V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru dvanáct věznic s islámskými radikály. Řekl to v pondělí ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, které do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovaly. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny. Klid zbraní skončí v úterý ve 22:00 tureckého času (21:00 našeho času). Turecko je připraveno obnovit boje.
Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.
Na severu Sýrie je podle něj „v důsledku tureckých vojenských akcí bez dozoru osm uprchlických táborů a osm věznic pro zahraniční radikály“. „Může to vést k takzvané obrácené migraci teroristů do zemí jejich původu,“ dodal ministr na bezpečnostním fóru v Pekingu.
Takzvaný Islámský stát podle něj po porážce v Sýrii rozšiřuje svůj vliv do jihovýchodní Asie, včetně zemí jako Indonésie, Malajsie, Singapur, Filipíny a částečně i Thajsko. „Ještě před několika lety se myslelo, že pro země v tomto prostoru terorismus hrozbou není,“ řekl Šojgu.
Zhruba před týdnem se objevila zpráva, že se z jednoho tábora na severu Sýrie podařilo uprchnout 800 lidem, mezi nimiž byli i příbuzní členů IS. Ruská média informovala, že o pomoc Moskvy usiluje několik desítek žen z Ruska, které jsou v jednom z táborů pro členy IS na severu Sýrie.
Turecko popírá tvrzení, že jeho ofenziva může umožnit zajatým bojovníkům IS uprchnout. Kurdové střeží v táborech na 11 tisíc členů IS a desítky tisíc jejich příbuzných. Mezi zajatci z IS je kolem 2000 cizinců.
Koordinovaný postup Ruska, Turecka a USA v Sýrii podle ministra může pomoci zajistit regionu stabilitu a bezpečnost. V úterý se k jednáním o Sýrii scházejí prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin.
Kurdové se evakuují
Spojené státy nyní stahují ze severu Sýrie své vojáky, kteří dosud byli spojenci syrských Kurdů a pomáhali jim zabezpečit syrský sever. USA zvažují, že část vojáků ponechají poblíž ropných polí na východě Sýrie. Turecko chce, aby se kurdské oddíly stáhly od hranice, kde podle Ankary vznikne prostor pro bezpečný návrat syrských uprchlíků z Turecka.
Kurdové v neděli odešli z pohraničního města Rás al-Ajn. Stažení z pohraničí mají stihnout do úterý, kdy vyprší 120hodinové příměří dojednané mezi Tureckem a USA. Ankara kromě jiného oznámila, že Turecko u hranice na syrském území zřídí dvanáct pozorovacích postů.
Turecká armáda zatím zaznamenala, že z oblasti odjeli bojovníci ve 125 autech. „Když se nestáhnou (Kurdové), naše operace bude obnovena,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Kurdové podle něj příměří porušili ve 30 případech a turecká armáda na to reagovala odvetou.
Spojencem Damašku je v syrské válce vedle Ruska také Írán. Ten v pondělí oznámil, že je proti zřizování tureckých stanovišť. „Jsme proti tomu, aby Ankara v Sýrii zřizovala vojenská stanoviště. Mělo by se to řešit diplomatickou cestou, měla by se respektovat územní celistvost Sýrie,“ prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí před novináři.
Írán se už dříve nabídl jako prostředník jednání mezi syrskými Kurdy, syrskou vládou a Tureckem o zajištění bezpečnosti na jižní turecké hranici.
Západ se podle Erdogana přidal k teroristům
Erdogan v pondělí v prudkém výpadu obvinil Západ, že se kritikou turecké ofenzivy spojuje s teroristy. Týká se to podle něj Severoatlantické aliance i Evropské unie. „Celý Západ se postavil po bok teroristům a útočí na nás. Týká se to NATO a zemí Evropské unie, všech,“ řekl.
V minulých dnech Ankara na kritiku turecké ofenzivy reagovala slovy, že coby člen Aliance očekává od NATO podporu. „Já myslel, že jste proti terorismu. Kdy jste se připojili k teroristům? Staly se snad YPG členy NATO, aniž jsem o tom byl informován?“ ptal se nyní ironicky Erdogan.
