Izraelský bezpečnostní kabinet schválil příměří s Hamásem. Informaci potvrdila tamní média a také Hamás. Vrcholí tak zákulisní diplomatická aktivita, jež se snaží zklidnit konflikt, který trvá desátý den. Podle vlády amerického prezidenta Joea Bidena Izraelci dosáhli významných vojenských cílů a jsou nyní v pozici, z níž mohou začít operaci tlumit, uvedl Bílý dům.
Izrael schválil příměří s Hamásem, klid zbraní má začít v noci na pátek
Obě strany se zavázaly ke klidu zbraní od páteční druhé hodiny ranní místního času, píše agentura Reuters. Stalo se tak po jednání izraelského bezpečnostního kabinetu, který deklaroval, že na návrh „vzájemného a bezpodmínečného“ klidu zbraní, který předložil Egypt, přistoupil jednomyslně.
Podle agentury AP rozhodnutí předcházel silný tlak ze strany Spojených států. Klid zbraní má ukončit jedenáct dní trvající izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy.
Několik minut po oznámení se podle Reuters na několika místech v Izraeli u hranic s Gazou opět rozezněly výstražné sirény. Zpravodaj Reuters v Gaze slyšel letecký úder. Bezprostředně však nebyly hlášeny žádné oběti.
Izraelská Stanice 12 ještě před potvrzením příměří informovala, že Hamás v uplynulých hodinách zpřísnil své požadavky. Údajně chtěl, aby se Izrael podílel na obnově Gazy po izraelském bombardování. Další jeho požadavky se podle téhož zdroje týkají Chrámové hory a Jeruzaléma, na ně prý ale Izrael nepřistoupí.
Na příměří tlačil Bílý dům
Na brzké ukončení bojů ve středečním telefonátu s premiérem Benjaminem Netanjahuem naléhal americký prezident Joe Biden. Předseda izraelské vlády později řekl, že vojenské akce budou pokračovat, dokud nebude splněn jejich cíl, což je zničení infrastruktury Hamásu a likvidace vůdců hnutí.
Izraelský list Maariv získal vyjádření nejmenovaného člena Netanjahuovy strany Likud, podle něhož premiér konflikt záměrně protahuje, aby zabránil opozičnímu politikovi Jairu Lapidovi sestavit kabinet. V židovském státě se totiž během března konaly volby a Netanjahuovi se nepodařilo zformovat vládní koalici. Po něm dostal šanci Lapid, avšak koaliční jednání kvůli bojům stagnují.
„Netanjahu operaci v Gaze protahuje, protože Lapid má nyní mandát k sestavení vlády. Jeho skutečným přáním není zničit Hamás. Spěchá k pátým volbám za dva roky a udělal si z této země rukojmí. Jeho podpora v Likudu slábne,“ napsal s odvoláním na svůj zdroj Maariv.
Útoky v noci na čtvrtek
Izraelské letectvo v noci na čtvrtek znovu bombardovalo cíle v systému podzemních tunelů, které využívá radikální hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovala o tom armáda židovského státu. Ta kromě toho útočila na rampy pro odpalování raket, továrnu na výrobu zbraní nebo dům jednoho z velitelů teroristické organizace. Hamás po půlnoci ostřeloval Izrael raketami, později k ránu už další útoky hlášeny nebyly.
Izraelská armáda uvádí, že Hamás systém tunelů (takzvané „Metro“) budoval celá léta. Měří prý stovky kilometrů a organizace ho využívá k přesunům bojovníků, munice i potravin. Někde v něm mohou jezdit i vozidla. Izraelské letectvo se zaměřuje na uzlová místa tunelové sítě a další strategické body. Velká část Metra leží pod městem Gaza na severu palestinského teritoria.
Násilí mezi Izraelem a Hamásem od minulého pondělka eskalovalo nejvíce od poslední války v roce 2014. Některé státy se snaží obě strany přivést ke klidu zbraní a k vyjednávacímu stolu. Přední politický představitel Hamásu Músá abú Marzúk ve středu uvedl, že konec bojů očekává do jednoho či dvou dnů.
Mezi celkovými 230 oběťmi hlášenými z palestinské strany, je podle nové bilance ministerstva zdravotnictví v Gaze 65 nezletilých a zraněno je 1710 lidí. Podle izraelských zdrojů je mezi mrtvými i 160 členů teroristických skupin zejména Hamásu a Islámského džihádu.
Do Izraele ve čtvrtek přijel český ministr zahraničí Jakub Kulhánek a jeho slovenský kolega Ivan Korčok. Oba dali najevo solidaritu s židovským státem. Zemi také navštívil šéf německé diplomacie Heiko Maas, který označil tamní situaci za vážnou.