Dánové v referendu odmítli bližší justiční spolupráci s EU

Dánové v referendu odmítli dát parlamentu pravomoc přijmout některé body policejní a justiční politiky Evropské unie, v nichž má země výjimku. V hlasování, které lze chápat jako výraz ochoty Dánů více začlenit svou zemi do EU, odmítlo vládní návrhy 53 procent občanů.

Vláda vedená předsedou Liberální strany Venstre Larsem Lökkem Rasmussenem společně s hlavním opozičním uskupením Sociálnědemokratickou stranou chtěla, aby Dánsko přijalo 22 unijních směrnic a nařízení z oblasti práva a vnitřních věcí, aby země mohla pokračovat ve spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol) i po reformě této agentury EU. Zmíněné směrnice se týkají například obchodu s lidmi, dětské pornografie, vymáhání dluhů či útoků hackerů.

Premiér Rasmussen už uznal vítězství odpůrců přijetí směrnic. „Je to jasné ne. Zcela respektuji rozhodnutí Dánů,“ uvedl Rasmussen. Obyvatelé Dánska podle něj měli strach, že ztratí kontrolu nad svým osudem.

Odpůrci, mezi nimiž je populistická Dánská lidová strana, namítali, že pokračování spolupráce s Europolem je možné i bez uvedených změn, například uzavřením paralelních dohod.

Vláda zdůraznila, že změny se netýkají dalších 18 bodů legislativy EU spadajících pod unijní politiku v oblasti práva a vnitřních věcí, včetně citlivé otázky přistěhovalectví a azylových zákonů. Kodaň se díky těmto výjimkám kupříkladu nemusí podílet na systému přerozdělení uprchlíků. Kritici změn ovšem poukazují na to, že jakmile občané schválí právo parlamentu zrušit některé výjimky Dánska týkající se justiční a bezpečnostní politiky EU, další vlády již nebudou žádná referenda o přistupování k dalším směrnicím EU pořádat.

Dánsko vstoupilo do tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) – předchůdce EU – v roce 1973 a jeho výjimky byly dojednány v roce 1992 a stvrzeny dánským referendem následující rok. V referendu v roce 2000 Dánové jasně odmítli společnou evropskou měnu euro. Krajně pravicová Dánská lidová strana nyní prohlašuje, že by chtěla následovat britského příkladu vyjednání nových podmínek členství a referenda o setrvání země v Unii.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velitel kurdských Syrských demokratických sil oznámil jejich rozpuštění

Velitel kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí v úterý oznámil jejich rozpuštění a plné začlenění do státních institucí. Učinil tak v televizním projevu vysílaném z prezidentského paláce v Damašku. Podle agentury AFP jde o naplnění dohody s prozatímním prezidentem Sýrie Ahmadem Šaráem, který usiluje o sjednocení země.
20:40Aktualizovánopřed 11 mminutami

Slovenská policie oznámila, že překazila útok na továrnu na drony

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Podle listu Denník N se terčem útoku měl stát závod společnosti Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura.
15:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf CIA Ratcliffe jednal v Moskvě, informovala americká média

Na utajenou schůzku do Moskvy v úterý přicestoval ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, informovala americká média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Zpráva přichází poté, co byl v úterý na moskevském letišti spatřen americký vojenský transportní letoun a kolona diplomatických vozidel USA. Washington ani Kreml informaci o cestě šéfa americké tajné služby do Ruska nepotvrdily. Tiskové agentury později informovaly, že letoun už odletěl.
17:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Silná bouře připravila tisíce Litevců na několik dní o vodu a elektřinu

Silná bouře, která se o víkendu přehnala přes Litvu, připravila tisíce lidí o elektřinu, vodu, teplo i mobilní signál. Jedno z měst vyhlásilo místní stav nouze, zatímco obce začaly v pondělí vyhodnocovat škody a odklízet následky bouře. V některých oblastech za pouhých dvanáct hodin spadl téměř měsíční úhrn srážek.
před 3 hhodinami

Ukrajina získala souhlas Londýna a Paříže s výrobou střel Storm Shadow / SCALP

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.
před 4 hhodinami

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 4 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.