Z polární výzkumnice zachránkyní migrantů. Kapitánka lodi Sea-Watch 3 je připravená se hájit u soudu

Jméno Caroly Racketeové obletělo svět v souvislosti s její snahou zakotvit u italského ostrova Lampedusa s desítkami migrantů. Navzdory zákazu se jí to nakonec podařilo. Teď jí jako kapitánce lodi neziskové organizace Sea-Watch hrozí vězení a vysoká pokuta, podobně jako v jiném případě Němce Pie Klempové. Racketeová přitom začínala jako výzkumnice polárních oblastí. K záchraně migrantů na moři ji prý ale vedlo uvědomění, že ne všichni mají tak snadný život jako ona. A jaký život to tedy je?

Jednatřicetiletá Carola Racketeová měla od mala k námořnictví blízko. Možná i vzhledem k tomu, že se narodila v severním Německu u pobřeží Baltského moře v malém městě Preetz nedaleko Kielu. Spolu s rodiči žila dva roky v Heikendorfu. „Pak jsme cestovali po světě a nakonec zakotvili v Hambührenu,“ uvedla dříve její matka pro německý list Kieler Nachrichten.

V Hambührenu v Dolním Sasku, kde byly za druhé světové války velké sklady zbraní, které se později proměnily na obytné domy obklopené cyklostezkami a lesy, Carola strávila většinu svého dětství a dospívání. Dokončila tam základní a střední školu, kde maturovala v roce 2007. Na vysokou odešla do námořní školy v Elsflethu, kde v roce 2011 získala bakalářský titul.

Kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová
Zdroj: ČTK/AP/Matteo Guidelli

Pět jazyků, dva tituly a pocit morální povinnosti

Pak odjela do zahraničí. Tři roky studovala ve Velké Británii, a to námořní a environmentální vědy. V roce 2018 získala magisterský titul v oboru management ochrany na Univerzitě Edge Hill v Ormskirku v Anglii. Podle italského deníku Corriere della Sera obhajovala s diplomovou prací o albatrosech. „Miluji přírodu a zvířata,“ říkala od počátku.

Racketeová, která podle životopisu mluví pěti jazyky, se účastnila několika expedic, a to jak pro výzkumné organizace, tak pro ekologickou skupinu Greenpeace. Začínala u jednoho z největších oceánografických institutů – německého Institutu pro polární a mořský výzkum Alfreda Wegenera, kde se zapojila do výzkumu v Arktidě a na Antarktidě. „Polární oblasti jsem vždycky milovala, protože jsou skutečně nádherné a inspirující. Ale pracovat v nich je někdy smutné, protože zároveň vidíte, co lidé dělají naší planetě,“ uvedla dříve.

Od záchrany přírody se ale Racketeová později přesunula k sociálním problémům. Jako dobrovolnice se přidala k organizaci Sea-Watch, německému nevládnímu sdružení, které zachraňuje migranty plavící se na člunech přes Středozemní moře za vidinou lepšího života v Evropě.

Pro organizaci Sea-Watch Racketeová pracuje čtyři roky a za tu dobu velela už několika jejím operacím. První mise se účastnila už v létě roku 2016, kdy přes Středozemní moře ve velkém připlouvali migranti z Libye, které humanitární organizace zachraňovaly. Kapitánkou lodi Sea-Watch 3, se kterou v sobotu pod nizozemskou vlajkou přes zákaz zakotvila na italském ostrově Lampedusa, je od roku 2018.

3 minuty
Události ČT: O kapitánce lodi Sea-Watch 3 Carole Racketeové rozhodne italský soud
Zdroj: ČT24

„Měla jsem snadný život“

Racketeová se podle svých slov rozhodla pomáhat lidem v nouzi vzhledem k tomu, jaké ona sama měla v životě možnosti na rozdíl od jiných. „Mám bílou kůži, narodila jsem se v bohaté zemi, mám ten správný pas, měla jsem možnost chodit na tři vysoké školy a ve 23 letech získala titul,“ řekla novinářům. „Měla jsem na rozdíl od jiných snadný život. Cítím morální povinnost pomoci lidem, kteří neměli v životě takové základy, na kterých jsem mohla stavět já,“ řekla italským médiím. 

„Nezáleží na tom, jakým způsobem se člověk dostane do potíží. Hasiče to nezajímá, nemocnice to nezajímá, ani nás ne,“ uvedla Racketeová s tím, že lidem v nouzi je zkrátka potřeba pomáhat bez ohledu na to, co jejich situaci předcházelo. „Když potřebuješ záchranu, kdokoliv má právo přijít ti na pomoc. Na moři záchrana končí, když lidé dosáhnou bezpečného místa,“ podotkla.

Německá kapitánka lodi Sea-Watch Carola Racketeová je eskortována policií
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

„My Evropané jsme dovolili našim vládám postavit zeď na moři. Občanská společnost ale proti tomu bojuje a já jsem její součástí,“ říká mladá německá aktivistka. „Jsem připravena jít do vězení a hájit se u soudu, jestli to bude třeba, protože to, co děláme, je oprávněné,“ uvedla.

To si ale rozhodně nemyslí italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini, podle něhož je Racketeová „bohatá, bílá Němka“, jejíž čin je srovnatelný s válečným aktem. „Pokusila se potopit plavidlo s policisty na palubě… Oni tvrdí ‚my zachraňujeme životy‘, přitom ale riskovali, že zabijí tyto lidské bytosti, které dělaly svou práci. Ze záznamu je to jasné,“ řekl Salvini k ohrožení policejního člunu během manévru lodi Sea-Watch 3.

Otec Racketeové médiím řekl, že s dcerou krátce po zadržení mluvil a byla prý veselá a v dobré náladě. „Stará se o ni velice milá žena,“ řekl novinářům Ekkehart Rackete a dodal, že očekává, že jeho dcera bude brzy propuštěna. Pokud by Racketeovou soudy uznaly vinnou, že úmyslně nabourala do policejní lodi, hrozilo by jí až deset let za mřížemi. Za vplutí do italských výsostných vod jí navíc hrozí pokuta až 50 tisíc eur (1,3 milionu korun) a za pašeráctví je sazba až 15 let vězení.

Obdobný případ – Pia Klempová

Potíže má v Itálii ale i jiná kapitánka. Pětatřicetiletá Němka Pia Klempová velela lodi Iuventa, kterou provozovala německá nezisková organizace Jugend Rettet (JR) a která ve Středozemním moři nalodila tisíce uprchlíků. Ty pak přes zákaz vozila k italským břehům. Posádka lodi je obviňována, že brala na palubu migranty přímo z plavidel pašeráků lidí u libyjského pobřeží.

Spolu s devíti dalšími aktivisty je Klempová podezřelá z napomáhání nelegální migraci a v Itálii jí hrozí až 20 let vězení a vysoké pokuty podobně jako Racketeové. Advokáti aktivistů upozornili, že v případě obžaloby jejich klientům hrozí pokuta 15 tisíc eur (383 tisíc korun) za každou osobu, kterou nezákonně odvezli do Itálie. Předpokládá se, že Iuventa, bývalé rybářské plavidlo, zachránila 14 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...