Varšava - Devět dnů před druhým kolem polských prezidentských voleb vede v průzkumech až o pět procentních bodů kandidát opozice Andrzej Duda. Ten zvítězil už v prvním kole, ale nezískal dostatečný počet hlasů ke zvolení. Současného prezidenta Bronislava Komorowského favorizovaly průzkumy před prvním kolem – nakonec ale vše dopadlo jinak.
- V prvním kole voleb zvítězil překvapivě kandidát opoziční národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Duda, který získal 34,8 procenta hlasů. Druhý skončil Komorowski, jenž má blízko k vládnoucí Občanské platformě (PO). Podpořilo ho 33,8 procenta hlasujících.
Výsledky posledních průzkumů napovídají, že by Duda mohl zvítězit i ve druhém kole. Podle ankety společnosti IBRiS podporuje Dudu 48 procent voličů, zatímco dosavadního prezidenta jen 43 procent. Podle posledního průzkumu společnosti Millward Brown by byl rozdíl mezi kandidáty 4 procentní body. Také podle tohoto průzkumu by zvítězil kandidát opozice.
Duda kritizuje vládu i Komorowského, ten sází na klid a jistoty
Duda nabízí Polákům mládí, dynamičnost a také rázný odstup od současného prezidenta. „Prezident by měl chránit Poláky. Měl by být otevřený k sociálním otázkám. Aby Poláci mohli žít v klidu. Co potřebujeme, je změna,“ konstatoval Duda během předvolební debaty kandidátů. Komorowski naopak sází na klid a jistoty. Spoléhá tak na to, že současní Poláci v situaci, kdy se jejich ukrajinský soused potýká se separatisty a s Ruskem, ocení stabilitu země nejvíc. „Nepotřebujeme chaos nebo politické experimenty. Polsko dnes potřebuje jednotu a bezpečí,“ míní prezident. Zatímco současný prezident je zastánce eura, Duda evropskou měnu v Polsku zavádět nechce.
Moc mají nyní hlavně voliči rockera Kukize
Významnou podporu získal v prvním kole také rocker Pawel Kukiz, jehož zvolila pětina voličů. Analytici se shodují, že Kukiz oslovil zejména mladé lidi znechucené tradiční stranickou politikou. Právě jejich hlasy budou klíčové pro rozhodující souboj 24. května. Kukiz přitom avizoval, že nepodpoří ani jednoho ze zbývajících kandidátů, Komorowského ale výslovně kritizoval.
Komorowského podpořil mimo jiné polský expremiér Donald Tusk. Současný prezident sice svou kampaní voliče nijak neoslnil, ale v pozici hlavy státu uspěl a zaslouží si novuzvolení, míní Tusk.
Komorowski má také podporu exprezidenta Aleksandera Kwaśniewského. „Tyto volby ukazují, že v Polsku stojíme před dilematem, zda jsou důležitější zkušenosti a předvídatelnost nebo riziko změn. A vzhledem k situaci v našem regionu jsou důležitější zkušenosti a kapitál vynikajících kontaktů vytvořený během let,“ prohlásil Kwaśniewski. Za současnou hlavou státu stojí i lidovci – koaliční partner PO.
Poláci volí prezidenta přímo, má rozsáhlé pravomoci
Prezident je v Polsku volen přímo občany staršími 18 let. Kandidátem se může stát kterýkoliv občan Polska, který má právo volit do parlamentu a je starší 35 let. Podmínkou k tomu, aby se občan zúčastnil boje o prezidentský post, je předložení seznamu alespoň 100 tisíc podpisů na podporu jeho kandidatury. Vítězem voleb se stává ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo z kandidátů není zvolen v prvním kole, proběhne do 14 dnů kolo druhé, v němž se utkají 1. a 2. nejúspěšnější kandidát. Vítězem se stane ten kandidát, který ve druhém kole dosáhne nadpoloviční většiny hlasů.
Zvolený prezident je zodpovědný za bezpečnost státu. Vyhlašuje volby do Sejmu i Senátu a za mimořádných okolností může obě komory rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Může též vyhlásit celonárodní referendum o významných otázkách. Má volnou ruku ve výběru premiéra a může předkládat návrhy nebo dotazy k Ústavnímu soudu. Má právo vetovat zákony, jeho veto však může být přehlasováno 3/5 většinou přítomných poslanců Sejmu.
Vizitka Bronislawa Komorovského (62 let; bezpartijní, dříve člen Občanské platformy)
- Po studiu historie na univerzitě ve Varšavě pracoval jako novinář a přednášel historii v církevním semináři. V osmdesátých letech byl členem nezávislého odborového hnutí Solidarita a angažoval se i v protirežimním Hnutí na obranu práv člověka a občana.
- V roce 1991 byl poprvé zvolen poslancem. V červnu 2000 si ho do svého kabinetu vybral premiér Jerzy Buzek. Ministerstvo obrany Komorowski řídil do voleb na podzim následujícího roku.
- V roce 2005 byl zvolen místopředsedou dolní komory parlamentu a o dva roky později usedl do jejího čela. Po letecké tragédii u Smolenska v dubnu 2010, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński, vykonával Komorowski z titulu předsedy Sejmu některé pravomoci hlavy státu.
- Regulérním prezidentem byl zvolen v červenci 2010, když ve volbách porazil Jaroslawa Kaczyńského. V souvislosti s výkonem nejvyšší ústavní funkce se Komorowski vzdal členství v Občanské platformě, kde od června 2006 zastával post místopředsedy.
Vizitka Andrzeje Dudy (42 let; člen strany Právo a spravedlnost)
- Europoslanec a někdejší spolupracovník prezidenta Lecha Kaczyńského.
- Vystudovaný právník začal se stranou Právo a spravedlnost (PiS) spolupracovat v roce 2005 jako první poradce jejího poslaneckého klubu. To mu o rok později pomohlo získat post ve vedení ministerstva spravedlnosti a pak i členství ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce.
- Počátkem roku 2008 nastoupil Duda jako náměstek do kanceláře tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského. Funkci zastával až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. Před pěti lety Duda neúspěšně kandidoval na primátora Krakova.
- V roce 2011 byl zvolen poslancem a na podzim 2013 se stal tiskovým mluvčím PiS. Obě funkce zastával do loňského zvolení poslancem Evropského parlamentu.
