Trump vyzval k „vyléčení“ USA. Vzápětí mluvil o demokratickém spiknutí

96 minut
První proslov Donalda Trumpa od sobotního neúspěšného atentátu
Zdroj: ČT24

Bývalý americký prezident Donald Trump v závěru čtyřdenního sjezdu Republikánské strany přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb. V úvodu svého projevu vyzval ke sjednocení strany i celé země a prohlásil, že chce být prezidentem všech Američanů. Během více než devadesátiminutové řeči však brzy přešel ke svému tradičně útočnému tónu, píší světové tiskové agentury.

Trump minulou sobotu na předvolebním shromáždění v Pensylvánii přežil pokus o atentát, když mu jeden z výstřelů poranil pravé ucho. V úvodu svého projevu na nominačním sjezdu, který byl jeho prvním veřejným vystoupením od té doby, čtrnáct minut líčil detaily a své osobní dojmy z události, která mohla ukončit jeho život a při které útočníka zastřelila ochranka.

„Dnes večer bych tu neměl být,“ řekl Trump před zcela zaplněným sjezdovým sálem, kde mu v tichosti naslouchaly tisíce lidí. „Všude tekla krev, ale v jistém smyslu jsem se cítil bezpečně, protože jsem měl na své straně Boha,“ prohlásil Trump, který měl stejně jako celý týden na pravém uchu velký bílý obvaz zakrývající zranění, které při střelbě utrpěl.

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident, který proslul spíše bombastickou a agresivní rétorikou, v úvodu svého projevu nabídl mírnější a hluboce osobní poselství, které čerpalo přímo z jeho setkání se smrtí, napsala agentura AP. Požádal také o minutu ticha za Coreyho Comperatoreho, velitele hasičů ve výslužbě, který při střelbě na jeho mítinku přišel o život.

„Rozpory a rozdělení naší společnosti je třeba léčit. Jen je vylečme rychle. Nás Američany spojuje jeden osud a jeden úděl. Společně povstaneme, nebo padneme,“ sdělil Trump. „Kandiduji na prezidenta celé Ameriky, ne poloviny Ameriky, protože zvítězit jen pro polovinu Ameriky není žádným vítězstvím,“ věří.

Trump bez důkazů mluvil o „demokratickém spiknutí“

Trump po zkušenosti s atentátem podle agentury AP vycítil novou politickou příležitost a nasadil smířlivější tón, který by mu mohl pomoci nabrat ještě větší dynamiku v předvolební kampani, jež se podle průzkumů vyvíjí v jeho prospěch. Jeho demokratický protikandidát a současný prezident Joe Biden mezitím čelí čím dál většímu tlaku ve vlastní straně, aby s ohledem na svůj věk jedenaosmdesáti let a zdravotní stav z volebního klání odstoupil.

Trump během projevu rychle přešel od umírněnější rétoriky k útokům proti imigrační, ekonomické a zahraniční politice Bidenovy administrativy, která podle něj „ničí zemi“. Bez důkazů tvrdil, že trestní obvinění proti jeho osobě jsou součástí demokratického spiknutí, předpovídal, že Biden zahájí „třetí světovou válku“, a situaci na americko-mexické hranici označil za „invazi“ migrantů.

V následné řeči, která s více než devadesáti minutami patří k nejdelším projevům prezidentského kandidáta na nominačním sjezdu v historii USA, Trump upustil od slibovaného poselství jednoty a vrátil se ke své obvyklé směsi velkolepých prohlášení i stížností, píše Reuters. Zopakoval také nepravdivé tvrzení, že demokraté „ukradli“ prezidentské volby v roce 2020, kdy Trumpa porazil Biden.

Trump ve své řeči tvrdil, stejně jako po celou dobu své politické kariéry, že pouze on je schopen zachránit zemi před jistou zkázou. „Dokázal bych zastavit války jediným telefonátem,“ prohlásil například.

8 minut
Horizont ČT24: Čeká se na projev Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Vance kritizoval pomoc Ukrajině

Před Trumpem už promluvil jeho kandidát na viceprezidenta J. D. Vance. Voličům se chtěl představit jako zosobnění amerického snu. Senátor J. D. Vance proto na republikánském sjezdu mluvil o chudém dětství s drogově závislou matkou. „Bojovala s nedostatkem peněz i závislostí. Nikdy se nevzdala. Moje máma je tady. Deset let čistá a abstinující. Miluji tě, mami,“ řekl Vance.

J. D. Vance zvolil rétoriku odporu vůči Číně, stejně jako další americké pomoci Ukrajině. „Od Iráku k Afghánistánu, od finanční krize k velké recesi, od otevřených hranic ke stagnujícím mzdám – lidé, kteří vládnou této zemi, znovu a znovu selhávali,“ uvedl.

Doložil tím, že republikáni už nejsou stranou volného obchodu. A nehlásí se k válce proti terorismu za éry republikánského prezidenta George Bushe. „Je to Trumpova strana. Tím, že si vybral J. D. Vance, vlastně říká, že je budoucností strany,“ myslí si vedoucí komentářů časopisu Newsweek Batya Urgan-Sargonová.

Vyzdvihl svoji babičku, která ho vychovávala. Sdílel příběh o tom, co objevil po její smrti. „Když jsme procházeli její věci, našli jsme devatenáct nabitých ručních zbraní. Byly pod postelí, ve skříni, v zásuvce na příbory. Tato křehká stará žena se chtěla ujistit, že ať bude kdekoliv, bude mít po ruce zbraň, pokud by musela bránit svoji rodinu. Za to my bojujeme,“ prohlásil. Vystoupila i Vanceova manželka, která je indického původu.

Česká skupina: Po zvolení Trumpa se může Evropa víc osamostatnit

Sjezdu se účastní i zástupci organizací sdružující republikány v zahraničí. Českou skupinu na konventu reprezentuje mimo jiné místopředseda organizace Republican Overseas v České republice Marek Koten. Z deseti tisíc Američanů, které podle něj žijí v Česku, se prý zhruba třetina hlásí k republikánům.

„Co se týče aktivnější základny, tak hovoříme o nižších stovkách Američanů v České republice,“ sdělil v rozhovoru pro ČT. Šance na vítězství Trumpa v listopadových volbách jsou podle něj vysoké. Otázky na podporu Ukrajiny prý organizace vznášela i u zástupců Trumpovy kampaně.

„Niť, která se vine celým programem, je jasná. Je to silná zahraniční politika, na kterou budou muset naši nepřátelé, ať už v Rusku, Číně, nebo Severní Koreji, reagovat. Myslím, že zvolení Donalda Trumpa bude možnost pro Evropu se více osamostatnit. Být silnější po boku Spojených států,“ uvedl. Na konventu prý rezonuje, že Evropa musí vyrovnat americkou pomoc Ukrajině.

3 minuty
Místopředseda Republicans Overseas v ČR Marek Koten o volební situaci ve Spojených státech
Zdroj: ČT24

„Myšlenka je taková, že Amerika bude postupně svoji pomoc snižovat a Evropa, jelikož je to evropský konflikt, vstoupí do popředí a pomůže ten konflikt vyřešit,“ dodal.

Většina republikánů podporuje pozici Trumpa, který podle některých delegátů ukončí válku na Ukrajině. „Donald Trump a J. D. Vance chtějí ustoupit ze současné úrovně podpory Ukrajiny a chtějí navázat bližší vztah s Ruskem. To není nutně pozice všech republikánů. Já plně podporuji Ukrajinu,“ sdělil ČT neúspěšný kandidát na prezidenta Asa Hutchinson.

Americký prezident Joe Biden mezitím ztrácí podporu demokratických špiček pro podzimní bitvu o své znovuzvolení. Podle médií se tak v zákulisí vyjádřil exprezident Barack Obama nebo dlouholetá šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Prezident navíc musel přerušit kampaň kvůli onemocnění covidem-19. List The New York Times ve čtvrtek s odkazem na zdroje z prezidentova okolí uvedl, že Biden začíná akceptovat možnost, že by nemusel vyhrát volby v USA a že možná bude muset z klání odstoupit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 15 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 26 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 31 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 3 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...