Za venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem dál stojí zřejmě nejsilnější hráč v zemi – armáda. Její špičky velí nejen tisícům vojáků, ale kontrolují i obchod s potravinami a státní ropný průmysl. O armádě se hovoří i jako o Slunečním kartelu – podle výložek venezuelských generálů. Kromě státních podniků mají totiž řídit i obchod s drogami a spolupracovat s ostatními kartely.
Budoucnost Venezuely rozhodne „Sluneční kartel“. Armáda řídí státní firmy a zřejmě i drogový byznys
Armáda je v současné napjaté situaci Madurovým hlavním trumfem vůči opozici, udržet si její loajalitu ovšem nebude pro prezidenta snadné. Vysokým velitelům sice plynou závratné zisky ze státních firem, řadoví vojáci si ale musí často vystačit jen s necelými sty dolary na měsíc.
Opoziční vůdce Juan Guaidó navíc v článku pro list The New York Times napsal, že opozice se tajně setkává s příslušníky armády a bezpečnostních složek. „Aby se změnil režim, je zapotřebí připravit (prezidenta Nicoláse) Madura o podporu armády,“ napsal politik.
„Přechodné období bude vyžadovat podporu klíčových armádních kontingentů. Pořádáme tajné schůzky se členy ozbrojených sil a bezpečnostních složek,“ dodal šéf opozicí ovládaného venezuelského parlamentu.
Armáda má vliv na distribuci potravin i ropný byznys
Armáda má v zemi velký vliv v celé řadě oblastí. Velkou část distribuce potravin řídí ministr obrany Vladimir Padrino. Státní ropnou společnost PDVSA, která se stala cílem posledních amerických sankcí, kontroluje zase velitel národních gard Manuel Quevedo.
Podle opozice touto cestou mizí z rozpočtu miliardy dolarů. „Madurův režim kradl velice dlouho. Odhadujeme, že jde až o 4 miliardy dolarů, což je čtyřnásobek HDP Venezuely,“ prohlásil vůdce opozice Juan Guaidó.
Mluví se o napojení armády na drogové kartely. Venezuela se stala hlavním uzlem, přes který se distribuuje kokain do Spojených států a Evropy. „Venezuela je státem pod kontrolou lidí, kteří řídí obchod s drogami. DEA (americká protidrogová agentura – pozn. red.) to už vyšetřuje od chvíle, kdy (levicoví kolumbijští povstalci FARC a Sluneční kartel) začali budovat trasy umožňující vývoz kokainu přes Venezuelu,“ upozornil bývalý hlavní vyšetřovatel DEA Felix Jimenez.
Madurovi synovci přivezli do USA skoro tunu kokainu
Do obchodu s drogami se zapletla i Madurova rodina. Jeho dvěma synovcům vyměřil americký soud osmnáct let vězení za pokus o propašování téměř tuny kokainu do USA. „Dva Venezuelci, o kterých jsme už byli informováni, byli zadrženi s 800 kilogramy drog. Z jakého letiště tedy odlétali? Jaké letadlo použili a jak to, že měli diplomatické pasy,“ divil se v listopadu 2015 tehdejší lídr venezuelské opozice Henrique Capriles.
Obviněním se nevyhnul ani venezuelský ministr průmyslu a tehdejší viceprezident Tárik el Ajsami, na kterého kvůli obvinění z obchodování s drogami a praní špinavých peněz Spojené státy uvalily sankce. „Pokud by dnes Maduro v souladu s ústavou rezignoval, prezidentem Venezuely by se stal drogový překupník,“ prohlásil Capriles v únoru 2017.
Opozicí kontrolovaný venezuelský parlament dokonce odhlasoval Ajsamiho vyšetřování, prezident ale svého spojence uhájil. „Neuznáváme tyto zahraniční sankce a rozhodně je odmítáme. Prezident požaduje omluvu Venezuele i viceprezidentovi za urážku na cti a poškození dobré pověsti. Lidská práva byla pošlapána,“ konstatovala bývalá venezuelská ministryně zahraničí Delcy Rodriguezová.
Na zapojení bezpečnostních složek i státních úředníků do obchodu s drogami upozorňují i okolní státy. Překupníci a pašeráci se podle nich často prokazují právě venezuelskými doklady. „Zadrželi jsme 400 kilogramů kokainu a 60 kilogramů marihuany. Zajistili jsme také množství falešných dokumentů z Venezuely a Kolumbie,“ prohlásil loni v srpnu ředitel národního protidrogového úřadu Ekvádoru Carlos Alulema.
Sankce zlomí loajalitu armády k Madurovi, míní odborníci
Podle expertů oslovených serverem BBC Mundo teď mohou venezuelskou armádu zlomit nové americké restrikce. „Armáda bude v krátké době odstřižena od zdrojů příjmů. Sankce tak zlomí její loajalitu k Madurovi. A armáda je to poslední, co jeho režim drží,“ řekl argentinskému serveru Infobae bývalý šéf PDVSA Gustavo Coronel.
Totéž si myslí Mark Feierstein, bývalý bezpečnostní poradce někdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy. „Nejdůležitější faktor (ve Venezuele) jsou nyní vojáci. A opatření, jimiž přijdou o své zdroje, mohou být podnětem k tomu, aby přešli na druhou stranu,“ řekl Feierstein BBC.
Úřady zadržely zahraniční novináře
Venezuelské úřady zadržely pět zahraničních novinářů, kteří v zemi pokrývali nynější dramatické dění. Dva další reportéři pocházející z Chile byli vyhoštěni.
Dva ze zadržených novinářů pocházejí z Francie, dva z Kolumbie a jeden ze Španělska. Poslední tři pracují pro španělskou agenturu EFE a přijeli do země z Kolumbie. O jejich zatčení informovala šéfka pobočky EFE ve Venezuele Nélida Fernándezová.
Dva Francouzi, kteří pracují pro televizní pořad Le Quotidien, byli zadrženi v úterý, když točili před prezidentským palácem, uvedla agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje. Spolu s nimi byl zatčen i jeden místní občan, který jim pomáhal s produkcí.
Dva Chilany zadrželi v úterý v noci rovněž poblíž prezidentského paláce, drželi je 14 hodin a následně vyhostili ze země, informoval chilský ministr zahraničí Roberto Ampuero. Důvodem pro jejich zadržení prý bylo, že pracovali v „bezpečnostní zóně“, uvedl ministr. „Tak se chová diktatura. Snaží se zadupat veškerou svobodu tisku,“ napsal Ampuero na Twitteru.