Tunis – Nedělní parlamentní volby v Tunisku vyhrála podle očekávání přesvědčivě islámská Strana obnovy. Podle konečných výsledků, které ve čtvrtek zveřejnila volební komise, islamisté získali 41,7 procenta hlasů a 90 z celkových 217 poslaneckých křesel. Na druhém místě skončil nacionalistický levicový Kongres pro republiku (CRP) s 13,8 procenta a 30 křesly, zatímco třetí je s 9,7 procenta hlasů a 21 křesly umírněné socialistické Demokratické fórum pro práci a svobody.
Vítězství islamistů je prvním v regionu od úspěchu radikálního Hamasu v Palestině v roce 2006 a podle některých odborníků může znamenat velkou změnu pro zemi, která za 23 let vlády bývalého prezidenta Zína Abidína bin Alího sice byla represivním policejním státem, ale zároveň stabilní zemí pro investory a také státem s nebývale velkými právy žen. Islamisté byli za režimu bin Alího pronásledováni.
Předseda vítězné umírněně islamistické Strany obnovy (Hizb An-Nahdá) Rašíd Ghannúší se ve středu snažil ujistit obchodníky na burze o tom, že nová vláda bude podporovat podnikání. Počítá s tím, že nový kabinet bude sestaven do měsíce. Strana obnovy již ve středu začala vyjednávat o vytvoření vládní koalice.
Ghannúší se i dříve všemožně snažil ujistit jak sekulárně laděné občany, tak podnikatele o tom, že se z jeho strany nemají čeho bát. Strana tak před volbami mimo jiné slíbila, že bude „garantovat svobodu vyznání a myšlení či práva menšin“, a Ghannúší prohlásil, že islámské právo šaría „nemá v Tunisku místo“.
Hlasování, kterého se v neděli zúčastnilo asi sedm milionů tuniských voličů, označili pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) za svobodné a čestné. Podle OBSE neměly volby žádné významné nedostatky.
Úkolem ústavodárného shromáždění bude během ročního funkčního období vypracovat novou ústavu, vybrat prozatímní vládu a stanovit termín řádných voleb parlamentu a prezidenta. Bývalý autoritářský šéf státu bin Alí, který zemi vládl 23 let, odstoupil kvůli lidovým bouřím před devíti měsíci a uprchl do zahraničí.
Budoucí vláda bude muset řešit napjatou hospodářskou situaci. Hospodářský růst, který obvykle dosahoval pěti až šesti procent, je od ledna na nule či v minusu. Výrazný úpadek cestovního ruchu navíc znamenal zrušení mnoha pracovních míst, a tedy nárůst nezaměstnanosti, která nyní dosahuje až 19 procent.
