Praha - Václav Havel je mimořádná osobnost, Nobelovu cenu za mír by si zasloužil a je škoda, že ji nedostal. V exkluzivním rozhovoru pro ČT to během návštěvy České republiky prohlásil Thorbjörn Jagland, který zasedá v norském výboru pro udělování Nobelovy ceny za mír. Generální tajemník Rady Evropy a bývalý norský premiér nicméně trvá na tom, že výbor nerozhodl špatně a že není chyba, že cenu místo Havla dostal někdo jiný. „My vždycky máme takové dilema, že tu cenu si prostě zaslouží mnoho lidí a my ji můžeme vždy dát jenom jednomu,“ vysvětlil.
Jagland staví na stejnou úroveň Havla i polského odborového předáka a pozdějšího prezidenta Lecha Walesu, který cenu dostal v roce 1983. „Oni dva jsou zodpovědní za Evropu, jakou máme dnes. Opravdu dokázali Evropu změnit svou vlastní osobností,“ prohlásil Jagland s tím, že neví, zda se někdy o Nobelově ceně za mír pro Václava Havla vůbec uvažovalo, protože v té době ve výboru nebyl. „Neřekl bych, že to byla chyba, že ji nedostal, protože tam byli další lidé, kteří ji zcela spravedlivě dostali a kteří si ji zasloužili,“ dodal šéf Rady Evropy.
Nobelovka pro Obamu bylo správné rozhodnutí, trvá na svém výbor
Jagland je navzdory kritickým hlasům nadále přesvědčen o tom, že dát Nobelovu cenu za mír v roce 2009 americkému prezidentovi Baracku Obamovi bylo správné rozhodnutí. Zdůvodňuje to tím, že před Obamovým příchodem převládal názor, že by se měly zahájit nálety na Írán, což by znamenalo katastrofu pro všechny. Právě díky americkému prezidentovi se nyní s Íránem jedná o jaderných zbraních, což je podle výboru jediná cesta, jak Teheránu zabránit v jejich získání. „Než přišel Obama, byly po celém světě konfrontace, po celém světě všichni chtěli jít do války, ale on to aspoň na chvilku dokázal zastavit,“ řekl Jagland.
Vlna kritiky, která následovala po udělení ceny Obamovi, prý výbor pro Nobelovu cenu překvapila, byť je na to podle Jaglanda připravený. „Kdybychom naslouchali všem hlasům po celém světě, pak bychom byli irelevantní. My máme odvahu říct věci, které třeba ostatní říct nechtějí,“ zdůraznil šéf Rady Evropy nezávislost výboru.
Jagland se v rozhovoru pro ČT vyjádřil i ke vztahům s Moskvou a nynější ruské propagandě v souvislosti s aférou kolem dokumentu ruské televize o situaci v Československu v roce 1968, který už je podle něj na hranici směšnosti. „Pro mě je to strašné, ale na druhé straně je to zároveň až opravdu směšné, že se takovýmto způsobem snaží přepisovat historii. To je v podstatě totéž, jako kdyby se snažili říct, že Rusko nebo Sovětský svaz vyhráli kdysi nějaký hokejový zápas, a ne že jste třeba tenkrát vyhráli vy, Čechoslováci,“ přirovnal.
Jagland ocenil Česko za podporu ochrany lidských práv
Jagland během návštěvy v Praze ocenil Českou republiku za podporu ochrany lidských práv. Jejich ochrana a vláda práva jsou nenahraditelné pro zajištění bezpečnosti kontinentu, prohlásil na páteční tiskové konferenci po jednání s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Zaorálek na jednání přislíbil, že Česko ratifikuje některé konvence, které dosud neschválilo, jako například o boji proti terorismu a její doprovodný protokol o boji proti takzvaným zahraničním bojovníkům. To šéf Rady Evropy přivítal.
„Česká republika je silný podporovatel ochrany lidských práv v Evropě,“ uvedl Jagland. Pokud se nedodržují a je narušen právní systém a svoboda médií, vede to podle něj ke korupci, nestabilitě a může vyústit až v konflikty. „Systém ochrany lidských práv a vlády práva je a vždy byl nenahraditelný pro zajištění bezpečnosti na evropském kontinentu,“ soudí. Orgány Rady Evropy v minulosti Česko opakovaně kritizovaly za přístup k romské menšině a zajišťování jejích práv.
