Izrael schválil příměří s Hamásem, klid zbraní má začít v noci na pátek

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil příměří s Hamásem. Informaci potvrdila tamní média a také Hamás. Vrcholí tak zákulisní diplomatická aktivita, jež se snaží zklidnit konflikt, který trvá desátý den. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.

Obě strany se zavázaly ke klidu zbraní od páteční druhé hodiny ranní místního času, píše agentura Reuters. Stalo se tak po jednání izraelského bezpečnostního kabinetu, který deklaroval, že na návrh „vzájemného a bezpodmínečného“ klidu zbraní, který předložil Egypt, přistoupil jednomyslně.

Podle agentury AP rozhodnutí předcházel silný tlak ze strany Spojených států. Klid zbraní má ukončit jedenáct dní trvající izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy.

Několik minut po oznámení se podle Reuters na několika místech v Izraeli u hranic s Gazou opět rozezněly výstražné sirény. Zpravodaj Reuters v Gaze slyšel letecký úder. Bezprostředně však nebyly hlášeny žádné oběti.

Izraelská Stanice 12 ještě před potvrzením příměří informovala, že Hamás v uplynulých hodinách zpřísnil své požadavky. Údajně chtěl, aby se Izrael podílel na obnově Gazy po izraelském bombardování. Další jeho požadavky se podle téhož zdroje týkají Chrámové hory a Jeruzaléma, na ně prý ale Izrael nepřistoupí.

8 minut
Desátý den konfliktu v Izraeli
Zdroj: ČT24

Na příměří tlačil Bílý dům

Na brzké ukončení bojů ve středečním telefonátu s premiérem Benjaminem Netanjahuem naléhal americký prezident Joe Biden. Předseda izraelské vlády později řekl, že vojenské akce budou pokračovat, dokud nebude splněn jejich cíl, což je zničení infrastruktury Hamásu a likvidace vůdců hnutí.

Izraelský list Maariv získal vyjádření nejmenovaného člena Netanjahuovy strany Likud, podle něhož premiér konflikt záměrně protahuje, aby zabránil opozičnímu politikovi Jairu Lapidovi sestavit kabinet. V židovském státě se totiž během března konaly volby a Netanjahuovi se nepodařilo zformovat vládní koalici. Po něm dostal šanci Lapid, avšak koaliční jednání kvůli bojům stagnují.

„Netanjahu operaci v Gaze protahuje, protože Lapid má nyní mandát k sestavení vlády. Jeho skutečným přáním není zničit Hamás. Spěchá k pátým volbám za dva roky a udělal si z této země rukojmí. Jeho podpora v Likudu slábne,“ napsal s odvoláním na svůj zdroj Maariv.

Útoky v noci na čtvrtek

Izraelské letectvo v noci na čtvrtek znovu bombardovalo cíle v systému podzemních tunelů, které využívá radikální hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovala o tom armáda židovského státu. Ta kromě toho útočila na rampy pro odpalování raket, továrnu na výrobu zbraní nebo dům jednoho z velitelů teroristické organizace. Hamás po půlnoci ostřeloval Izrael raketami, později k ránu už další útoky hlášeny nebyly.

Izraelská armáda uvádí, že Hamás systém tunelů (takzvané „Metro“) budoval celá léta. Měří prý stovky kilometrů a organizace ho využívá k přesunům bojovníků, munice i potravin. Někde v něm mohou jezdit i vozidla. Izraelské letectvo se zaměřuje na uzlová místa tunelové sítě a další strategické body. Velká část Metra leží pod městem Gaza na severu palestinského teritoria.

Následky izraelských náletů ve městě Gaza
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

Násilí mezi Izraelem a Hamásem od minulého pondělka eskalovalo nejvíce od poslední války v roce 2014. Některé státy se snaží obě strany přivést ke klidu zbraní a k vyjednávacímu stolu. Přední politický představitel Hamásu Músá abú Marzúk ve středu uvedl, že konec bojů očekává do jednoho či dvou dnů.

Mezi celkovými 230 oběťmi hlášenými z palestinské strany, je podle nové bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze 65 nezletilých a zraněno je 1710 lidí. Podle izraelských zdrojů je mezi mrtvými i 160 členů teroristických skupin zejména Hamásu a Islámského džihádu.

Do Izraele ve čtvrtek přijel český ministr zahraničí Jakub Kulhánek a jeho slovenský kolega Ivan Korčok. Oba dali najevo solidaritu s židovským státem. Zemi také navštívil šéf německé diplomacie Heiko Maas, který označil tamní situaci za vážnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
06:00Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně osmnáct lidí, z toho devět dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 8 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 8 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 9 hhodinami
Načítání...