Ve Stuttgartu se koná sjezd populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož se účastní také bývalý český prezident Václav Klaus. Ve svém projevu označil démonizaci AfD ze strany politiků, akademiků i médií za absurdní a lživou. Protiislámské pravicové hnutí má během víkendu schvalovat svůj program. Vstup na konferenci zablokovaly stovky levicových demonstrantů, kteří účastníkům kongresu bránili dostat se dovnitř. Policie proti protestujícím použila slzný plyn.
Klaus se ve svém vystoupení označil za „opravdového fanouška“ strany, která je podle něj „důležitá i pro nás v sousední zemi“. „Brutalita útoků (na AfD) ukazuje, že máte pravdu a že vaši kritici dostali strach. Tito lidé nechtějí pluralitu a demokracii,“ řekl exprezident s tím, že strana musí „odmítnout zničující politickou korektnost“.
Účastníky kongresu Klaus vyzval, aby se pokusili jasněji definovat ideologické zakotvení své strany. „Musíte popsat beznadějnou slepou uličku dnešního evropského vývoje a ukázat cestu z ní,“ dodal exprezident.
Před budovou, kde se nynější víkendový sjezd koná, bylo nasazeno asi 1000 příslušníků bezpečnostních složek. V jednu chvíli střety mezi členy strany a levicovými aktivisty. Demonstranti mimo jiné zapalovali pneumatiky a házeli dělobuchy. Policie zadržela asi 400 protestujících a pomáhala doprovázet jednotlivé členy AfD dovnitř budovy. Kongres se účastní na 2400 členů strany.
Alternativa pro Německo vystupuje otevřeně jako protiislámská strana. Nedávno se nechala slyšet, že chce zakázat veřejné projevy muslimské víry v zemi. Islám je totiž podle ní v rozporu s německou ústavou. Vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) postoj AfD tehdy kritizovaly, podle nich strana projevuje extremistické názory. Muslimská rada reagovala přirovnáním AfD k Hitlerově nacistické straně.
Představitelé AfD vyzvali ke všeobecnému zákazu nošení burky a nikábu, tedy oděvů, které zakrývají celý obličej muslimských žen. Žádají také, aby ve školách bylo učitelkám i žákyním zakázáno nosit na hlavě šátek, který je podle strany projevem utlačování žen. Strana rovněž požaduje zákaz chlapecké obřízky, která patří k tradičním náboženským rituálům muslimů i židů.
- AfD vznikla původně jako strana, která odmítala společnou evropskou měnu. Loni v ní však převládlo nacionalistické křídlo, které se ostře staví proti imigraci.
- Letos strana výrazně uspěla v trojích zemských volbách, kdy získala od 12 do 25 procent hlasů a v Sasku-Anhaltsku se stala druhou nejsilnější frakcí v zemském sněmu.
Zástupci vládních stran postoj AfD několikrát odsoudili. Místopředseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Armin Laschet obvinil AfD, že se snaží rozštěpit společnost a že chce omezit ústavou garantovanou svobodu vyznání. „AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit,“ uvedl už dříve Laschet v deníku Rhein-Neckar-Zeitung.
Mluvčí Merkelové Steffen Seibert zase zmiňoval, že kancléřka už několikrát jasně řekla, že islám už „bez jakýchkoli pochyb“ patří k Německu.
BfV zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky. Mezi jeho hlavní úkoly patří sledovat projevy pravicového, levicového i náboženského extremismu. Úřad dlouhodobě monitoruje například krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD).
