Místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou mrzí kritika, která se na unijní exekutivu snáší ohledně řešení koronavirové krize. Komise podle ní v současné době dělá řadu věcí, od koordinace postupů jednotlivých států přes zajištění distribuce potravin a léků až po investice do výzkumu. Hlavní potíž vidí Jourová v nedostatečné komunikaci: lidé se podle ní totiž o krocích komisařů často ani nedozvědí.
Jourová, stejně jako už dříve šéfka EK Ursula von der Leyenová, přiznává, že Komise v začátku pandemie zaspala a šíření koronaviru v Evropě podcenila.
„Přes pomalý nástup ale teď děláme maximum, abychom koordinovali akce států, dělali vše pro zprůchodnění hranic, pohyb zboží, potravin i léčiv. Dáváme dohromady všechny peníze, které jsou v evropském rozpočtu, aby se pomohlo státům s likviditou a byly peníze na kurzarbeit. Pomáháme s repatriacemi, investujeme do výzkumu. Dělá se taková řada věcí, že mě ta kritika mrzí,“ připustila Jourová v rozhovoru pro ČT.
Společnost začíná být podle ní nervózní, protože přísná opatření v některých unijních státech trvají už velmi dlouho. „Nebude to poprvé ani naposledy, kdy se v hledáčku ocitne Evropská unie. Kritika mě mrzí, protože dost často zavání i určitou propagandou. Musíme udělat daleko víc, abychom informovali lidi o tom, co děláme,“ plánuje eurokomisařka.
„Pokud neschválíme rozpočet, hrozí, že krizi nezvládneme“
Za prvotní úkol považuje koordinaci na úrovni jednotlivých členských států a hledání kompromisů při tvorbě záchranného plánu na znovuoživení ekonomik. Kritický bod Jourová vidí také ve sporech o nový rozpočet EU.
„Pevně doufám, že budeme mobilizovat nejen peníze, ale i zodpovědnost, a to na všech úrovních, zejména na úrovni členských států. Pokud se nepodaří schválit nový rozpočet, zvýší se riziko, že tuto krizi nezvládneme ekonomicky. A to se nesmí stát.“
„Dění v Polsku a Maďarsku pečlivě sledujeme“
V unijní exekutivě má Jourová na starosti dohled nad dodržováním unijních hodnot, proto velmi pečlivě sleduje dění v Polsku a Maďarsku. Čtvrteční rozhodnutí soudního dvora EU, který nařídil Polsku pozastavit činnost kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu, česká eurokomisařka vítá.
Rozhodnutí polské vlády uspořádat navzdory epidemii v květnu prezidentské volby, ale sleduje jen zpovzdálí. „Jako Komise to považujeme za záležitost Polské republiky. Ale mohu k tomu říct, že kdybych byla polskou občankou, tak bych se ptala, kdy budou volby, jak mám chápat radikálně změněný volební systém, kdo a kde jsou kandidáti… Je tam spousta otazníků. Komise to sleduje velice bedlivě, ale je to na Polácích.“
Pochybnosti má Jourová i o postupu Maďarska, kde na základě nového zákona může vláda premiéra Viktora Orbána v době nouzového stavu řídit stát pomocí dekretů. „Nejkontroverznější jsou dvě věci: jednak velice nejasný moment ukončení toho režimu a také paragraf trestního zákoníku, který umožňuje postih původce dezinformací a kritiky vlády v nouzovém režimu.“
Na druhou stranu ale komisařka ujistila o bezvýhradné podpoře maďarské vládě v boji proti koronavirové epidemii a zajišťování zdraví občanů země. „Tady není nějaká fatální kontroverze, my se jenom díváme na to, jak bude nouzový režim probíhat a jestli nebude překračovat známé principy nezbytnosti, přiměřenosti a omezenosti v čase,“ uzavírá Jourová.
