Díky Česku Západ zjistil, že dodávky zbraní Ukrajině Putina k eskalaci nevedou, říká zmocněnec Kopečný

26 minut
Interview ČT24 s Tomášem Kopečným
Zdroj: ČT24

Zmocněncem vlády pro rekonstrukci Ukrajiny byl ve středu jmenován Tomáš Kopečný. Do konce roku byl náměstkem ministerstva obrany pro průmyslovou spolupráci, stál u významných kontraktů pro českou armádu, byl motorem dodávek českých zbraní na Ukrajinu. Obnova Ruskem napadené země podle něj podpoří českou ekonomiku. Ukrajinští partneři si tuzemské pomoci cení, a chtějí proto ve spolupráci pokračovat i mimo vojenskou sféru. Jste naši bratři a chceme, abyste s námi byli spjati, říkají podle Konečného, který byl hostem Interview ČT24.

Podle nového vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny funkce vznikla zejména pro koordinaci pomoci napadené zemi. „Existuje velká spousta lidí, velká spousta skupin a institucí, které už Ukrajině pomáhají (…) Děje se to od ministerstva průmyslu a obchodu přes ministerstvo zahraničí, ministerstvo dopravy až po nevládní organizace, jako je Člověk v tísni, Paměť národa,“ vyjmenoval.

Kopečný teď začne svolávat jednání, na kterých se bude pomoc organizovat. Aktuálně napadená země nejvíce strádá v oblasti energetické infrastruktury, na kterou ruské síly od podzimu cílí.

Připomněl, že minulý týden se rozběhla i jednání států G7 s vybranými státy střední a východní Evropy, kam byla přizvána i Česká republika. „To bude formát, ve kterém budeme nejvíce schopní nejen koordinovat, co jsme dělali, děláme a plánujeme dělat, ale především společně (…) dodávat česká řešení na Ukrajinu,“ řekl.

Kopečný: Svobodný svět má na vítězství Kyjeva zájem

Světová banka odhadla náklady na rekonstrukci Ukrajiny na pět set až šest set miliard eur. Podle Kopečného se na této sumě budou podílet nejbohatší státy svobodného světa – přestože jsou některé z nich velmi vzdálené od frontové linie, jsou lídry ve sdílení tohoto břemene. „V rámci jednání (…) je jednoznačné porozumění, že se to bytostně týká i těchto geograficky vzdálených států. Že je to otázka svobodného světa,“ uvedl.

Pokud by byla pro Rusko invaze na Ukrajinu úspěchem, znamenalo by to podle Kopečného například zvýšení hrozby pro Japonsko ze strany Číny. „Není to geograficky izolovaná válka, geograficky izolovaný incident. Je to válka, která ukazuje možnosti pro agresora a vytyčuje mu pole působnosti,“ uvedl.

Soukromí investoři podle Kopečného na Ukrajinu kvůli zuřícím bojům zatím příliš nemíří. Zvýšení jejich zájmu by mohla přispět spolupráce se světovými bankami, které by jim poskytly záruky, domnívá se. Nejde o ojedinělý případ, investice například proudily do Afghánistánu nebo Iráku i během války.

Jen zlomek pomoci Česko darovalo. Většina byl obchod

Ukrajina se podle něj vydala na cestu „radikální modernizace a westernizace“, což je „ohromné lákadlo pro investory“. Zájem se podle něj objevil i v Česku.

Poté, co se zastaví střelba, se investoři podle Kopečného pokusí co nejrychleji na Ukrajině zabrat co největší část čtyřicetimilionového trhu. Zároveň budou požadovat ze strany ukrajinských úřadů zodpovědnost, aby se nezhoršovalo investiční prostředí a korupce, a naopak byly dodržovány zásady právního státu. „To je něco, co si současná ukrajinská vláda velmi dobře uvědomuje, protože je to předmětem každého velkého jednání,“ řekl.

Rekonstrukce Ukrajiny podle Kopečného přispěje k tomu, že se Česko stane bohatší zemí. „Naprosté minimum toho, co tam Česká republika vyvezla, bylo darem. Drtivá většina, přes 95 procent, bylo zaplaceno ukrajinskou, americkou, holandskou vládou a několika dalšími donory,“ řekl. Kopečný už dříve uvedl, že Česko na Ukrajinu vyvezlo jen ve zbrojním materiálu více než 40 miliard korun. „Česká ekonomika na tom jednoznačně posílila,“ řekl.

Během svých cest na Ukrajinu Kopečný pocítil zájem ze strany guvernérů, primátorů nebo členů vlády ke spolupráci na dalších projektech a investicích. „Naprosto upřímně a emocionálně vyjadřovali vděk, že Česká republika jim pomáhá přežít. Že pomáhá přežít jejich rodinám, že jsme byli zemí, která přijala statisíce ukrajinských uprchlíků,“ popsal.

Například iniciativa Dárek Putinovi, které se od dárců podařilo vybrat prostředky na poskytnutí tanku ukrajinské armádě, je podle Kopečného na Ukrajině velmi známá. Podobné podněty pak otevírají dveře českým investorům.

„Říkají – buďte součástí naší obnovy i v ekonomické oblasti. Vy jste naši bratři a chceme, abyste s námi byli spjati nejen ve zbrojní oblasti, ale abyste byli součástí našeho civilního, akademického života,“ uvedl. Zájem proto mají například o projekty mezi univerzitami, v oblasti řešení takzvaných chytrých měst či nových technologií v letectví.

Díky Česku Západ zjistil, že dodávky zbraní k eskalaci nevedou

Česko podle Kopečného v první fázi války Ukrajině výrazně pomohlo tím, že jako první poskytlo nejtěžší bojovou techniku jako tanky a raketomety. „Argument, že když někdo pošle tank, tak bude strašná eskalace a bude třetí světová, se nikdy nenaplnil,“ uvedl. Například Washington tak postupně zvyšoval počty dodávaných zbraní a obranných technologií napadené zemi.

„Čeho se reálně báli, bylo, že začnou (ruské síly – pozn. redakce) používat nějakou horší taktiku, strašnější zbraně. Ale po pár týdnech bylo jasné, že už není kam postupovat. Rusko používalo veškerou svou zakázanou munici od fosforu přes kazetovou proti civilistům. Každý den,“ řekl.

„Eskalace je jen kvantitativní. Kvalitativně z hlediska použitých zbraní není co. Z hlediska zločinů páchaných na civilním obyvatelstvu, porušování Ženevských konvencí, válečného práva, tam není už co dalšího porušit. Veškeré rysy toho, co je v mezinárodním právu označováno jako genocida, zvládlo Rusko naplnit už během prvních dvou měsíců,“ poznamenal.

Jedinou zbraň hromadného ničení, kterou v konfliktu Rusko nenasadilo, je ta jaderná. „To je zároveň, věřím, určitý limit, přes který ani Rusko nepůjde,“ uvedl. Šlo by podle něj o porušení „největšího tabu“, které by vedlo ke ztrátě podpory například od Číny, ale i v latinské Americe nebo Indii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 31 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 40 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...