Sankce za odmítnutí uprchlíků? Pro Česko i Slovensko nepřijatelné

Nahrávám video

Pro Česko a Slovensko nejsou přijatelné ani imigrantské kvóty Evropské unie, ani její sankce za nepřijímání uprchlíků. Shodly se na tom obě země na jednání v Praze, kde se setkal předseda Senátu Milan Štěch a předseda slovenské Národní rady Andrej Danko.

„Budeme dělat všechno pro to, aby takovýto mechanismus přijímán nebyl,“ pronesl po jednání Štěch k postoji obou zemí vůči zavádění povinných kvót a sankcí. Soulad potvrdil Danko. „Konstatovali jsme rozčarování z možných sankcí za (nepřijetí) imigrantů ve výši 250 tisíc eur,“ uvedl. 

Danko, který je předsedou vládní Slovenské národní strany, tak komentoval poslední návrh Evropské komise na reformu azylové politiky, podle nějž by se uprchlíci při vysokém počtu žadatelů o azyl v jedné zemi automaticky přerozdělovali do jiných států. Ze systému by bylo možné se dočasně vyplatit částkou čtvrt milionu eur (zhruba 6,75 milionu Kč) za jednoho odmítnutého žadatele.

Milan Štěch v Interview ČT24 připomněl, že se Slovensko od prvního července stává předsednickou zemí Evropské rady, takže bude mít silnější slovo: „Země V4 musí držet společný postoj a je třeba získat i další státy. Jsem přesvědčen, že řada západních zemí na základě stanovisek svých občanů změní své postoje – viz například prezidentské volby v Rakousku. Vím, že názory obyvatel řady západních zemí jsou velmi blízké českým názorům a názorům V4.“ 

Podle předsedy Senátu napomohl tlak zemí V4 k tomu, že se Evropská unie začala více starat o to, jak řešit příčiny uprchlické krize, tedy například situaci v Sýrii nebo Libyi.   

Nahrávám video

Česko, stejně jako ostatní země V4 odmítá uprchlické kvóty i trvalý přerozdělovací mechanismus pro uprchlíky, za což si ale vysloužily kritiku z Bruselu: „Našim kolegům ze západu otevřeně říkám, že oni svými rozhodnutími destabilizují situaci v našich zemích, že není možné něco nařizovat, že jsme přece demokraté, jsme suverénní země,“ kritizoval návrhy Štěch. 

Podle něj by to postupně vedlo k nástupu extrémní pravice: „Vlád v dotčených zemích by se postupně ujímaly především pravicově extrémně orientované strany (…) dříve či později by to všechno vedlo k rozpadu Evropské unie a k množství lokálních konfliktů. A doufám, že toto nikdo nechce,“ dodal předseda Senátu. 

Nešlo však o jediné česko-slovenské setkání, které se v pondělí odehrálo. Ministři obou zemí řešili také krizi ve zdravotnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDuševní potíže se týkají až každé páté rodičky, ministerstvo chce plošný screening

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.
před 36 mminutami

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 17 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.