Brusel - Ani dnes nepřišli belgičtí politici s řešením vleklé krize, ve které se země ocitla po posledních parlamentních volbách. Jejich výsledky de facto znemožnily sestavení vládního kabinetu s dostatečným mandátem. Vyhrála koalice premiéra Yvese Leterma, který sliboval větší míru autonomie pro belgické správní celky - regiony. Čtvrtek je den, který belgický král Albert II. určil jako mezní termín pro hledání řešení. Jenže se nenašlo, a tak král, který dnes v přítomnosti premiéra Yvese Leterma přijal tři mediátory, Françoise-Xaviera de Donnea, Raymonda Langendriese a Karla-Heinze Lambertze, prodloužil termín pro hledání shody do půlky září.
Trojice zprostředkovatelů dostala v půlce července od krále jasné zadání: najít způsob, jak přerozdělit pravomoci mezi jednotlivé belgické regiony. Albert II. tím reagoval na v pořadí už třetí demisi premiéra Yvese Leterma. Král demisi nepřijal s tím, že mediátoři premiérovi s řešením roční krize pomohou.
Vlámové pro svůj bohatší region chtějí větší pravomoci, mimo jiné třeba v otázce správy peněz nebo sociálních otázkách. Valoni se tomu ale brání, protože se obávají, že by to nabouralo solidaritu v zemi a mohlo by to otevřít cesty k budoucímu rozpadu země.
Mediátoři mají za úkol zjistit, jaké kroky by uspokojily vlámské politické strany a kam až by měla zajít institucionální reforma země. V komuniké z královského paláce se mluví o „zevrubné reformě státu." Nepůjde tedy jen o úpravu pravomocí regionů, ale také o komuny a federální instituce.
Klíčovou otázkou je, pod čí gescí vyjednávání proběhne. Vlámské politické strany vyžadují, aby rozhovory vedly pouze dvě národní komuny, vlámská a valonská, zatímco valonské strany chtějí, aby vše probíhalo pod dohledem tří regionů, vlámského, valonského a bruselského. Počítají totiž s tím, že Brusel se postaví za valonské zájmy a že si tak Valoni zajistí převahu.
Další překážkou může být fakt, že vůdce jedné ze stran Letermovy koalice Bart De Wever pohrozil, že pokud se mu garance pro vlámské autonomní požadavky nebudou zdát dostatečné, jeho strana opustí koalici. To by ještě prohloubilouž tak vážnou politickou krizi.
Průzkum veřejného mínění
→ 93 % Belgičanů si myslí, že země zažívá krizi
→ pouze 23 % frankofonních Belgičanů se domnívá, že rozdělení země je pravděpodobné
→ 59 % % frankofonních Belgičanů se domnívá, že se země nerozdělí
V případě, že by Vlámové vyhlásili nezávislost, by si každý druhý Valon přál spojit se s Francií. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil belgický deník Le Soir. Výsledky jsou překvapivé, protože 4 miliony Valonů se dlouho tvářily, že chtějí za každou cenu zůstat ve společném království s 6 miliony Vlámů. A to přesto, že frankofonní separatistické strany mají málokdy větší podporu než 1 procento. Vlámské separatisty volí každý desátý Vlám.
Jak ujistila bruselská zpravodajka ČT Barbora Šámalová, většina Belgičanů si rozdělení země nepřeje a nedá se říci, že by dnešní vývoj eskaloval úvahy o rozpadu země. O spekulace na toto téma se starají debatéři v televizi nebo u piva už dlouhou dobu a prodloužení termínu pro tři vyjednavače na tom nic nemění.
Co možná nevíte
Belgická veřejnoprávní televize ve večerních hodinách 13. prosince 2006 odvysílala velice realistickou reportáž o rozdělení země. Moderátor přerušil vysílání a oznámil, že Vlámové jednostranně vyhlásili samostatnost. Cílem celého počinu bylo vyvolat v zemi diskuzi o institucích.
