Izrael schválil příměří s Hamásem, klid zbraní má začít v noci na pátek

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil příměří s Hamásem. Informaci potvrdila tamní média a také Hamás. Vrcholí tak zákulisní diplomatická aktivita, jež se snaží zklidnit konflikt, který trvá desátý den. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.

Obě strany se zavázaly ke klidu zbraní od páteční druhé hodiny ranní místního času, píše agentura Reuters. Stalo se tak po jednání izraelského bezpečnostního kabinetu, který deklaroval, že na návrh „vzájemného a bezpodmínečného“ klidu zbraní, který předložil Egypt, přistoupil jednomyslně.

Podle agentury AP rozhodnutí předcházel silný tlak ze strany Spojených států. Klid zbraní má ukončit jedenáct dní trvající izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy.

Několik minut po oznámení se podle Reuters na několika místech v Izraeli u hranic s Gazou opět rozezněly výstražné sirény. Zpravodaj Reuters v Gaze slyšel letecký úder. Bezprostředně však nebyly hlášeny žádné oběti.

Izraelská Stanice 12 ještě před potvrzením příměří informovala, že Hamás v uplynulých hodinách zpřísnil své požadavky. Údajně chtěl, aby se Izrael podílel na obnově Gazy po izraelském bombardování. Další jeho požadavky se podle téhož zdroje týkají Chrámové hory a Jeruzaléma, na ně prý ale Izrael nepřistoupí.

8 minut
Desátý den konfliktu v Izraeli
Zdroj: ČT24

Na příměří tlačil Bílý dům

Na brzké ukončení bojů ve středečním telefonátu s premiérem Benjaminem Netanjahuem naléhal americký prezident Joe Biden. Předseda izraelské vlády později řekl, že vojenské akce budou pokračovat, dokud nebude splněn jejich cíl, což je zničení infrastruktury Hamásu a likvidace vůdců hnutí.

Izraelský list Maariv získal vyjádření nejmenovaného člena Netanjahuovy strany Likud, podle něhož premiér konflikt záměrně protahuje, aby zabránil opozičnímu politikovi Jairu Lapidovi sestavit kabinet. V židovském státě se totiž během března konaly volby a Netanjahuovi se nepodařilo zformovat vládní koalici. Po něm dostal šanci Lapid, avšak koaliční jednání kvůli bojům stagnují.

„Netanjahu operaci v Gaze protahuje, protože Lapid má nyní mandát k sestavení vlády. Jeho skutečným přáním není zničit Hamás. Spěchá k pátým volbám za dva roky a udělal si z této země rukojmí. Jeho podpora v Likudu slábne,“ napsal s odvoláním na svůj zdroj Maariv.

Útoky v noci na čtvrtek

Izraelské letectvo v noci na čtvrtek znovu bombardovalo cíle v systému podzemních tunelů, které využívá radikální hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovala o tom armáda židovského státu. Ta kromě toho útočila na rampy pro odpalování raket, továrnu na výrobu zbraní nebo dům jednoho z velitelů teroristické organizace. Hamás po půlnoci ostřeloval Izrael raketami, později k ránu už další útoky hlášeny nebyly.

Izraelská armáda uvádí, že Hamás systém tunelů (takzvané „Metro“) budoval celá léta. Měří prý stovky kilometrů a organizace ho využívá k přesunům bojovníků, munice i potravin. Někde v něm mohou jezdit i vozidla. Izraelské letectvo se zaměřuje na uzlová místa tunelové sítě a další strategické body. Velká část Metra leží pod městem Gaza na severu palestinského teritoria.

Následky izraelských náletů ve městě Gaza
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

Násilí mezi Izraelem a Hamásem od minulého pondělka eskalovalo nejvíce od poslední války v roce 2014. Některé státy se snaží obě strany přivést ke klidu zbraní a k vyjednávacímu stolu. Přední politický představitel Hamásu Músá abú Marzúk ve středu uvedl, že konec bojů očekává do jednoho či dvou dnů.

Mezi celkovými 230 oběťmi hlášenými z palestinské strany, je podle nové bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze 65 nezletilých a zraněno je 1710 lidí. Podle izraelských zdrojů je mezi mrtvými i 160 členů teroristických skupin zejména Hamásu a Islámského džihádu.

Do Izraele ve čtvrtek přijel český ministr zahraničí Jakub Kulhánek a jeho slovenský kolega Ivan Korčok. Oba dali najevo solidaritu s židovským státem. Zemi také navštívil šéf německé diplomacie Heiko Maas, který označil tamní situaci za vážnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...