Letiště v Hongkongu už druhým dnem paralyzují protesty. Trump varuje před Čínou

3 minuty
Policie se střetla s demonstranty na hongkongském letišti
Zdroj: ČT24

Hongkongské mezinárodní letiště kvůli protestům opět ruší lety. Po pondělní odstávce se provoz částečně obnovil, terminály ale znovu zaplnili protivládní aktivisté. V úterý večer mezi nimi a policisty vypukly potyčky. Americký prezident Donald Trump s odvoláním na tajné služby uvedl, že Čína přesouvá vojsko k hranicím Hongkongu.

„Naše tajné služby nás informovaly, že čínská vláda přesouvá vojáky na hranici s Hongkongem. Všichni by měli zůstat v klidu a v bezpečí!“ napsal šéf Bílého domu na Twitteru.

Podle agentury Reuters není zřejmé, zda Trump informoval o nových armádních přesunech poblíž Hongkongu, anebo o těch, o kterých už dříve psala některá média. Podle nich Čína oraganizuje vojenské cvičení u města Šen-čen blízko Hongkongu.

Policisté použili slzný plyn, demonstranti stavěli barikády

Protesty požadující demokratizaci Čínou spravovaného Hongkongu se na letišti konají již pátým dnem. To v pondělí přimělo vedení terminálu zrušit veškeré neodbavené lety. Potyčky mezi aktivisty a policií vypukly podle CNN poté, co muže s cedulí „Jsem čínský policista předstírající demonstranta“ odvážela, zřejmě v bezvědomí, záchranná služba z odletové haly. Policisté následně vstoupili do budovy v terminálu a část demonstrujících se snažila vyhnat slzným plynem. Když protivládní aktivisté začali stavět barikády z vozíků a zavazadel, strážci zákona se stáhli ven.

V úterý ráno sice letiště oznámilo postupné obnovování provozu, ten ale odpoledne místního času opět přerušilo. „Provoz terminálu mezinárodního letiště v Hongkongu byl dnes v důsledku demonstrace vážně narušen,“ uvedlo v úterý vedení letiště s tím, že odbavování je pozastaveno pro všechny lety, které s ním do 16:30 místního času (10:30 středoevropského letního času) nezačaly.  

Dav v černém oblečení v úterý nejdříve zaplnil příletovou halu, poté se mu i přes přítomnost policie podařilo dostat do míst pro odbavení pasažérů a k odletům. Zablokoval také jeden z příchodů k pasové kontrole a cestující se přes aktivisty nemohli dostat k letadlům. Místní úřady veřejnosti vzkázaly, aby se na letiště raději nevydávala, aerolinky doporučily klientům přebookování letů.

Aktivisté se z velké části usadili na podlahu letiště. V rukou drželi protivládní transparenty a plakáty, které jsou určeny pro cestující z kontinentální Číny i ze zbytku světa. „Demokracie je dobrá,“ píše se na jednom z nich, na dalších se omlouvají cestujícím za způsobené obtíže. 

Aktivisté od pondělí vyjadřují nesouhlas i s násilím, jehož se policie o víkendu dopustila na demonstrantech. Část z nich má obvazy nebo pásky přes oko jako vyjádření solidarity s medičkou, kterou během protestů do oka zasáhl gumový projektil a hrozí, že o oko přijde. Policie o víkendu z blízka střílela do davu, na některých místech v neděli použila i slzný plyn.

Hongkongský protestující upozorňuje na násilí ze strany policistů
Zdroj: Reuters

Lamová: Cesta do propasti

Lamová, která se v posledních týdnech k největší politické krizi za desítky let příliš nevyjadřuje, v úterý prostřednictvím médií vyzvala obyvatele ke klidu a prohlásila, že násilnosti ze strany demonstrantů uvrhly Hongkong do stavu „paniky a chaosu“. Na své emotivní tiskové konferenci vykreslila násilosti ze strany demonstrantů jako cestu do propasti.

„Hongkong jako otevřené, svobodné, velmi tolerantní a ekonomicky stabilní město pocítí těžké rány… Zotavení může trvat dlouho,“ řekla správkyně, které mnozí vyčítají, že chce posílit kontrolu Číny nad ostrovem. 

 Víkendový policejní zásah proti protestujícím ale Lamová komentovat nechtěla. „Policejní akci nemůže hodnotit někdo jako já. Zejména když policisté musí na místě posoudit, co v konkrétní situaci bude v nejlepším zájmu bezpečí lidí,“ řekla.

„Vláda je přesvědčena, že dohromady s policejními silami jsem schopna tuto krizi vyřešit,“ odpověděla pak Lamová na otázku, zda může zrušit extradiční zákon, který stál na počátku protivládních protestů.

OSN vyzývá k prošetření zásahu

OSN v úterý hongkongské úřady vyzvala, aby víkendové protesty řádně prošetřily. Ze záběrů totiž podle organizace vyplývá, že bezpečnostní složky slzný plyn pálily do přeplněných a uzavřených prostor, což odporuje mezinárodním úmluvám.

K problematice čínsko-hongkongských vztahů se v úterý vyjádřil i Chris Patten, poslední správce území z doby, kdy byl Hongkong ještě pod britskou nadvládou. Podle něj by čínská intervence byla katastrofou. Hongkong se vrátil pod správu Číny v roce 1997, město má ovšem vlastní právní řád.

Čína mluví o „zárodcích terorismu“

Hongkongská policie podle BBC přiznala, že k nedělním masovým protestům vyslala své příslušníky přestrojené za demonstranty. Podle mluvčího tamní policie se její příslušníci převlékli za různé postavy. Operace podle něj byla zaměřená na „extrémně násilné protestující“. 

 „Mohu říct, že v době, kdy byli naši policisté maskovaní, nic nevyprovokovali,“ řekl mluvčí s tím, že jejich úkolem nebylo, aby podněcovali problémy. 

O rostoucím napětí mezi Hongkongem a Pekingem svědčí podle médií fakt, že Čína v pondělí konstatovala, že se na demonstracích objevily „zárodky terorismu“.

Protesty v bývalé britské kolonii vyvolala snaha zabránit přijetí zákona navrženého Lamovou, který měl umožnit vydávání trestně stíhaných lidí do pevninské Číny. Poté, co správkyně návrh stáhla, přerostly demonstrace ve snahu vymoci si demokratické reformy.

Analytik: Správa s protestujícími nekomunikuje

Podle Filipa Jirouše ze spolku Sinopsis správa Hongkongu s demonstranty nekomunikuje.„Hongkongská správa pravidelně pořádá tiskové konference. Nicméně že by nějakým způsobem komunikovala s demonstrujícími nebo organizacemi, které prosazují stejné požadavky jako protestující, tak to rozhodně nevidíme,“ řekl Jirouš.

„Naopak dialog skutečně chybí a ve finále je to ten největší problém, protože situace je patová už měsíc, možná dva,“ dodal Jirouš s tím, že zatím to nikam nevede.

Hongkongská demokracie je podle Jirouše silně okleštěná. „V podstatě je stále ve stejném stavu, v jakém ji nechali Britové,“ uvedl. Britové podle něj nechávali hongkongský systém částečně otevřený. „Aby se udržovala nějaká legitimita moci, a zároveň aby byl dostatečně dobře ovladatelný,“ vysvětlil s tím, že si tak zajistili, aby se do čela území nepostavil oponent britské správy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...