Pro Česko a Slovensko nejsou přijatelné ani imigrantské kvóty Evropské unie, ani její sankce za nepřijímání uprchlíků. Shodly se na tom obě země na jednání v Praze, kde se setkal předseda Senátu Milan Štěch a předseda slovenské Národní rady Andrej Danko.
Sankce za odmítnutí uprchlíků? Pro Česko i Slovensko nepřijatelné
„Budeme dělat všechno pro to, aby takovýto mechanismus přijímán nebyl,“ pronesl po jednání Štěch k postoji obou zemí vůči zavádění povinných kvót a sankcí. Soulad potvrdil Danko. „Konstatovali jsme rozčarování z možných sankcí za (nepřijetí) imigrantů ve výši 250 tisíc eur,“ uvedl.
Danko, který je předsedou vládní Slovenské národní strany, tak komentoval poslední návrh Evropské komise na reformu azylové politiky, podle nějž by se uprchlíci při vysokém počtu žadatelů o azyl v jedné zemi automaticky přerozdělovali do jiných států. Ze systému by bylo možné se dočasně vyplatit částkou čtvrt milionu eur (zhruba 6,75 milionu Kč) za jednoho odmítnutého žadatele.
Milan Štěch v Interview ČT24 připomněl, že se Slovensko od prvního července stává předsednickou zemí Evropské rady, takže bude mít silnější slovo: „Země V4 musí držet společný postoj a je třeba získat i další státy. Jsem přesvědčen, že řada západních zemí na základě stanovisek svých občanů změní své postoje – viz například prezidentské volby v Rakousku. Vím, že názory obyvatel řady západních zemí jsou velmi blízké českým názorům a názorům V4.“
Podle předsedy Senátu napomohl tlak zemí V4 k tomu, že se Evropská unie začala více starat o to, jak řešit příčiny uprchlické krize, tedy například situaci v Sýrii nebo Libyi.
Česko, stejně jako ostatní země V4 odmítá uprchlické kvóty i trvalý přerozdělovací mechanismus pro uprchlíky, za což si ale vysloužily kritiku z Bruselu: „Našim kolegům ze západu otevřeně říkám, že oni svými rozhodnutími destabilizují situaci v našich zemích, že není možné něco nařizovat, že jsme přece demokraté, jsme suverénní země,“ kritizoval návrhy Štěch.
Podle něj by to postupně vedlo k nástupu extrémní pravice: „Vlád v dotčených zemích by se postupně ujímaly především pravicově extrémně orientované strany (…) dříve či později by to všechno vedlo k rozpadu Evropské unie a k množství lokálních konfliktů. A doufám, že toto nikdo nechce,“ dodal předseda Senátu.
Nešlo však o jediné česko-slovenské setkání, které se v pondělí odehrálo. Ministři obou zemí řešili také krizi ve zdravotnictví.