Loď Sea-Watch s migranty navzdory zákazu zakotvila na Lampeduse. Kapitánka byla zatčena

Loď německé neziskové organizace Sea-Watch se čtyřiceti zachráněnými migranty na palubě zakotvila navzdory zákazu italských úřadů v přístavu na Lampeduse. Kapitánku Carolu Racketeovou (31) poté zatkla policie.

Posádka lodi čekala na moři na povolení vplout do některého z přístavů bez výsledku šestnáct dní, německá kapitánka Carola Racketeová se proto s odkazem na kritickou situaci na palubě rozhodla zákaz zakotvení ignorovat.

Podle mluvčího organizace Sea-Watch Rubena Neugebauera vplula loď do přístavu v sobotu krátce po půlnoci. Na twitterovém účtu se poté objevil krátký videovzkaz kapitánky, která uvedla, že o vplutí do přístavu rozhodla proto, že italské úřady nedokázaly situaci kolem migrantů nijak uspokojivě vyřešit.

„Jsme na naši kapitánku hrdí, udělala správnou věc. Držela se námořního práva a odvezla lidi do bezpečí,“ napsal na Twitteru šéf neziskové organizace Johannes Bayer.

Německé kapitánce hrozí několikaleté vězení za pašeráctví

Racketeová ve středu s lodí vplula do italských výsostných vod, ačkoli jí kvůli tomu hrozí pokuta až 50 tisíc eur (1,3 milionu Kč) a trest až 15 let vězení za pašeráctví. Prokuratura její vyšetřování zahájila v pátek.

Posádka lodi Sea-Watch 3, plující pod nizozemskou vlajkou, předem informovala italské úřady, že k přístavu zamíří. Těsně před zakotvením loď krátce blokovalo plavidlo italské finanční stráže, nakonec se však loď s migranty dostala k molu. Na místě již čekala policie, která kapitánku zatkla za odpor, který kladla válečné lodi, za což může být odsouzena podle médií od tří do deseti let ve vězení. Migrantům bylo později povoleno vystoupit z lodě a policejní vozy je odvezly do přijímacího centra na ostrově, uvedla agentura Reuters. Italská pobřežní stráž pak převzala kontrolu nad lodí, vyplula s ní z přístavu a ukotvila ji u pobřeží.

Na palubu lodi ve čtvrtek vstoupila pětice italských levicových poslanců, kteří tam zůstali, dokud se migranti nevylodili.

Italští policisté kolem migrantů, kteří vystoupili z lodě
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Loď Sea-Watch 3 nalodila 12. června u libyjských břehů 53 migrantů v nouzi. Plavidlo poté odmítlo nabídku bezpečného přístavu od Tripolisu a vydalo se přes Středozemní moře na sever, informovala již dříve agentura ČTK. Organizace vylodění migrantů v Libyi odmítla s tvrzením, že Tripolis není bezpečné místo. Italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini poté postoj Sea-Watch označil za jednání, které se „podobá skutečnému únosu osob z politických důvodů“. 

V těchto dnech pak Salvini několikrát zdůraznil, že bude tlačit na zabavení lodi a zatčení její posádky. Zahraniční nevládní organizace by měla podle něho dostat velkou pokutu a migranti by měli být rozmístěni do jiných evropských zemí. V sobotu také řekl, že Sea-Watch 3, která neobdržela povolení k přistání, poškodila loď patřící italské finanční policii. 

Vstup na pevninu povolila Itálie od června pouze 13 migrantům, zejména dětem, těhotným ženám a lidem s vážnými zdravotními problémy.

Racketeová se snažila o povolení k zakotvení v italském přístavu i u Evropského soudu pro lidská práva, ten ale v úterý odmítl nařídit italským úřadům nechat migranty vylodit. Soud vyzval nicméně italské úřady, aby migrantům poskytly zdravotnickou pomoc.

Loď Sea-Watch 3 řešila problém s vyloděním migrantů mimo jiné v květnu, kdy smělo 47 lidí na italskou pevninu vstoupit až po zásahu prokuratury. V lednu pak strávilo téměř 50 migrantů na palubě skoro dva týdny, než se podařilo vyjednat, že si je rozdělí Itálie a dalších šest evropských zemí, uvedla agentura ČTK. 

Jeden z migrantů po přistání lodi Sea-Watch
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Některé země jsou připraveny migranty přijmout

Obtížná vyjednávání o dalším osudu migrantů vedla k tomu, že se pět evropských zemí nabídlo, že část zachráněných přijmou.

Šéf italské diplomacie Enzo Moavero Milanesi v pátek oznámil, že pomoc nabídlo Finsko, Francie, Německo, Lucembursko a Portugalsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 23 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 46 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 2 hhodinami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...