EU zruší sankce vůči Sýrii a chystá revizi asociační dohody s Izraelem

Ministři zahraničí Evropské unie se dohodli na zrušení hospodářských sankcí vůči Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to po jednání unijních ministrů obrany a unijních ministrů zahraničí. Kallasová rovněž uvedla, že Evropská unie v souvislosti s katastrofální situací v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi Unií a židovským státem.

„Dnes (v úterý) jsme přijali rozhodnutí zrušit naše hospodářské sankce vůči Sýrii. Chceme pomoci syrskému lidu obnovit novou, inkluzivní a mírovou Sýrii. EU vždy stála na straně Syřanů po celých posledních čtrnáct let – a bude tak činit i nadále,“ napsala Kallasová na síti X. Damašek rozhodnutí vítá, syrský ministr zahraničí Asaad Šíbání uvedl, že rozhodnutí EU posílí bezpečnost a stabilitu Sýrie.

Změna politiky Evropské unie přichází poté, co prezident Donald Trump minulý týden prohlásil, že nařídí zrušení amerických sankcí vůči Sýrii. Evropský blok již zmírnil sankce vůči Sýrii týkající se například energetiky a dopravy, jakož i souvisejících finančních transakcí, ale někteří představitelé se domnívali, že tato opatření nejsou dostatečná, aby pomohla podpořit hospodářskou obnovu Sýrie.

„Evropská unie chce dát šanci Sýrii začít znovu (...), ale očekáváme také inkluzivní politiku uvnitř země, která zahrnuje všechny skupiny obyvatelstva a náboženské skupiny,“ uvedl v písemném prohlášení německý ministr zahraničí Johann Wadephul.

Revize asociační dohody s Izraelem

Šéfka diplomacie EU rovněž oznámila, že Evropská unie kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy přehodnotí asociační dohodu s Izraelem. Mezinárodní tlak na Izrael se v posledních dnech zvýšil, protože vláda premiéra Benjamina Netanjahua zahájila v Pásmu Gazy obnovenou vojenskou ofenzivu poté, co po téměř třech měsících blokády částečně obnovil přísun humanitární pomoci.

Nejvyšší diplomatka EU uvedla, že „silná většina“ ministrů zahraničí Unie, kteří se v úterý sešli v Bruselu, se vyslovila pro revizi asociační dohody ve světle událostí v Pásmu Gazy. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot sdělil, že tento krok podpořilo 17 z 27 členských států.

„Situace v Gaze je katastrofální. Pomoc, kterou Izrael povolil, je samozřejmě vítaná, ale je to jen kapka v moři,“ řekla Kallasová a dodala, že sankce proti násilným izraelským osadníkům má EU připravené, jeden členský stát je ale prozatím blokuje.

K pozastavení platnosti asociační dohody s Izraelem už dříve vyzvaly Španělsko a Irsko. Asociační dohoda z roku 2000 upravuje politický dialog mezi EU a Izraelem. Jejím cílem je posilování partnerství a vzájemných vztahů, které jsou podle dokumentu založené na dodržování lidských práv a demokratických principů.

Česko prosazuje zdrženlivější přístup, uvedl Lipavský

„Opírá se to o článek 2 asociační dohody mezi Izraelem a Evropskou unií, který hovoří o lidských právech,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský na dotaz, co znamená přezkoumávání dohody EU a Izraele. „My jsme k tomu měli poměrně bohatou diskusi, kde se utvořily, řekněme, dva tábory. V jednom bylo 17 států, my jsme byli v té druhé skupině prosazující zdrženlivější postup, ale budiž. Kaja Kallasová si z toho odnesla, že Evropská unie provede určité přehodnocení,“ dodal Lipavský.

„Já si myslím, že je potřeba s Izraelem mluvit. Když mluvím s izraelským ministerstvem zahraničních věcí, což bylo shodou okolností v sobotu, tak samozřejmě humanitární situaci v Gaze zmiňuji,“ řekl šéf české diplomacie. Česko v úterý dopoledne na jednání zastupoval náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec, odpoledne pak ministr Lipavský.

EU dnes také vzhledem k neochotě Moskvy přistoupit k příměří schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, na sankční seznam tak přibyli další lidé a společnosti, kteří se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 9 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 27 mminutami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
před 2 hhodinami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
před 4 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 9 hhodinami
Načítání...