Itálie chce v Evropské unii prosadit nový plán, jak se vypořádat s migrací. Jeho součástí by byl například i mechanismus přerozdělování nově příchozích uprchlíků. Ten však řada zemí včetně České republiky v minulosti odmítla. Řím plánuje i možnost, aby lidé z válečných oblastí mohli požádat o azyl přímo z domovských zemí. Italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi to řekl v rozhovoru, který otiskl deník Corriere della Sera.
Itálie odmítá nést tíhu migrace sama. Šéf diplomacie chce prosadit trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků
„Potřebujeme strukturovaný a trvalý mechanismus pro přerozdělování migrantů“, řekl ministr. Podle něj není možné, aby všechnu tíhu problému s migrací nesly jen jihoevropské země jako je Španělsko, Řecko nebo právě Itálie, kam migranti přes Středozemní moře převážně míří.
„Nemůžeme už dál rozhodovat případ od případu a pokaždé hledat nějaké nouzové řešení,“ dodal. Evropské partnery chce Milanesi o svých návrzích začít přesvědčovat už v pondělí na setkání šéfů diplomacie zemí EU v Bruselu.
V posledních měsících se nejednotnost Evropy týkající se migrace projevuje opakovaně v případech, kdy některá z lodí neziskových organizací, které na moři zachraňují migranty v ohrožení života, dlouhé dny marně hledá bezpečný přístav.
Itálie už od loňského roku tyto lodě do svých přístavů nechce vpouštět, problémy ale mají tato plavidla třeba i na Maltě nebo ve Španělsku. Jihoevropské země argumentují, že migranti se chtějí dostat do Evropy, nikoli do konkrétní země, a že by ostatní země EU měly projevit solidaritu a o migranty se postarat společně.
Dosud se vždy hledalo řešení pro každý jednotlivý případ, kdy se o zachráněné podělily země ochotné se o ně postarat. Řím ale prosazuje, aby platila jednotná pravidla, která by se aplikovala vždy. Otázkou je, zda se tyto plány podaří prosadit.
Se stejným trvalým mechanismem na přerozdělování uprchlíků totiž neuspěla před několika lety Evropská komise, když se ostře proti postavily státy V4 včetně Česka.
Podle Milanesiho je ale domluva na trvalém mechanismu ohledně přerozdělování nových migrantů nutná i vzhledem k tomu, aby mohla EU opět plně obnovit práci unijní námořní mise Sophia, jejímž úkolem je boj proti pašerákům lidí. Mise, v jejímž rámci se často zachraňovali i migranti v nouzi, sice formálně funguje, letos na jaře ale členské země rozhodly, že nebude mít k dispozici žádné lodě.
Šéf italské diplomacie chce své protějšky v Bruselu rovněž přesvědčit, že by EU mohla v budoucnu začít pracovat s migranty přímo v domovských zemích. Poblíž států, kde probíhají válečné konflikty a odkud by lidé utíkali do bezpečí do Evropy, by Unie mohla zřídit své kanceláře, které by vyřizovaly žádosti o azyl. Úspěšní žadatelé by pak měli možnost dopravit se do Evropy letecky, aby se tak vyhnuli síti pašeráků a nebezpečné plavbě přes moře.
Podobnou myšlenku prosazoval loni i český premiér Andrej Babiš. Podle něj se měly vybudovat mimo území Evropské unie takzvané hotspoty, tedy střediska, v nichž by se řešilo azylové řízení. Teprve ti migranti, kteří azyl získají, by podle něj mohli odcestovat do určité evropské země, v níž jim byl udělen.
