Britští poslanci se po sérii negativních stanovisek z minulého týdne pokoušeli opět najít shodu na některé z variant odchodu Velké Británie z Evropské unie. Hlasovali celkem o čtyřech návrzích, všechny ale odmítli. Mezi alternativami k vládní dohodě byla trvalá celní unie s EU, která neprošla o pouhé tři hlasy, vazby v „norském stylu“, nové referendum i zajištění, že nedojde na tvrdý odchod – včetně zastavení brexitu. Návrhy nejsou pro vládu závazné.
Vláda v reakci uvedla, že bude nadále usilovat o schválení dohody vyjednané s EU premiérkou Theresou Mayovou. Ministr pro brexit Stephen Barclay zdůraznil, že pokud by dohoda tento týden prošla v parlamentu, nebylo by třeba odkládat brexit za 22. květen a Spojené království by se nemuselo účastnit voleb do Evropského parlamentu.
Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn vyjádřil nad výsledkem hlasování zklamání a vyzval k třetímu kolu sondovacích hlasování, nejlépe ve středu. Upozornil, že návrh týkající se celní unie neprošel velmi těsně, zatímco vládní brexitová dohoda utrpěla už třikrát významnou porážku.
Poslanci předložili celkem devět návrhů, předseda Dolní sněmovny John Bercow vybral čtyři z nich. „Chápu, že nepotěším všechny,“ uvedl šéf sněmovny. První z návrhů byl konzervativní a počítal se zachováním celní unie se zbývající sedmadvacítkou. Druhá varianta, za níž rovněž stáli konzervativci, počítala se „společným trhem 2.0“ v rámci norského modelu.
Další z vybraných alternativ byla z pera labouristů, kteří chtěli každou brexitovou dohodu schválenou parlamentem nechat odsouhlasit Britům v referendu. Čtvrtý návrh se snažil především zabránit tvrdému brexitu – počítal i se stažením článku 50 v případě, že EU neschválí odklad brexitu. Tuto alternativu žádala poslankyně za Skotskou národní stranu.
Největší šanci na úspěch dávala britská média návrhu na vytvoření celní unie Británie s evropským blokem, který byl minulý týden nejtěsněji zamítnutým návrhem. O této variantě, jež by mohla učinit spornou irskou pojistku nepotřebnou, začali podle médií uvažovat i někteří dosud odmítaví konzervativní poslanci.
Jeden z návrhů paradoxně počítal s volným pohybem
Podle BBC měl velkou šanci také konzervativní návrh „společného trhu 2.0“. Kromě celní unie by Spojené králosvtví zůstalo i na jednotném trhu. Tento model však počítá s příspěvky do unijního rozpočtu a hlavně s volným pohybem osob.
„Tento návrh by znamenal vstup Británie do Evropského sdružení volného obchodu a Evropského hospodářského prostoru a vazby na státy, jako je Norsko. Spojené království by zůstalo součástí jednotného trhu EU a zachovalo by volný pohyb, takže britští občané by dál měli právo žít a pracovat v EU a naopak,“ vysvětluje britský server.
Vláda v této souvislosti připomněla, že právě kvůli snaze o omezení volného pohybu osob ve smyslu imigrace řada Britů hlasovala pro odchod z EU.
Parlamentní brexitová debata skončila v devět hodin večer středoevropského času, poslanci dostalipůlhodinu na písemné vyjádření svých hlasů.
- Konzervativci nedostali žádné doporučení, jak hlasovat
- Labouristé podpoří brexit v „norském stylu“, celní unii i referendum o dohodě
- Členové vlády by se měli zdržet hlasování
- Hlasovat nebudou ani severoirští demokratičtí unionisté, kteří podporují vládu
Na programu bylo i projednání petice s více než šesti miliony podpisů, která požaduje setrvání Británie v evropském společenství. Podle labouristické poslankyně Catherine McKinnellové petice „nenahrazuje naše normální demokratické procesy“. „Je to prostě odraz zájmu o tuto problematiku. Měli bychom být vděční, že mají prostředky, jak se ozvat. Je to řev,“ míní.
Jednání v parlamentu se pokusilo narušit dvanáct osob demonstrujících proti změnám klimatu. Odvedla si je policie.
Podle Mayové druhé referendum nebo předčasné volby nejsou v zájmu Velké Británie. Ministr obchodu Liam Fox označil variantu celní unie za „zradu“. Podle něj je čas vrátit se ke „správnému brexitu“. Také šéfka konzervativců v dolní komoře parlamentu Andrea Leadsomová zdůrazňovala, že vládní rozvodová smlouva je nejlepší možnou cestou.
Tím, že poslanci umožnili debatu a hlasování o alternativních plánech, uštědřili podle BBC vládě již osmnáctou porážku v rámci aktuálního volebního období. Na stranu opozice se postavilo tentokrát i 33 konzervativních poslanců, na vládní stranu naopak čtyři labouristé. Devětadvacet poslanců se hlasování zdrželo.
Poslanci by mohli Mayovou k prosazení alternativy donutit
Pokud by poslanci některý z návrhů podpořili a premiérka Mayová by jej přesto odmítala prosazovat jako vládní plán, mohli by zákonodárci již ve středu zahájit legislativní proces, kterým by ji k tomu donutili. Podle pozorovatelů by tím ale výrazně stoupla pravděpodobnost konání předčasných voleb.
Mayová chce opět přesvědčovat část odpůrců k souhlasu s brexitovou dohodou, kterou poslanci už třikrát odmítli. Je však pod rostoucím tlakem poslanců své strany, část ji totiž vyzývá k odstoupení. Lídr labouristů Jeremy Corbyn dal zároveň najevo, že hodlá v nejbližších dnech vyvolat hlasování o nedůvěře premiérce, což by mohlo vést k předčasným volbám.
Británie musí Bruselu do 12. dubna sdělit svůj další postup ve snaze o spořádaný odchod z EU. Pokud tak neučiní nebo unijní země neschválí další odklad, dojde o půlnoci tohoto dne na neřízený brexit.
