Z kritika se Vance stal nejbližším Trumpovým spojencem

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora J. D. Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého teď nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.

Devětatřicetiletý senátor z Ohia, celým jménem James David Vance, se dostal do povědomí širší veřejnosti jako autor knihy Hillbilly Elegy (Americká elegie), v níž vzpomíná na dospívání v oblasti takzvaného „rezavého pásu“, tedy amerického regionu postiženého úpadkem tradičního těžkého průmyslu. Vance z regionu odešel po střední škole, kdy na čas vstoupil do námořní pěchoty. Posléze vystudoval právo na prestižní Yaleově univerzitě. Po promoci a před vstupem do politiky se živil jako spekulant.

V Senátu působil Vance před svou nominací na viceprezidenta jen dva roky. Během té doby ostře oponoval americké podpoře Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Deník The Wall Street Journal označuje v tomto směru Vanceovo odmítání podpory Kyjeva za ještě agresivnější, než je to Trumpovo.

Vance svou kritikou nešetří ani stávajícího prezidenta USA Joea Bidena. Šéf Bílého domu kandidoval podle Vance před čtyřmi lety jako „prázdné plavidlo“. Teď, když Biden chce post prezidenta obhajovat, si od Trumpova kandidáta na viceprezidenta vysloužil označení za „neschopného člověka“, informuje server BBC.

Z kritika následníkem

Kousavým výpadům republikánského senátora se svého času nevyhnul ani samotný Donald Trump. Ještě v roce 2016 Vance veřejně uvažoval nad tím, že by Trump mohl být americký Hitler. Jeho kritika Trumpa došla až do té míry, že se v roce 2016 objevily spekulace o Vanceově možné spolupráci s tehdejší prezidentskou kandidátkou demokratů Hillary Clintonovou. Vance sám tehdy zvažoval, že Clintonové vyjádří podporu, připomněl amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

Negativních výroků na Trumpovu adresu Vance podle svých slov později litoval. Doslova v této věci uznal, že o exprezidentovi a svém nynějším spolupracovníkovi „říkal špatné věci“, připomíná BBC.

Podle Jana Beneše souvisela změna názoru u Vance se senátními volbami v roce 2022. „Vance tam čistě pragmaticky zvolil trumpismus jako cestu, kterou se vydává. (...) Vždy ale byl konzervativec, příznivec toho, čemu říkáme křesťanský nacionalismus, byť se o Trumpovi často hanlivě vyjadřoval. Jen ten populismus mu pak začal být bližší,“ vysvětlil Beneš.

Podle vedoucího katedry Severoamerických studií FSV UK Jakuba Hornáta lze teď novopečeného kandidáta na viceprezidenta označit za jednoho z nejsilnějších ideologů strany. „Vance de facto představuje druhou generaci hnutí trumpismu, tedy agendy, která v tuto chvíli spojuje Republikánskou stranu,“ shrnul Hornát. „Vance je v některých názorech i konzervativnější než Trump, jeho pozici mu tak lze navzdory minulosti věřit. Žádnou další změnu v jeho názorech bych nečekal,“ souhlasil Beneš.

Nahrávám video
Amerikanista Hornát k nominaci J. D. Vance
Zdroj: ČT24

Vance byl podle obou akademiků favoritem na zisk nominace, a jeho výběr tak není překvapivý. Hornát označil nominaci za republikánskou sázku na budoucnost, kdy není vyloučeno, že by se Vance mohl stát i republikánským kandidátem na prezidenta v roce 2028. „Republikánskou stranu teď ovládá trumpovské křídlo, disent je potlačený. Byť by se určitě našli lidé, například senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham, kteří s Trumpem ani Vancem nesouhlasí,“ doplnil Beneš.

Kritik evropské obrany

Vance je jedním z největších zastánců izolacionismu v Republikánské straně. Trumpovi má pomoct získat podporu v amerických státech, kde mají dosud převahu demokraté. Deník Washington Post označuje jeho výběr za potvrzení rozmachu populistického křídla uvnitř Republikánské strany. Její konzervativní část i někteří sponzoři jsou naopak podle deníku znepokojeni.

Nervózní je také část evropských spojenců Spojených států, uvádí server Politico. Důvodem k tomu jsou podle něj rostoucí obavy z toho, že by Spojené státy mohly v případě Trumpova zvolení přerušit pomoc Ukrajině a ustoupit od dalších transatlantických priorit.

Vance hrál ústřední roli ve snaze zmařit návrh zákona o pomoci Ukrajině v Senátu na začátku letošního roku. Balík prošel, Vance ale svůj názor nezměnil. „Jednoduše nemáme výrobní kapacity na to, abychom donekonečna podporovali pozemní válku ve východní Evropě,“ uvedl v únoru v rozhovoru pro Politico.

Vanceův postoj k zahraniční politice zahrnuje i kritiku Evropy a NATO. V dubnovém projevu v americkém Senátu vytkl Evropě, že nevydává dostatečné prostředky na obranu: „Tři roky Evropané tvrdí, že je Vladimir Putin pro Evropu existenční hrozbou. A po tři roky nedokázali reagovat tak, jako by to byla skutečně pravda,“ vytkl evropským spojencům.

Volný trh a protekcionismus

Od tradičního přístupu republikánů se J. D. Vance lišil podle listu Washington Post přístupem k vládním zásahům do ekonomiky, a to v souvislosti s někdejšími sympatiemi k liberálům. Svého času dokonce ocenil protikartelovou činnost Bidenovy vlády nebo demokratickou politiku bydlení. Republikánský kandidát na viceprezidenta také v minulosti vyzval ke zvýšení minimální mzdy, jednou se pak dokonce zastal zvýšení korporátní daně. Tím vším významně vybočil z republikánské linie, upozorňuje deník.

Podle něj to ale neznamená, že by se Vance s Trumpem teď v názorech na ekonomiku rozcházeli. Po Vanceově pragmatickém přechodu k čistě konzervativní linii jsou teď oba zastánci volného trhu, snižování daní nebo omezení vládního vlivu a federálních výdajů na sociální služby. Tedy tradičních republikánských témat, ale především pilířů Trumpova prezidentského programu, píše Washington Post.

Senátor z Ohia je i díky svému původu horlivým obhájcem amerického průmyslu a prosazuje cla na dovoz. Takové protekcionistické postoje podle serveru Politico rovněž trápí evropské politiky, protože by mohly ztížit obchodní vztahy mezi USA a Evropou.

Protekce amerického průmyslu je ale na druhé straně právě to, co na Vanceovi oceňuje Donald Trump. „J. D. má za sebou velmi úspěšnou podnikatelskou kariéru v oblasti technologií a financí. (...) Nyní, během kampaně, se bude hodně věnovat lidem, za které tak skvěle bojoval, americkým dělníkům a farmářům v Pensylvánii, Michiganu, Wisconsinu, Ohiu, Minnesotě a dál,“ napsal Trump, přičemž vyjmenoval několik států, které budou klíčové pro výsledek listopadových prezidentských voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...