Biden se omluvil za odstoupení USA od klimatické dohody. Pochválil Egypt za postoj vůči Rusku

4 minuty
Horizont ČT24: Alexander Ač z Akademie věd o summitu COP27
Zdroj: ČT24

Globální klimatická krize představuje existenční hrozbu pro naši planetu, řekl v pátek americký prezident Joe Biden v projevu na klimatické konferenci OSN COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Delegáty konference šéf Bílého domu ujistil, že Spojené státy na tuto výzvu reagují s naléhavostí.

„Klimatická krize se týká lidské bezpečnosti, ekonomické bezpečnosti, environmentální bezpečnosti, národní bezpečnosti a samotného života planety,“ uvedl Biden a poté nastínil kroky, které Spojené státy, druhý největší producent skleníkových plynů na světě, podnikají.

Americký prezident se také omluvil za to, že USA před jeho nástupem do funkce dočasně odstoupily od pařížské klimatické dohody. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Podle Bidena Spojené státy splní emisní cíle do roku 2030. Při Bidenově projevu se postavilo několik demonstrantů s transparentem, píše agentura Reuters s odkazem na svědka. Prezidentovu řeč však nepřerušili.

Washington představil plán na snížení emisí

Cílem Bidenova projevu bylo podle Reuters přesvědčit světové státníky, kteří přijeli do Egypta, aby se nevzdávali cíle odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování, a to i v době, kdy svět čelí řadě krizí, včetně pokračující ruské války na Ukrajině a vysoké inflace.

„V této situaci je naléhavější než kdy jindy, abychom zdvojnásobili své závazky v oblasti klimatu. Ruská válka jen zvyšuje naléhavost potřeby zbavit svět závislosti na fosilních palivech,“ řekl americký prezident.

Bidenova administrativa krátce předtím představila domácí plán snížit emise metanu v ropném a plynárenském průmyslu USA.

Washington a EU se v pátek rovněž chystají vydat společné prohlášení, v němž se zavážou k dalším opatřením týkajícím se metanu v ropném průmyslu, píše Reuters.

Klimatolog: Odpovědnost leží na bohatých zemích

„Problém je, že jakékoli narušení globální spolupráce – například když budeme mluvit o Rusku a konfliktu, jaký rozpoutalo – zhoršuje výhled na jakýkoli posun v klimatické oblasti,“ řekl v Horizontu ČT24 Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Vědec také připomněl, že Čína nedávno oznámila omezení spolupráce na dekarbonizaci se Spojenými státy. 

Podle Ače si závažnost situace více uvědomují chudší státy, i proto, že důsledky znečišťování prostředí se v těchto zemích projevují výrazněji. „Dochází ale k rozevírání nůžek – bohaté státy i jednotlivci emitují zcela disproporčně. Logicky tak vzniká tlak, aby odpovědnost ležela spíše na bohatších státech,“ uvedl klimatolog a dodal, že podle něj jde o oprávněný požadavek ze strany zemí třetího světa.

Egypt se důrazně vymezil proti válce, chválil Biden

Americký prezident na konferenci také chválil Egypt za to, jak se vymezil proti válce na Ukrajině.

„Tváří v tvář ruské válce na Ukrajině se Egypt důrazně ozval na půdě OSN, a to se také velmi cení,“ řekl Biden při setkání se svým egyptským protějškem Abdalem Fattáhem Sísím na okraj klimatické konference. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že Káhira je klíčovým prostředníkem v Pásmu Gazy.

Sísí Bidenovi řekl, že Egypt spustil národní strategii pro lidská práva a má zájem se v této věci dále vyvíjet. Káhira podle egyptského prezidenta také zahájila iniciativu pro národní dialog a ustavila prezidentský výbor, který se bude zabývat amnestiemi.

Evropští lídři vyzvali k propuštění disidenta

V péči lékařů je nyní vězněný egyptský disident Alá Abdal Fattáh, který drží přísnou protestní hladovku. Muž, který má kromě egyptského také britské občanství, patřil mezi tváře revolučního roku 2011. Odpykává si pětiletý trest za šíření falešných zpráv. Je mu 40 let a mnoho z minulých deseti roků strávil za mřížemi.

Podle agentury AP se stal ukázkou návratu Egypta k autokratické vládě. K jeho propuštění vyzval tento týden vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, německý kancléř Olaf Scholz či britský premiér Rishi Sunak.

V egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se od 6. listopadu koná 27. světová klimatická konference. Světoví státníci, ale také odborníci či zástupci nevládních organizací budou o hrozících rizicích plynoucích z globálního oteplování a nezbytných protiopatřeních jednat až do 18. listopadu.

Jednalo se i v Paříži

Nikoli v Egyptě, ale v Paříži v pátek také jednali ministři zahraničí Velké Británie a Francie James Cleverly a Catherine Colonnaová. Obě země chtějí mimo jiné spolupracovat na zajištění dodávek energie a urychlení přechodu na čistou energii se zaměřením na větrné elektrárny na moři.

Paříž a Londýn chtějí spolupracovat také v jaderné energetice a v Paříži podle prohlášení dosáhly pokroku v jednání o investici do výstavby jaderné elektrárny Sizewell C v hrabství Suffolk na východě Anglie.

Elektrárna má zajišťovat až sedm procent celkové spotřeby elektřiny v Británii, kritici však tvrdí, že bude drahá a její výstavba potrvá roky. Britská vláda se tento týden projekt z úsporných důvodů rozhodla přezkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 5 hhodinami

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 6 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...