EU zruší sankce vůči Sýrii a chystá revizi asociační dohody s Izraelem

Ministři zahraničí Evropské unie se dohodli na zrušení hospodářských sankcí vůči Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to po jednání unijních ministrů obrany a unijních ministrů zahraničí. Kallasová rovněž uvedla, že Evropská unie v souvislosti s katastrofální situací v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi Unií a židovským státem.

„Dnes (v úterý) jsme přijali rozhodnutí zrušit naše hospodářské sankce vůči Sýrii. Chceme pomoci syrskému lidu obnovit novou, inkluzivní a mírovou Sýrii. EU vždy stála na straně Syřanů po celých posledních čtrnáct let – a bude tak činit i nadále,“ napsala Kallasová na síti X. Damašek rozhodnutí vítá, syrský ministr zahraničí Asaad Šíbání uvedl, že rozhodnutí EU posílí bezpečnost a stabilitu Sýrie.

Změna politiky Evropské unie přichází poté, co prezident Donald Trump minulý týden prohlásil, že nařídí zrušení amerických sankcí vůči Sýrii. Evropský blok již zmírnil sankce vůči Sýrii týkající se například energetiky a dopravy, jakož i souvisejících finančních transakcí, ale někteří představitelé se domnívali, že tato opatření nejsou dostatečná, aby pomohla podpořit hospodářskou obnovu Sýrie.

„Evropská unie chce dát šanci Sýrii začít znovu (...), ale očekáváme také inkluzivní politiku uvnitř země, která zahrnuje všechny skupiny obyvatelstva a náboženské skupiny,“ uvedl v písemném prohlášení německý ministr zahraničí Johann Wadephul.

Revize asociační dohody s Izraelem

Šéfka diplomacie EU rovněž oznámila, že Evropská unie kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy přehodnotí asociační dohodu s Izraelem. Mezinárodní tlak na Izrael se v posledních dnech zvýšil, protože vláda premiéra Benjamina Netanjahua zahájila v Pásmu Gazy obnovenou vojenskou ofenzivu poté, co po téměř třech měsících blokády částečně obnovil přísun humanitární pomoci.

Nejvyšší diplomatka EU uvedla, že „silná většina“ ministrů zahraničí Unie, kteří se v úterý sešli v Bruselu, se vyslovila pro revizi asociační dohody ve světle událostí v Pásmu Gazy. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot sdělil, že tento krok podpořilo 17 z 27 členských států.

„Situace v Gaze je katastrofální. Pomoc, kterou Izrael povolil, je samozřejmě vítaná, ale je to jen kapka v moři,“ řekla Kallasová a dodala, že sankce proti násilným izraelským osadníkům má EU připravené, jeden členský stát je ale prozatím blokuje.

K pozastavení platnosti asociační dohody s Izraelem už dříve vyzvaly Španělsko a Irsko. Asociační dohoda z roku 2000 upravuje politický dialog mezi EU a Izraelem. Jejím cílem je posilování partnerství a vzájemných vztahů, které jsou podle dokumentu založené na dodržování lidských práv a demokratických principů.

Česko prosazuje zdrženlivější přístup, uvedl Lipavský

„Opírá se to o článek 2 asociační dohody mezi Izraelem a Evropskou unií, který hovoří o lidských právech,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský na dotaz, co znamená přezkoumávání dohody EU a Izraele. „My jsme k tomu měli poměrně bohatou diskusi, kde se utvořily, řekněme, dva tábory. V jednom bylo 17 států, my jsme byli v té druhé skupině prosazující zdrženlivější postup, ale budiž. Kaja Kallasová si z toho odnesla, že Evropská unie provede určité přehodnocení,“ dodal Lipavský.

„Já si myslím, že je potřeba s Izraelem mluvit. Když mluvím s izraelským ministerstvem zahraničních věcí, což bylo shodou okolností v sobotu, tak samozřejmě humanitární situaci v Gaze zmiňuji,“ řekl šéf české diplomacie. Česko v úterý dopoledne na jednání zastupoval náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec, odpoledne pak ministr Lipavský.

EU dnes také vzhledem k neochotě Moskvy přistoupit k příměří schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, na sankční seznam tak přibyli další lidé a společnosti, kteří se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 3 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 6 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 7 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 7 hhodinami

Evropský pohled