Izrael schválil příměří s Hamásem, klid zbraní má začít v noci na pátek

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil příměří s Hamásem. Informaci potvrdila tamní média a také Hamás. Vrcholí tak zákulisní diplomatická aktivita, jež se snaží zklidnit konflikt, který trvá desátý den. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.

Obě strany se zavázaly ke klidu zbraní od páteční druhé hodiny ranní místního času, píše agentura Reuters. Stalo se tak po jednání izraelského bezpečnostního kabinetu, který deklaroval, že na návrh „vzájemného a bezpodmínečného“ klidu zbraní, který předložil Egypt, přistoupil jednomyslně.

Podle agentury AP rozhodnutí předcházel silný tlak ze strany Spojených států. Klid zbraní má ukončit jedenáct dní trvající izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy.

Několik minut po oznámení se podle Reuters na několika místech v Izraeli u hranic s Gazou opět rozezněly výstražné sirény. Zpravodaj Reuters v Gaze slyšel letecký úder. Bezprostředně však nebyly hlášeny žádné oběti.

Izraelská Stanice 12 ještě před potvrzením příměří informovala, že Hamás v uplynulých hodinách zpřísnil své požadavky. Údajně chtěl, aby se Izrael podílel na obnově Gazy po izraelském bombardování. Další jeho požadavky se podle téhož zdroje týkají Chrámové hory a Jeruzaléma, na ně prý ale Izrael nepřistoupí.

8 minut
Desátý den konfliktu v Izraeli
Zdroj: ČT24

Na příměří tlačil Bílý dům

Na brzké ukončení bojů ve středečním telefonátu s premiérem Benjaminem Netanjahuem naléhal americký prezident Joe Biden. Předseda izraelské vlády později řekl, že vojenské akce budou pokračovat, dokud nebude splněn jejich cíl, což je zničení infrastruktury Hamásu a likvidace vůdců hnutí.

Izraelský list Maariv získal vyjádření nejmenovaného člena Netanjahuovy strany Likud, podle něhož premiér konflikt záměrně protahuje, aby zabránil opozičnímu politikovi Jairu Lapidovi sestavit kabinet. V židovském státě se totiž během března konaly volby a Netanjahuovi se nepodařilo zformovat vládní koalici. Po něm dostal šanci Lapid, avšak koaliční jednání kvůli bojům stagnují.

„Netanjahu operaci v Gaze protahuje, protože Lapid má nyní mandát k sestavení vlády. Jeho skutečným přáním není zničit Hamás. Spěchá k pátým volbám za dva roky a udělal si z této země rukojmí. Jeho podpora v Likudu slábne,“ napsal s odvoláním na svůj zdroj Maariv.

Útoky v noci na čtvrtek

Izraelské letectvo v noci na čtvrtek znovu bombardovalo cíle v systému podzemních tunelů, které využívá radikální hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovala o tom armáda židovského státu. Ta kromě toho útočila na rampy pro odpalování raket, továrnu na výrobu zbraní nebo dům jednoho z velitelů teroristické organizace. Hamás po půlnoci ostřeloval Izrael raketami, později k ránu už další útoky hlášeny nebyly.

Izraelská armáda uvádí, že Hamás systém tunelů (takzvané „Metro“) budoval celá léta. Měří prý stovky kilometrů a organizace ho využívá k přesunům bojovníků, munice i potravin. Někde v něm mohou jezdit i vozidla. Izraelské letectvo se zaměřuje na uzlová místa tunelové sítě a další strategické body. Velká část Metra leží pod městem Gaza na severu palestinského teritoria.

Následky izraelských náletů ve městě Gaza
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

Násilí mezi Izraelem a Hamásem od minulého pondělka eskalovalo nejvíce od poslední války v roce 2014. Některé státy se snaží obě strany přivést ke klidu zbraní a k vyjednávacímu stolu. Přední politický představitel Hamásu Músá abú Marzúk ve středu uvedl, že konec bojů očekává do jednoho či dvou dnů.

Mezi celkovými 230 oběťmi hlášenými z palestinské strany, je podle nové bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze 65 nezletilých a zraněno je 1710 lidí. Podle izraelských zdrojů je mezi mrtvými i 160 členů teroristických skupin zejména Hamásu a Islámského džihádu.

Do Izraele ve čtvrtek přijel český ministr zahraničí Jakub Kulhánek a jeho slovenský kolega Ivan Korčok. Oba dali najevo solidaritu s židovským státem. Zemi také navštívil šéf německé diplomacie Heiko Maas, který označil tamní situaci za vážnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...