Hongkongské mezinárodní letiště kvůli protestům opět ruší lety. Po pondělní odstávce se provoz částečně obnovil, terminály ale znovu zaplnili protivládní aktivisté. V úterý večer mezi nimi a policisty vypukly potyčky. Americký prezident Donald Trump s odvoláním na tajné služby uvedl, že Čína přesouvá vojsko k hranicím Hongkongu.
Letiště v Hongkongu už druhým dnem paralyzují protesty. Trump varuje před Čínou
3 minuty
Policie se střetla s demonstranty na hongkongském letišti
„Naše tajné služby nás informovaly, že čínská vláda přesouvá vojáky na hranici s Hongkongem. Všichni by měli zůstat v klidu a v bezpečí!“ napsal šéf Bílého domu na Twitteru.
Podle agentury Reuters není zřejmé, zda Trump informoval o nových armádních přesunech poblíž Hongkongu, anebo o těch, o kterých už dříve psala některá média. Podle nich Čína oraganizuje vojenské cvičení u města Šen-čen blízko Hongkongu.
Policisté použili slzný plyn, demonstranti stavěli barikády
Protesty požadující demokratizaci Čínou spravovaného Hongkongu se na letišti konají již pátým dnem. To v pondělí přimělo vedení terminálu zrušit veškeré neodbavené lety. Potyčky mezi aktivisty a policií vypukly podle CNN poté, co muže s cedulí „Jsem čínský policista předstírající demonstranta“ odvážela, zřejmě v bezvědomí, záchranná služba z odletové haly. Policisté následně vstoupili do budovy v terminálu a část demonstrujících se snažila vyhnat slzným plynem. Když protivládní aktivisté začali stavět barikády z vozíků a zavazadel, strážci zákona se stáhli ven.
V úterý ráno sice letiště oznámilo postupné obnovování provozu, ten ale odpoledne místního času opět přerušilo. „Provoz terminálu mezinárodního letiště v Hongkongu byl dnes v důsledku demonstrace vážně narušen,“ uvedlo v úterý vedení letiště s tím, že odbavování je pozastaveno pro všechny lety, které s ním do 16:30 místního času (10:30 středoevropského letního času) nezačaly.
Dav v černém oblečení v úterý nejdříve zaplnil příletovou halu, poté se mu i přes přítomnost policie podařilo dostat do míst pro odbavení pasažérů a k odletům. Zablokoval také jeden z příchodů k pasové kontrole a cestující se přes aktivisty nemohli dostat k letadlům. Místní úřady veřejnosti vzkázaly, aby se na letiště raději nevydávala, aerolinky doporučily klientům přebookování letů.
Aktivisté se z velké části usadili na podlahu letiště. V rukou drželi protivládní transparenty a plakáty, které jsou určeny pro cestující z kontinentální Číny i ze zbytku světa. „Demokracie je dobrá,“ píše se na jednom z nich, na dalších se omlouvají cestujícím za způsobené obtíže.
Aktivisté od pondělí vyjadřují nesouhlas i s násilím, jehož se policie o víkendu dopustila na demonstrantech. Část z nich má obvazy nebo pásky přes oko jako vyjádření solidarity s medičkou, kterou během protestů do oka zasáhl gumový projektil a hrozí, že o oko přijde. Policie o víkendu z blízka střílela do davu, na některých místech v neděli použila i slzný plyn.
Hongkongský protestující upozorňuje na násilí ze strany policistů
Lamová: Cesta do propasti
Lamová, která se v posledních týdnech k největší politické krizi za desítky let příliš nevyjadřuje, v úterý prostřednictvím médií vyzvala obyvatele ke klidu a prohlásila, že násilnosti ze strany demonstrantů uvrhly Hongkong do stavu „paniky a chaosu“. Na své emotivní tiskové konferenci vykreslila násilosti ze strany demonstrantů jako cestu do propasti.
„Hongkong jako otevřené, svobodné, velmi tolerantní a ekonomicky stabilní město pocítí těžké rány… Zotavení může trvat dlouho,“ řekla správkyně, které mnozí vyčítají, že chce posílit kontrolu Číny nad ostrovem.
Víkendový policejní zásah proti protestujícím ale Lamová komentovat nechtěla. „Policejní akci nemůže hodnotit někdo jako já. Zejména když policisté musí na místě posoudit, co v konkrétní situaci bude v nejlepším zájmu bezpečí lidí,“ řekla.
„Vláda je přesvědčena, že dohromady s policejními silami jsem schopna tuto krizi vyřešit,“ odpověděla pak Lamová na otázku, zda může zrušit extradiční zákon, který stál na počátku protivládních protestů.
OSN vyzývá k prošetření zásahu
OSN v úterý hongkongské úřady vyzvala, aby víkendové protesty řádně prošetřily. Ze záběrů totiž podle organizace vyplývá, že bezpečnostní složky slzný plyn pálily do přeplněných a uzavřených prostor, což odporuje mezinárodním úmluvám.
K problematice čínsko-hongkongských vztahů se v úterý vyjádřil i Chris Patten, poslední správce území z doby, kdy byl Hongkong ještě pod britskou nadvládou. Podle něj by čínská intervence byla katastrofou. Hongkong se vrátil pod správu Číny v roce 1997, město má ovšem vlastní právní řád.
Čína mluví o „zárodcích terorismu“
Hongkongská policie podle BBC přiznala, že k nedělním masovým protestům vyslala své příslušníky přestrojené za demonstranty. Podle mluvčího tamní policie se její příslušníci převlékli za různé postavy. Operace podle něj byla zaměřená na „extrémně násilné protestující“.
„Mohu říct, že v době, kdy byli naši policisté maskovaní, nic nevyprovokovali,“ řekl mluvčí s tím, že jejich úkolem nebylo, aby podněcovali problémy.
O rostoucím napětí mezi Hongkongem a Pekingem svědčí podle médií fakt, že Čína v pondělí konstatovala, že se na demonstracích objevily „zárodky terorismu“.
Protesty v bývalé britské kolonii vyvolala snaha zabránit přijetí zákona navrženého Lamovou, který měl umožnit vydávání trestně stíhaných lidí do pevninské Číny. Poté, co správkyně návrh stáhla, přerostly demonstrace ve snahu vymoci si demokratické reformy.
GALERIE
Odborníci k situaci v Hongkongu
Analytik: Správa s protestujícími nekomunikuje
Podle Filipa Jirouše ze spolku Sinopsis správa Hongkongu s demonstranty nekomunikuje.„Hongkongská správa pravidelně pořádá tiskové konference. Nicméně že by nějakým způsobem komunikovala s demonstrujícími nebo organizacemi, které prosazují stejné požadavky jako protestující, tak to rozhodně nevidíme,“ řekl Jirouš.
„Naopak dialog skutečně chybí a ve finále je to ten největší problém, protože situace je patová už měsíc, možná dva,“ dodal Jirouš s tím, že zatím to nikam nevede.
Hongkongská demokracie je podle Jirouše silně okleštěná. „V podstatě je stále ve stejném stavu, v jakém ji nechali Britové,“ uvedl. Britové podle něj nechávali hongkongský systém částečně otevřený. „Aby se udržovala nějaká legitimita moci, a zároveň aby byl dostatečně dobře ovladatelný,“ vysvětlil s tím, že si tak zajistili, aby se do čela území nepostavil oponent britské správy.
