Díky Česku Západ zjistil, že dodávky zbraní Ukrajině Putina k eskalaci nevedou, říká zmocněnec Kopečný

Nahrávám video

Zmocněncem vlády pro rekonstrukci Ukrajiny byl ve středu jmenován Tomáš Kopečný. Do konce roku byl náměstkem ministerstva obrany pro průmyslovou spolupráci, stál u významných kontraktů pro českou armádu, byl motorem dodávek českých zbraní na Ukrajinu. Obnova Ruskem napadené země podle něj podpoří českou ekonomiku. Ukrajinští partneři si tuzemské pomoci cení, a chtějí proto ve spolupráci pokračovat i mimo vojenskou sféru. Jste naši bratři a chceme, abyste s námi byli spjati, říkají podle Konečného, který byl hostem Interview ČT24.

Podle nového vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny funkce vznikla zejména pro koordinaci pomoci napadené zemi. „Existuje velká spousta lidí, velká spousta skupin a institucí, které už Ukrajině pomáhají (…) Děje se to od ministerstva průmyslu a obchodu přes ministerstvo zahraničí, ministerstvo dopravy až po nevládní organizace, jako je Člověk v tísni, Paměť národa,“ vyjmenoval.

Kopečný teď začne svolávat jednání, na kterých se bude pomoc organizovat. Aktuálně napadená země nejvíce strádá v oblasti energetické infrastruktury, na kterou ruské síly od podzimu cílí.

Připomněl, že minulý týden se rozběhla i jednání států G7 s vybranými státy střední a východní Evropy, kam byla přizvána i Česká republika. „To bude formát, ve kterém budeme nejvíce schopní nejen koordinovat, co jsme dělali, děláme a plánujeme dělat, ale především společně (…) dodávat česká řešení na Ukrajinu,“ řekl.

Kopečný: Svobodný svět má na vítězství Kyjeva zájem

Světová banka odhadla náklady na rekonstrukci Ukrajiny na pět set až šest set miliard eur. Podle Kopečného se na této sumě budou podílet nejbohatší státy svobodného světa – přestože jsou některé z nich velmi vzdálené od frontové linie, jsou lídry ve sdílení tohoto břemene. „V rámci jednání (…) je jednoznačné porozumění, že se to bytostně týká i těchto geograficky vzdálených států. Že je to otázka svobodného světa,“ uvedl.

Pokud by byla pro Rusko invaze na Ukrajinu úspěchem, znamenalo by to podle Kopečného například zvýšení hrozby pro Japonsko ze strany Číny. „Není to geograficky izolovaná válka, geograficky izolovaný incident. Je to válka, která ukazuje možnosti pro agresora a vytyčuje mu pole působnosti,“ uvedl.

Soukromí investoři podle Kopečného na Ukrajinu kvůli zuřícím bojům zatím příliš nemíří. Zvýšení jejich zájmu by mohla přispět spolupráce se světovými bankami, které by jim poskytly záruky, domnívá se. Nejde o ojedinělý případ, investice například proudily do Afghánistánu nebo Iráku i během války.

Jen zlomek pomoci Česko darovalo. Většina byl obchod

Ukrajina se podle něj vydala na cestu „radikální modernizace a westernizace“, což je „ohromné lákadlo pro investory“. Zájem se podle něj objevil i v Česku.

Poté, co se zastaví střelba, se investoři podle Kopečného pokusí co nejrychleji na Ukrajině zabrat co největší část čtyřicetimilionového trhu. Zároveň budou požadovat ze strany ukrajinských úřadů zodpovědnost, aby se nezhoršovalo investiční prostředí a korupce, a naopak byly dodržovány zásady právního státu. „To je něco, co si současná ukrajinská vláda velmi dobře uvědomuje, protože je to předmětem každého velkého jednání,“ řekl.

Rekonstrukce Ukrajiny podle Kopečného přispěje k tomu, že se Česko stane bohatší zemí. „Naprosté minimum toho, co tam Česká republika vyvezla, bylo darem. Drtivá většina, přes 95 procent, bylo zaplaceno ukrajinskou, americkou, holandskou vládou a několika dalšími donory,“ řekl. Kopečný už dříve uvedl, že Česko na Ukrajinu vyvezlo jen ve zbrojním materiálu více než 40 miliard korun. „Česká ekonomika na tom jednoznačně posílila,“ řekl.

Během svých cest na Ukrajinu Kopečný pocítil zájem ze strany guvernérů, primátorů nebo členů vlády ke spolupráci na dalších projektech a investicích. „Naprosto upřímně a emocionálně vyjadřovali vděk, že Česká republika jim pomáhá přežít. Že pomáhá přežít jejich rodinám, že jsme byli zemí, která přijala statisíce ukrajinských uprchlíků,“ popsal.

Například iniciativa Dárek Putinovi, které se od dárců podařilo vybrat prostředky na poskytnutí tanku ukrajinské armádě, je podle Kopečného na Ukrajině velmi známá. Podobné podněty pak otevírají dveře českým investorům.

„Říkají – buďte součástí naší obnovy i v ekonomické oblasti. Vy jste naši bratři a chceme, abyste s námi byli spjati nejen ve zbrojní oblasti, ale abyste byli součástí našeho civilního, akademického života,“ uvedl. Zájem proto mají například o projekty mezi univerzitami, v oblasti řešení takzvaných chytrých měst či nových technologií v letectví.

Díky Česku Západ zjistil, že dodávky zbraní k eskalaci nevedou

Česko podle Kopečného v první fázi války Ukrajině výrazně pomohlo tím, že jako první poskytlo nejtěžší bojovou techniku jako tanky a raketomety. „Argument, že když někdo pošle tank, tak bude strašná eskalace a bude třetí světová, se nikdy nenaplnil,“ uvedl. Například Washington tak postupně zvyšoval počty dodávaných zbraní a obranných technologií napadené zemi.

„Čeho se reálně báli, bylo, že začnou (ruské síly – pozn. redakce) používat nějakou horší taktiku, strašnější zbraně. Ale po pár týdnech bylo jasné, že už není kam postupovat. Rusko používalo veškerou svou zakázanou munici od fosforu přes kazetovou proti civilistům. Každý den,“ řekl.

„Eskalace je jen kvantitativní. Kvalitativně z hlediska použitých zbraní není co. Z hlediska zločinů páchaných na civilním obyvatelstvu, porušování Ženevských konvencí, válečného práva, tam není už co dalšího porušit. Veškeré rysy toho, co je v mezinárodním právu označováno jako genocida, zvládlo Rusko naplnit už během prvních dvou měsíců,“ poznamenal.

Jedinou zbraň hromadného ničení, kterou v konfliktu Rusko nenasadilo, je ta jaderná. „To je zároveň, věřím, určitý limit, přes který ani Rusko nepůjde,“ uvedl. Šlo by podle něj o porušení „největšího tabu“, které by vedlo ke ztrátě podpory například od Číny, ale i v latinské Americe nebo Indii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 49 mminutami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 8 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 10 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 11 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.