Mezinárodní letiště v Hongkongu zrušilo kvůli protestům, které už čtvrtým dnem pokračují na jeho hlavním terminálu, všechny pondělní spoje. Tisícovky protestujících podle vedení letiště výrazně narušují jeho fungování. Podle letištní správy bude provoz obnoven v úterý ráno místního času. Demonstrace v Hongkongu začaly před dvěma měsíci kvůli projednávání sporného zákona o vydávání podezřelých do pevninské Číny. Podle Pekingu začínají mít protesty teroristické tendence.
„Zrušeny byly všechny odlety kromě těch, které už byly odbaveny. Přistání bude povoleno pouze letadlům, která už do Hongkongu míří,“ oznámilo vedení mezinárodního letiště, kterým loni prošlo kolem 75 milionů cestujících. Letiště patří mezi deset nejvytíženějších na světě.
Kvůli demonstracím jsou ucpány příjezdové silnice k letišti a obsazeny jsou i přilehlé parkovací plochy. Úřady proto vyzvaly veřejnost, aby k letišti nejezdila.
V příletové hale už od pátku sedí tisíce demonstrantů, kteří přijíždějícím turistům vysvětlují význam prodemokratických protestů, které ve městě probíhají už od června. Dav oblečený převážně v černé drží v rukou cedule a rozdává letáky.
„Uplatňujeme tady svobodu slova, kterou v současné době stále máme. Je to jedna z věcí, které se snažíme udržet. Hodnota, kterou jsme se jako občané Hongkongu naučili střežit,“ uvedla jedna z účastnic happeningu na letišti.
Hongkongské aerolinky Cathay v dopise upozornily své zaměstnance, že nebudou tolerovat jejich zapojení do „nelegálních protestů“ a pohrozily jim propuštěním v případě, že tak učiní. Čínský úřad pro civilní letectví vůči společnosti zároveň vznesl požadavek, aby zakázala létat do pevninské Číny těm zaměstnancům, kteří demonstrace podporují. Akcie firmy na hongkongské burze odpoledne v důsledku krize ztrácely bezmála pět procent.
Řada protestujících s sebou přinesla plakáty, na nichž odsuzuje nedělní násilný zákrok policie proti lidem demonstrujícím v centru města. Poprvé během deseti týdnů demonstrací nasadili policisté donucovací prostředky v uzavřeném prostoru.
V jedné ze stanic metra použili slzný plyn a do davu stříleli z bezprostřední blízkosti gumovými projektily. Na sociálních sítích se okamžitě začaly šířit záběry ženy s krvácejícím okem po zásahu právě jednou z gumových střel.
„Hongkong zažil nejtemnější víkend ve svých novodobých dějinách. Viděli jsme, jak se stanice proměnila v plynovou komoru,“ prohlásila mluvčí protestního hnutí Catrina Koová.
V ulicích pak demonstranti vytáhli proti těžkooděncům cihly a zápalné lahve. Ranění jsou na obou stranách. Od počátku protestů bylo zadrženo už šest stovek lidí.
Podle mluvčího čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao radikální demonstranti proti policii několikrát použili nebezpečné zbraně, například Molotovovy koktejly. Útok na policii podle úřadu ukazuje na první známky terorismu.
Úřady mohou vyhlásit zákaz vycházení
Už nyní na řadě míst demonstranti neváhají porušit zákaz pochodů a město varuje, že by mohlo sáhnout ještě k tvrdším postihům. „V předpisech o veřejném pořádku existuje část, která umožňuje výkonné vládě uvalit na obyvatele Hongkongu zákaz vycházení,“ upřesňuje právník Lawrence Ma.
Policie také představila nová vodní děla. Ve městě je naposledy použila při takzvané deštníkové revoluci před pěti lety. „Máme zcela jasná nařízení pro jejich použití. Na řadu mají přijít jen při opravdu rozsáhlých veřejných nepokojích,“ tvrdí zástupce velitele hongkongské policie Čchan Kin Kwok.
„Utratili přes 16 milionů hongkongských dolarů za dva vozy, ale policie je přitom vyzbrojená tak, že po vás může střílet z jednoho až dvou metrů jako na popravišti,“ reagovala opoziční poslankyně Claudia Moová.
Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že je „krajně znepokojen“ událostmi v Hongkongu, a čínské úřady vyzval, aby reagovaly uměřeně.
Spojené státy po tvrdých policejních zákrocích vyzvaly čínské úřady i demonstranty, aby se „vyvarovali násilí“.
Prezident Donald Trump se podle agentury AFP zatím k protestům v Hongkongu příliš nevyjadřuje. Již dříve uvedl, že Peking nepotřebuje radit a že si protesty musí vyřešit sám. Podle čínského disidenta Aj Wej-Weje žijícího v německém exilu tím americký prezident vyslal „velmi špatný signál“ boji za svobodu slova. Řekl také, že postup policie vůči demonstrantům po Trumpových slovech viditelně přitvrdil.
Bývalá britská kolonie Hongkong, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, čelí největší politické krizi za desítky let. To, co začalo jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, postupně přerostlo v požadavek na větší demokratičnost politického systému a na odstoupení správkyně Hongkongu Carrie Lamové. Mezi požadavky se objevuje také omezení vstupu turistů z pevninské Číny do Hongkongu.
