Řečtí politici svým občanům lžou, většina Řeků tak stále neví, v jaké situaci země vlastně je. V Interview ČT24 to řekl slovenský prezident Andrej Kiska, který právě slaví rok od nástupu do funkce. Během něj začal nečekaně hladce spolupracovat se svým někdejším rivalem, premiérem Robertem Ficem a celá země se těšila z klidného a úspěšného období. Současně ale musela čelit zahraničním výzvám – jako země eurozóny se řecká krize Slovenska bezprostředně dotýká stejně jako krize na Ukrajině, která se Slovenskem sousedí.
Přestože je Andrej Kiska po roce ve funkci slovenského prezidenta přesvědčen, že je hodně práce i na Slovensku samotném, musí se země bezprostředně vyrovnat především se zahraničněpolitickými problémy. Tím nejaktuálnějším je Řecko, jeho dluhy a možný odchod z eurozóny. Prezident Kiska přitom nedávno získal do situace pro politika neobvyklý vhled, protože vyrazil do Řecka na dovolenou. „Řečtí politici neříkají svým lidem pravdu, Tsipras neříká pravdu. Lidé nevědí, co se ve skutečnosti děje,“ popsal. Náladu v Řecku podle něj charakterizuje rozpor: „Na jedné straně chceme mít euro, ale nebudeme platit dluhy.“
Řecko již shodilo slovenskou vládu, teď se má podřídit pravidlům
Řecká krize již významným způsobem ovlivnila slovenskou politiku, když při hlasování o eurovalu v roce 2012 padla vláda Ivety Radičové. Andrej Kiska také poukázal na to, že Slovensko podobně jako Česko, na rozdíl od Řecka, prošlo bolestivými reformami. K balkánské zemi je proto sice vstřícný, ale pouze do určité míry. „Ano, musíme učinit vše pro to, abychom pomohli Řecku, ale pravidla musí platit. Není možné, když se někdo rozhodne pravidla nedodržet, aby v klubu zůstal. Musíme učinit vše pro to, abychom nabídli pomoc, ale když toho někdo není schopen, musí z klubu ven,“ myslí si o Řecké pozici v eurozóně.
Dodal, že současná situace ukazuje na bolavé místo eurozóny a Evropské unie jako takové, protože nejsou jednoznačně daná pravidla pro vystoupení: „Samozřejmě, že z toho nejde dělat autobus, že vstoupím do eurozóny nebo EU a zase vystoupím, potom zase vstoupím a zase vystoupím, ale jasná pravidla by měla být.“
Ukrajina je ve válce, ale hlavně potřebuje reformy
Tichou hrozbou pro Slovensko potom zůstává Ukrajina. Boje v zemi sice zeslábly, konflikt ale zdaleka není vyřešený. Pro Slovensko je přitom Ukrajina tím, čím je Slovensko pro Česko – tedy východním sousedem. Andrej Kiska dává najevo podporu kyjevské vládě. Kyjev navštívil a apeloval na tamní politiky, aby se neupínali pouze k válce. „Země je ve válce, a když je ve válce, tak je těžké soustředit se na něco jiného. Ale to jiné jsou reformy, které Ukrajina nevyhnutelně potřebuje. Co se stalo na Majdanu, bylo proto, že Ukrajinci byli nespokojeni s korupcí, oligarchií, s tím, v jakém stavu země byla. Proto Majdan byl, proto došlo ke změnám a nyní je úkolem prezidenta Porošenka a premiéra Jaceňuka tato očekávání naplnit,“ zdůraznil slovenský prezident.
Je přitom přesvědčen, že je potřeba, aby Ukrajinu také jasně podpořily země Evropské unie. „Všechny reformy, které proběhly i v Čechách a na Slovensku, jsou často spojené s poklesem životní úrovně, zvyšováním cen, nepříjemnými jevy. Pokud politici nedokáží dát naději a říct‚ teď máme složité období, ale pokud jím projdeme, můžeme být členy EU, tak se jim reformy uvnitř těžko prosazují. Bohužel některé signály EU ve vztahu k Ukrajině nejsou pozitivní,“ poznamenal.
Slovensko je klidné, boj Mečiar–Kováč se neopakuje
V pohledu na samotné Slovensko je Andrej Kiska spokojenější, ačkoli vidí řadu problémů – například propastné rozdíly mezi regiony nebo odliv mladých kvalifikovaných lidí. Ve špatném stavu je podle prezidenta také zdravotnictví. Někteří lékaři jsou podle něj zkorumpovaní a umírají proto lidé. „Dokáží udělat tak špatný krok, že si od chudé rodiny, která na to ani nemá, řeknou o úplatek tisíc euro, aby operovali nádor mozku,“ přiblížil Kiska.
Na druhé straně se Slovensku daří ekonomicky a země je také politicky klidná. Prezident sám na tom má zásluhu, protože dokázal navázat spolupráci s premiérem Robertem Ficem, jenž přitom byl Kiskovým soupeřem v prezidentské volbě. Ani jeden z nich však nechce vyvolávat přízraky 90. let poznamenaných ostrým politickým bojem mezi premiérem Vladimírem Mečiarem a prezidentem Michalem Kováčem. „Bylo nesmírně frustrující pro celou zemi vidět je v neustálých soubojích,“ podotkl Kiska. Připustil, že se s premiérem Ficem leckdy neshodne. „To nám ale nebrání v tom, abychom se snažili každý definovat priority a kterým směrem by země měla jít.“
