Rozhodnutí nepřijmout část uprchlíků, k němuž se státy Evropské unie zavázaly, „není prostě možné“. Na tiskové konferenci to řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Trochu už mne unavuje neustálá kritika (na adresu) Komise a EU za to, že se údajně neudělalo dost. Komise udělala všechno, co ve velmi složitých podmínkách šlo,“ zastal se svého úřadu Juncker.
Podle Junckera nedokázaly některé členské země EU v rámci migrační krize splnit sliby a závazky, které v minulosti učinily. Prohlášení některých států, že nebudou žádné uprchlíky přijímat, prý odmítá akceptovat. Země, které uprchlíky odmítají, je podle něj třeba přesvědčit, že je to už přijaté rozhodnutí, které je nutné naplnit. Zdůraznil také, že žadatelé o azyl v EU si nemohou vybírat, ve které zemi by chtěli žít.
Státy Unie se loni přes odpor některých zemí včetně ČR dohodly na přerozdělení celkem 160 tisíc žadatelů o azyl z Řecka a Itálie. Z tohoto počtu ale byly zatím do jiných unijních států přesunuty jen necelé tři stovky uprchlíků. Kritici upozorňují, že systém zjevně nefunguje. Například Slovensko dalo najevo, že se kvůli rozhodnutí ministrů vnitra z loňského září o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků, jež bylo přijato přehlasováním nesouhlasící menšiny, obrátí na unijní soud.
Schengenský prostor volného pohybu Juncker označil za jednu z nejdůležitějších částí Unie. Bez svobody cestovat podle něj nedává smysl ani společná evropská měna a vnitřní unijní trh. „Pokud se někdo rozhodne zlikvidovat Schengen, tak jednotný trh končí také,“ řekl šéf komise. Proto je podle něj důležitá také ochrana vnějších hranic EU; v prosinci komise představila návrh vzniku společné pobřežní a pohraniční stráže, který nyní unijní země projednávají.
Uprchlíci nemají právo rozhodovat o cílové zemi
Lidé, kteří se do Unie dostanou, by měli mít možnost svůj pobyt zlegalizovat a najít si práci, míní šéf komise. Zároveň ale uprchlíci, kteří hledají v EU útočiště, nemohou podle něj sami rozhodovat, kde by chtěli žít. „Za rozdělování uprchlíků neodpovídají uprchlíci. To je odpovědnost členských zemí. Žádný uprchlík nemá právo rozhodovat, kam si přeje být poslán,“ řekl Juncker.
Komise proto na jaře předloží návrh revize stávajících dublinských pravidel, upravujících azylové řízení v Unii. Podle šéfa komise je zjevné, že ta nynější nefungují tak, jak by měla. Je pravděpodobné, že v tomto rámci komise přijde také s už dříve avizovaným trvalým mechanismem přerozdělování uprchlíků v případě krizí. „Opět budeme čelit malé ochotě distribuovat ,klienty Dublinu‘ po Evropě,“ poznamenal Juncker.
Oznámil, že komise bude i letos předkládat podle ní potřebnou legislativu, která se ale nemusí setkat „s okamžitou podporou“ členských zemí. Připravována jsou například pravidla legální migrace do EU. „Aby lidé mohli přicházet dveřmi a nevlamovat se do zadních oken,“ vysvětlil šéf Komise.
EK vede s Polskem dialog o stavu právního státu
Juncker se také vyjádřil k současné povolební situaci v Polsku a krokům nové pravicové vlády. Evropská komise prý vede s Varšavou dialog o stavu právního státu v tomto členském státě, a proto zatím nemá smysl uvažovat o možném trestání Polska. Zemi označil za významného člena Unie.
„Je to dialog, nechci věc dramatizovat. Ale byl bych rád, aby naši polští přátelé brali tuto otázku vážně,“ poznamenal šéf evropské exekutivy. Ta ve středu rozhodla zahájit především v souvislosti s vývojem okolo polského ústavního soudu sledování stavu právního státu v Polsku, tedy první etapu několikastupňového procesu, ustaveného v roce 2014.
Dohoda s Británií bude v únoru
Juncker je také přesvědčen, že se v únoru najde trvalé řešení požadavků Británie na reformu
jejích vztahů s Unií. Zdůraznil přitom, že komise v této otázce není vyjednávací stranou, ale jen prostředníkem. Premiéři a předsedové unijních zemí se v prosinci věcí zabývali jen krátce. Shodli se ale, že dohoda by měla být nalezena do únorového summitu Evropské unie.
Britský premiér David Cameron loni slíbil dojednání nové podoby vztahů své země s Evropskou unií před tím, než v zemi vyhlásí referendum o setrvání království v Unii. Své požadavky, které shrnul do několika základních skupin, poslal loni na podzim písemně šéfovi unijních summitů Donaldu Tuskovi. O věci jedná Cameron také dvoustranně, v sérii schůzek v evropských hlavních městech.
