzných. Nedostatky zjistili evropští pozorovatelé i při práci sčítacích komisařů. Některé připomínky a doporučení OBSE uzbecké úřady ignorovaly.

Mirzijojev, který byl premiérem země od roku 2003, vyhrál volby s obrovským náskokem, druhý v pořadí byl kandidát Lidově demokratické strany Uzbekistánu Chotamžon Katmonov, který získal 3,7 procenta hlasů. Celkem se o post hlavy státu formálně ucházeli čtyři kandidáti.

Mirzijojev se narodil 30. prosince 1957 v Džizaku. Vystudoval Taškentský institut zavlažování a meliorací (1981). Na téže škole poté řadu let působil jako výzkumný pracovník a získal vědeckou hodnost. Zastával i funkce v komunistické mládežnické organizaci (komsomolu) a v komunistické straně. 

V roce 1990 byl poprvé zvolen do uzbeckého parlamentu (nyní Nejvyšší shromáždění), angažoval se i v komunální politice v Taškentu. Nejprve byl gubernátorem Džizacké oblasti, od roku 2001 byl gubernátorem Samarkandské oblasti. V čele vlády je od prosince 2003. Do funkce ho dosadil prezident Islam Karimov.

Šavkat Mirzijojev
Zdroj: Vasily Fedosenko/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 24 mminutami

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Ruské síly v noci na středu podnikly 26 útoků na ukrajinský Charkov, které si vyžádaly zatím neupřesněný počet zraněných a způsobily požár. V úderech na ruské cíle pokračoval také Kyjev, po jednom z nich vypukl požár v Kujbyševské ropné rafinérii ve městě Samara, informoval zpravodajský server Ukrajinska Pravda s odvoláním na informace a nahrávky očitých svědků zveřejněné na ruské síti Telegram. Ruské úřady také tvrdí, že budovu historického muzea v Sevastopolu zasáhly v noci na středu ukrajinské drony.
před 25 mminutami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 2 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 3 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 7 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 10 hhodinami
Načítání...