Kdo může být novým prezidentem USA a kdo jsou jeho volitelé. Americké volby krok za krokem

Prezidentská volba je pravděpodobně nejsledovanějším a možná nejdůležitějším volebním kláním ve Spojených státech. V úterý 3. listopadu roku 2020 se američtí občané odeberou hlasovat. Tamní systém je podstatně odlišný od toho českého. Nabízíme proto seznam nejčastěji kladených otázek.

Kdo může volit?

Volit mohou američtí občané starší 18 let až na některé výjimky. Ačkoliv dříve platila věková hranice 21 let, roku 1971 bylo pravidlo zrušeno. Aby mohli američtí voliči hlasovat u volební komise, musí nejprve vyplnit registrační formulář na příslušném místě, po internetu nebo na úřadě, výjimku tvoří pouze Severní Dakota.

Občané rovněž musí splňovat podmínky bydliště ve státě, ve kterém hlasují. Ty se však mohou v různých částech USA lišit. Volič může o platnou registraci přijít v případě uvěznění, přestěhování nebo pokud je soudem shledán nesvéprávným.

Znovu se musí zaregistrovat i v případě, pokud se dvakrát po sobě neúčastní federálních voleb. Podle 15. dodatku americké ústavy z roku 1870 nesmí být volební právo nikomu odebráno z rasových důvodů.

Je volba přímá?

Ne, prezident totiž není volen přímo občany, ale kolegiem volitelů. To tvoří zástupci jednotlivých federálních států USA, kteří jsou do svých pozic voleni občany většinovým systémem. Kromě států Maine a Nebraska hlasují všichni volitelé daného státu pro vítěze voleb v něm, i kdyby zvítězil jen o jediný hlas. Americká hlava státu je tak volena nepřímo a dvoustupňově. Systém se setkává s kritikou, protože několikrát způsobil, že se prezidentem stal kandidát, který celkově získal menší počet hlasů.

Kdo jsou volitelé?

Sbor volitelů je ústavně vytvořený orgán, který po odhlasování voličů následně oficiálně zvolí prezidenta. Volitelé mohou v podstatě hlasovat pro jakéhokoliv kandidáta, názor voličů je pro ně ale v naprosté většině případů určující a převážně se jím řídí. Sbor volitelů tvoří celkem 538 členů, jejich počet přitom stanovuje zastoupení poslanců v americké Sněmovně reprezentantů a Senátu.

Počet volitelů daného státu se odvozuje od počtu obyvatel, kteří v něm žijí. Proto se počet volitelů konkrétního státu může v čase měnit, ale celkové množství zůstává neměnné. Každý stát USA má přitom jiný počet volitelů.

Které státy jsou „swing states“?

Jako swing states se označují ty státy USA, které mají podporu obyvatel tradičně a historicky vyrovnanou mezi demokratickou a republikánskou stranou. Prezidentští kandidáti ve svých volebních kampaních na tyto státy kladou obzvláště velký důraz, protože mohou mít v boji o Bílý dům i rozhodující hlas.

Tradiční swing states
Zdroj: FiveThirtyEight

Zatímco občané v jiných státech USA se politicky obvykle – a dlouhodobě – kloní buď na stranu demokratických, či republikánských kandidátů a lze to bezpečně předpokládat, u swing states taková „jistota“ není. Proto se tyto státy během prezidentského klání obvykle stávají hlavním bojištěm o hlasy tamních voličů. 

Volební server FiveThirtyEight mezi „tradiční“ swing states řadí následujících dvanáct států: Colorado, Florida, Iowa, Michigan, Minnesota, Nevada, New Hampshire, Severní Karolína, Ohio, Pensylvánie, Virginie a Wisconsin. Vlivem demografie a nálady ve společnosti mohou swing states samozřejmě ubývat i přibývat.

Rozhodne sbor volitelů okamžitě?

Ne, sbor volitelů bude formálně volit prezidenta až o měsíc později. Výsledky o vítězi přitom budou vyhlášeny nejspíš až po Novém roce. Výsledky hlasování i počty volitelů bývají přitom známy hned po sečtení hlasů v listopadových volbách.

Kdy vítěz nastoupí do úřadu?

Vítězný kandidát se chopí funkce amerického prezidenta tradičně 20. ledna roku následujícího po volbách, kdy se uskuteční slavnostní inaugurace. Do té doby bude v Bílém domě vládnout kabinet současného prezidenta.  

Volí se viceprezident odděleně?

Ne, každý prezidentský kandidát si vybírá svého viceprezidenta a po volbách do Bílého domu vstupují společně. Nelze je ani míchat nebo párovat s jinými kandidáty. 

Kdo může kandidovat na post prezidenta?

Podle zákona se může prezidentských voleb zúčastnit každý rodilý Američan starší 35 let. Na půdě Spojených států musí zároveň žít alespoň čtrnáct let. Mezi tato území se počítá i karibské Portoriko, Panenské ostrovy nebo tichomořský Guam.

Kdo jsou kandidáti?

Oba kandidáti jsou tradičně nominováni dvěma největšími politickými stranami v USA – republikány a demokraty.

V prezidentském klání roku 2020 Republikánská strana nominovala stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, který si jako svého viceprezidenta vybral toho dosavadního – Mikea Pence,

Demokratická strana nominovala senátora a bývalého viceprezidenta Joe Bidena. V úřadu by mu sekundovala viceprezidentka Kamala Harrisová.

Mohou volby skončit remízou?

Ano, prezidentské volby v USA mohou skončit i remízou, ačkoliv je to velmi nepravděpodobné. Nerozhodný výsledek hlasování je možný od roku 1964, kdy ústavní dodatek dal právo volit prezidenta i občanům hlavního města Washington.

Nepřímo tak byl vytvořen nový volební okrsek District of Columbia, do sboru volitelů proto tehdy nově přibyli tři volitelé. Jejich celkový počet se proto zvýšil na sudých 538. Skutečně se tak může stát, že oba hlavní kandidáti dostanou hlasy přesně 269 volitelů.

V takovém případě rozhodne o budoucím prezidentovi až lednové hlasování Sněmovny reprezentantů, při kterém by nehlasovali poslanci, ale sečetly by se hlasy za jednotlivé státy. Může se také stát, že některý z volitelů při hlasování sboru „přeběhne“ na stranu druhého kandidáta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 1 hhodinou

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 2 hhodinami

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 2 hhodinami

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Ty naopak hlásí Libanon.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francouzi jsou z Evropanů nejvíce vystaveni kadmiu. Problém souvisí s hnojivy z Maroka

Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
před 3 hhodinami

Letový provoz v Belgii zastavila na řadu hodin neohlášená stávka

Letový provoz v Belgii se v úterý kvůli neohlášené stávce od 14:00 do 21:00 zastavil. Protestují řídící letového provozu ze společnosti Skeyes, oznámilo bruselské letiště. Zrušeny byly stovky letů, některé však mohou z bruselského letiště odlétat po 21:00. Letiště Václava Havla na svých stránkách informovalo o zrušení spoje, který měl do Prahy přiletět v 17:55 a následně odletět do belgické metropole v 18:45.
14:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...