Lidé se bouří od Alžírska po Súdán. Sílící neklid na severu Afriky může pocítit i Evropa

Nahrávám video

Naděje na klidné řešení súdánské krize slábne. Opozice vyhlásila generální stávku ve snaze donutit armádu k předání moci civilistům. Požaduje také vyšetření násilného zásahu proti demonstrantům. Problémy sužují i politicky roztříštěnou Libyi či Alžírsko, kde davy požadují kromě odchodu starých elit také reformy. Dopady nestability v regionu přitom může pocítit i Evropa.

Súdánská metropole Chartúm kvůli generální stávce v těchto dnech zeje prázdnotou. „Lidé jsou vystrašení, bojí se. Všichni žijeme v nejistotě,“ uvedl Súdánec Idris Mohame. Pasivní rezistence je prevencí před násilím. Minulý týden bezpečnostní složky rozehnaly v Chartúmu demonstraci brutálním způsobem, který si vyžádal desítky lidských životů.

Podle Světové zdravotnické organizace další zranění přibyli při zátazích v nemocnicích. „Znovu vyzýváme úřady, aby zajistily okamžité a nezávislé vyšetřování použití nepřiměřené síly proti táboru demonstrantů,“ konstatoval mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville.

Duben byl ve znamení odchodů

Za násilnostmi mají stát státní ozbrojené složky, které vznikly z bývalých arabských milic Džandžauí. Ty nechvalně prosluly krvavým potlačením konfliktu v Dárfúru na začátku tisíciletí. Prezident Umar Bašír, který kvůli tomu čelí podezření z genocidy, byl v dubnu pod tlakem protestů po třiceti letech donucen odejít.

Moc následně převzala armáda. Šance na klidné přechodné období a přípravu voleb, na kterých se původně dohodla s opozicí, se ale stále snižuje.

Demonstranti už měsíce požadují změnu také v Alžírsku. V dubnu donutili k odchodu dlouholetého prezidenta – Azíze Butefliku. Protestující ale chtějí hlubší reformy a odchod všech starých politických struktur.

„Musejí odejít, už toho máme plné zuby,“ konstatovala obyvatelka Alžíru Hassiba. Ústavní rada ale místo toho prezidentské volby plánované na začátek července odložila na neurčito.

V rozdělené Libyi pro změnu pokračují střety s armádou polního maršála Chalífy Haftara, která v dubnu zahájila tažení na Tripolis, sídlo mezinárodně uznávané vlády. Evropa má z nestability v regionu obavy zejména kvůli možnému posílení migrační krize ve Středomoří.

OSN nyní varuje před enormním rizikem. Přístup Itálie a Malty totiž vytlačuje lodě neziskových organizací, které představují pro lidi na přetížených člunech často jedinou šanci na přežití. Mrtvých a pohřešovaných je od začátku roku už přes pět set.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahuje letecká mise Severoatlantické aliance.
09:56Aktualizovánopřed 17 mminutami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 49 mminutami

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 3 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 4 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 5 hhodinami
Načítání...