Loď Sea-Watch s migranty navzdory zákazu zakotvila na Lampeduse. Kapitánka byla zatčena

Loď německé neziskové organizace Sea-Watch se čtyřiceti zachráněnými migranty na palubě zakotvila navzdory zákazu italských úřadů v přístavu na Lampeduse. Kapitánku Carolu Racketeovou (31) poté zatkla policie.

Posádka lodi čekala na moři na povolení vplout do některého z přístavů bez výsledku šestnáct dní, německá kapitánka Carola Racketeová se proto s odkazem na kritickou situaci na palubě rozhodla zákaz zakotvení ignorovat.

Podle mluvčího organizace Sea-Watch Rubena Neugebauera vplula loď do přístavu v sobotu krátce po půlnoci. Na twitterovém účtu se poté objevil krátký videovzkaz kapitánky, která uvedla, že o vplutí do přístavu rozhodla proto, že italské úřady nedokázaly situaci kolem migrantů nijak uspokojivě vyřešit.

„Jsme na naši kapitánku hrdí, udělala správnou věc. Držela se námořního práva a odvezla lidi do bezpečí,“ napsal na Twitteru šéf neziskové organizace Johannes Bayer.

Německé kapitánce hrozí několikaleté vězení za pašeráctví

Racketeová ve středu s lodí vplula do italských výsostných vod, ačkoli jí kvůli tomu hrozí pokuta až 50 tisíc eur (1,3 milionu Kč) a trest až 15 let vězení za pašeráctví. Prokuratura její vyšetřování zahájila v pátek.

Posádka lodi Sea-Watch 3, plující pod nizozemskou vlajkou, předem informovala italské úřady, že k přístavu zamíří. Těsně před zakotvením loď krátce blokovalo plavidlo italské finanční stráže, nakonec se však loď s migranty dostala k molu. Na místě již čekala policie, která kapitánku zatkla za odpor, který kladla válečné lodi, za což může být odsouzena podle médií od tří do deseti let ve vězení. Migrantům bylo později povoleno vystoupit z lodě a policejní vozy je odvezly do přijímacího centra na ostrově, uvedla agentura Reuters. Italská pobřežní stráž pak převzala kontrolu nad lodí, vyplula s ní z přístavu a ukotvila ji u pobřeží.

Na palubu lodi ve čtvrtek vstoupila pětice italských levicových poslanců, kteří tam zůstali, dokud se migranti nevylodili.

Italští policisté kolem migrantů, kteří vystoupili z lodě
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Loď Sea-Watch 3 nalodila 12. června u libyjských břehů 53 migrantů v nouzi. Plavidlo poté odmítlo nabídku bezpečného přístavu od Tripolisu a vydalo se přes Středozemní moře na sever, informovala již dříve agentura ČTK. Organizace vylodění migrantů v Libyi odmítla s tvrzením, že Tripolis není bezpečné místo. Italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini poté postoj Sea-Watch označil za jednání, které se „podobá skutečnému únosu osob z politických důvodů“. 

V těchto dnech pak Salvini několikrát zdůraznil, že bude tlačit na zabavení lodi a zatčení její posádky. Zahraniční nevládní organizace by měla podle něho dostat velkou pokutu a migranti by měli být rozmístěni do jiných evropských zemí. V sobotu také řekl, že Sea-Watch 3, která neobdržela povolení k přistání, poškodila loď patřící italské finanční policii. 

Vstup na pevninu povolila Itálie od června pouze 13 migrantům, zejména dětem, těhotným ženám a lidem s vážnými zdravotními problémy.

Racketeová se snažila o povolení k zakotvení v italském přístavu i u Evropského soudu pro lidská práva, ten ale v úterý odmítl nařídit italským úřadům nechat migranty vylodit. Soud vyzval nicméně italské úřady, aby migrantům poskytly zdravotnickou pomoc.

Loď Sea-Watch 3 řešila problém s vyloděním migrantů mimo jiné v květnu, kdy smělo 47 lidí na italskou pevninu vstoupit až po zásahu prokuratury. V lednu pak strávilo téměř 50 migrantů na palubě skoro dva týdny, než se podařilo vyjednat, že si je rozdělí Itálie a dalších šest evropských zemí, uvedla agentura ČTK. 

Jeden z migrantů po přistání lodi Sea-Watch
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Některé země jsou připraveny migranty přijmout

Obtížná vyjednávání o dalším osudu migrantů vedla k tomu, že se pět evropských zemí nabídlo, že část zachráněných přijmou.

Šéf italské diplomacie Enzo Moavero Milanesi v pátek oznámil, že pomoc nabídlo Finsko, Francie, Německo, Lucembursko a Portugalsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...