Kdo může být novým prezidentem USA a kdo jsou jeho volitelé. Americké volby krok za krokem

Prezidentská volba je pravděpodobně nejsledovanějším a možná nejdůležitějším volebním kláním ve Spojených státech. V úterý 3. listopadu roku 2020 se američtí občané odeberou hlasovat. Tamní systém je podstatně odlišný od toho českého. Nabízíme proto seznam nejčastěji kladených otázek.

Kdo může volit?

Volit mohou američtí občané starší 18 let až na některé výjimky. Ačkoliv dříve platila věková hranice 21 let, roku 1971 bylo pravidlo zrušeno. Aby mohli američtí voliči hlasovat u volební komise, musí nejprve vyplnit registrační formulář na příslušném místě, po internetu nebo na úřadě, výjimku tvoří pouze Severní Dakota.

Občané rovněž musí splňovat podmínky bydliště ve státě, ve kterém hlasují. Ty se však mohou v různých částech USA lišit. Volič může o platnou registraci přijít v případě uvěznění, přestěhování nebo pokud je soudem shledán nesvéprávným.

Znovu se musí zaregistrovat i v případě, pokud se dvakrát po sobě neúčastní federálních voleb. Podle 15. dodatku americké ústavy z roku 1870 nesmí být volební právo nikomu odebráno z rasových důvodů.

Je volba přímá?

Ne, prezident totiž není volen přímo občany, ale kolegiem volitelů. To tvoří zástupci jednotlivých federálních států USA, kteří jsou do svých pozic voleni občany většinovým systémem. Kromě států Maine a Nebraska hlasují všichni volitelé daného státu pro vítěze voleb v něm, i kdyby zvítězil jen o jediný hlas. Americká hlava státu je tak volena nepřímo a dvoustupňově. Systém se setkává s kritikou, protože několikrát způsobil, že se prezidentem stal kandidát, který celkově získal menší počet hlasů.

Kdo jsou volitelé?

Sbor volitelů je ústavně vytvořený orgán, který po odhlasování voličů následně oficiálně zvolí prezidenta. Volitelé mohou v podstatě hlasovat pro jakéhokoliv kandidáta, názor voličů je pro ně ale v naprosté většině případů určující a převážně se jím řídí. Sbor volitelů tvoří celkem 538 členů, jejich počet přitom stanovuje zastoupení poslanců v americké Sněmovně reprezentantů a Senátu.

Počet volitelů daného státu se odvozuje od počtu obyvatel, kteří v něm žijí. Proto se počet volitelů konkrétního státu může v čase měnit, ale celkové množství zůstává neměnné. Každý stát USA má přitom jiný počet volitelů.

Které státy jsou „swing states“?

Jako swing states se označují ty státy USA, které mají podporu obyvatel tradičně a historicky vyrovnanou mezi demokratickou a republikánskou stranou. Prezidentští kandidáti ve svých volebních kampaních na tyto státy kladou obzvláště velký důraz, protože mohou mít v boji o Bílý dům i rozhodující hlas.

Tradiční swing states
Zdroj: FiveThirtyEight

Zatímco občané v jiných státech USA se politicky obvykle – a dlouhodobě – kloní buď na stranu demokratických, či republikánských kandidátů a lze to bezpečně předpokládat, u swing states taková „jistota“ není. Proto se tyto státy během prezidentského klání obvykle stávají hlavním bojištěm o hlasy tamních voličů. 

Volební server FiveThirtyEight mezi „tradiční“ swing states řadí následujících dvanáct států: Colorado, Florida, Iowa, Michigan, Minnesota, Nevada, New Hampshire, Severní Karolína, Ohio, Pensylvánie, Virginie a Wisconsin. Vlivem demografie a nálady ve společnosti mohou swing states samozřejmě ubývat i přibývat.

Rozhodne sbor volitelů okamžitě?

Ne, sbor volitelů bude formálně volit prezidenta až o měsíc později. Výsledky o vítězi přitom budou vyhlášeny nejspíš až po Novém roce. Výsledky hlasování i počty volitelů bývají přitom známy hned po sečtení hlasů v listopadových volbách.

Kdy vítěz nastoupí do úřadu?

Vítězný kandidát se chopí funkce amerického prezidenta tradičně 20. ledna roku následujícího po volbách, kdy se uskuteční slavnostní inaugurace. Do té doby bude v Bílém domě vládnout kabinet současného prezidenta.  

Volí se viceprezident odděleně?

Ne, každý prezidentský kandidát si vybírá svého viceprezidenta a po volbách do Bílého domu vstupují společně. Nelze je ani míchat nebo párovat s jinými kandidáty. 

Kdo může kandidovat na post prezidenta?

Podle zákona se může prezidentských voleb zúčastnit každý rodilý Američan starší 35 let. Na půdě Spojených států musí zároveň žít alespoň čtrnáct let. Mezi tato území se počítá i karibské Portoriko, Panenské ostrovy nebo tichomořský Guam.

Kdo jsou kandidáti?

Oba kandidáti jsou tradičně nominováni dvěma největšími politickými stranami v USA – republikány a demokraty.

V prezidentském klání roku 2020 Republikánská strana nominovala stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, který si jako svého viceprezidenta vybral toho dosavadního – Mikea Pence,

Demokratická strana nominovala senátora a bývalého viceprezidenta Joe Bidena. V úřadu by mu sekundovala viceprezidentka Kamala Harrisová.

Mohou volby skončit remízou?

Ano, prezidentské volby v USA mohou skončit i remízou, ačkoliv je to velmi nepravděpodobné. Nerozhodný výsledek hlasování je možný od roku 1964, kdy ústavní dodatek dal právo volit prezidenta i občanům hlavního města Washington.

Nepřímo tak byl vytvořen nový volební okrsek District of Columbia, do sboru volitelů proto tehdy nově přibyli tři volitelé. Jejich celkový počet se proto zvýšil na sudých 538. Skutečně se tak může stát, že oba hlavní kandidáti dostanou hlasy přesně 269 volitelů.

V takovém případě rozhodne o budoucím prezidentovi až lednové hlasování Sněmovny reprezentantů, při kterém by nehlasovali poslanci, ale sečetly by se hlasy za jednotlivé státy. Může se také stát, že některý z volitelů při hlasování sboru „přeběhne“ na stranu druhého kandidáta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
12:11Aktualizovánopřed 10 mminutami

Po třech dnech klidu Izrael znova vypálil na jižní Libanon, dva mrtví

Izraelská střelba zabila v úterý v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh podporované Íránem incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami, střelbu odsoudilo, ale neuvedlo, zda podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.
14:03Aktualizovánopřed 16 mminutami

Nová kampaň se v Irsku zaměřuje na zvyšování povědomí o zneužívání intimních fotografií

V Irsku byla zahájena nová kampaň zaměřená na zvýšení povědomí o zneužívání intimních snímků na internetu.
před 1 hhodinou

Komise OSN: Izrael v Gaze cíleně útočil na děti

Izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a na okupovaném Západním břehu válečných zločinů. V úterý to podle agentury Reuters uvedla mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael, která zveřejnila novou zprávu zabývající se porušováním práv palestinských dětí v období od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
před 1 hhodinou

Z cel na frontu: Ukrajinky odsouzené za zabití mužů-tyranů působí v jednotkách Škval

Více než dvě stě žen vstoupilo do Ozbrojených sil Ukrajiny prostřednictvím zvláštního mechanismu podmíněného předčasného propuštění (podle paragrafu 81-1 trestního zákoníku Ukrajiny). Jde o ženy, které si odpykávaly tresty odnětí svobody za různé trestné činy. Nyní slouží ve specializovaných jednotkách Škval, které již působí ve třinácti brigádách a třech útočných plucích.
před 1 hhodinou

Trumpův nový úřadující šéf tajných služeb začal s velkým propouštěním, píše CNN

Ředitel americké Národní zpravodajské služby (DNI) Bill Pulte, který byl kandidátem prezidenta Donalda Trumpa, začal s rozsáhlými škrty a propouštěním ve svém úřadu. Podle zdroje CNN obeznámeného se situací se tak děje od začátku týdne. Pulte ve funkci nahradil Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů. Agentura Reuters nicméně napsala, že Gabbardová byla donucena odejít kvůli neshodám s Bílým domem.
před 3 hhodinami

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 7 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...