Joe Biden oslovil Kongres. Představil plán ve výši 1,8 bilionu dolarů na podporu vzdělávání, rodin a dětí, který je součástí programu obnovy po pandemii. Vyzdvihl program očkování jako jeden z největších logistických úspěchů amerických dějin. Vyzval k obnovení důvěry mezi občany a policií. Do Číny a Ruska vzkázal, že nevyhledává konflikt, ale své zájmy je připraven hájit. Americká média po projevu upozorňují na některé zavádějící, přehnané nebo nepodložené výroky.
Biden představil v Kongresu bilionový plán pro vzdělávání a rodiny
Události: Biden má za sebou sto dní v úřadu (zdroj: ČT24)
„Nyní – po pouhých sto dnech – mohu oznámit národu: Amerika se dala znovu do pohybu. Mění nebezpečí v možnost. Krizi v příležitost. Překážku v sílu,“ prohlásil Biden s odkazem na dobu, kterou strávil v úřadu.
„Amerika znovu povstává. Dáváme přednost naději před strachem. Pravdě před lží. Světlu před tmou. Po sto dnech zachraňování a obnovy je Amerika připravena ke startu… Znovu pracujeme. Znovu sníme. Znovu objevujeme. Znovu vedeme svět,“ dodal.
Vypíchl, že více než polovina dospělých dostala alespoň jednu dávku vakcíny a úmrtí seniorů se od ledna snížila o 80 procent.
Spojené státy nedávno překonaly hranici 200 milionů aplikovaných očkování. Biden již dříve oznámil, že chce do začátku července prohlásit pandemii v USA za překonanou. Spojené státy mají nejvyšší počet lidí nakažených koronavirem od začátku pandemie i nejvíc úmrtí. Koronavirus stál u smrti více než 570 tisíc Američanů.
Biden prohlásil, že ekonomický růst je třeba podpořit a oznámil další investiční plán. Po záchranném balíku představil návrh na zásadní modernizaci americké infrastruktury. Teď navrhuje dát bilion dolarů rodinám na vzdělávání a zdravotní péči o děti. Dalších osm set miliard jim chce slevit na daních. Návrhy za v přepočtu víc než 120 bilionů korun mají zaplatit na vyšších daních firmy a bohatí.
„Nastal čas pro velké společnosti a jedno procento nejbohatších Američanů, aby začali odvádět svůj spravedlivý díl,“ předeslal prezident.
Podle redaktora serveru Aktuálně.cz Daniela Anýže se tím Biden otevřeně přihlásil k progresivní demokratické agendě. To je v kontrastu s jeho rok starými výroky, kdy tvrdil, že Američané nechtějí revoluci, ale výsledky. „Dnes je to on, kdo dělá revoluci a úplně otevřeně se k tomu přiznává,“ vypichuje Anýž. „Je to přiznání, že Biden chce jít touto cestou. Ví, že neprosadí všechno, že nemusí mít moc času, ale něco se prosadí,“ dodává.
Biden se otevřeně přihlásil k progresivní agendě, soudí Anýž (zdroj: ČT24)
Systémový rasismus
Biden také vyzval Senát, aby v květnu schválil policejní reformu, jež nese jméno Afroameričana George Floyda. Ten loni zemřel při brutálním zásahu policie v Minneapolisu. Cílem návrhu je především skoncovat s rozsáhlou imunitou pro policisty, již ho schválila Sněmovna reprezentantů.
„Vím, že republikáni mají jiné představy. Musíme společně pracovat na nalezení shody a udělejme to příští měsíc, u příležitosti prvního výročí Floydovy smrti,“ řekl Biden. Dodal, že většina mužů a žen v uniformě slouží občanům se ctí, je ale zapotřebí obnovit důvěru mezi bezpečnostními složkami a lidmi a „skoncovat se systémovým rasismem“.
Za největší teroristickou hrozbu v USA pak Biden označil rasovou a etnickou nenávistí motivované extremisty. „Nebudeme ignorovat to, co uvedly naše vlastní tajné služby, že největší teroristickou hrozbou naší země jsou příznivci ideologie bělošské nadřazenosti,“ řekl.
Zopakoval i některé body svého plánu na omezení rozšíření střelných zbraní, například snahu o zákaz vlastnictví zbraní bez sériového čísla, připomněl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. Ten k Bidenovu výčtu vlastních úspěchů dodal i jeden neúspěch, za který se dá považovat stav na jižní hranici s Mexikem. Od výměny prezidenta začalo přicházet mnoho lidí, kteří žádají o azyl a přebývají tam v nevyhovujících podmínkách. Z jejich vytvoření však Biden viní svého předchůdce Donalda Trumpa.
Vzkaz do zahraničí
Biden zhodnotil i své působení na mezinárodní scéně: „Čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi jsem řekl, že vítáme konkurenci a nevyhledáváme konflikt. Jasně jsem ale zdůraznil, že budeme hájit americké zájmy.“
Spojené státy jsou podle něj připraveny postavit se „nečestným obchodním praktikám“, jako je dotování státních podniků a krádež amerických technologií a duševního vlastnictví. Zdůraznil rovněž, že USA budou udržovat silnou vojenskou přítomnost v indicko-pacifickém regionu, stejně jako v Evropě.
Šéf Bílého domu ve své řeči rovněž zmínil Severní Koreu a Írán: „Spojené státy budou úzce spolupracovat se svými spojenci, aby se postavily hrozbám, které pro ně představují jaderné programy Íránu a Severní Koreje. Použijí k tomu diplomacii i odstrašující prostředky.“
Projev pronesl v radikálně odlišném prostředí, než zazněly předchozí prezidentské proslovy. Kvůli přetrvávající koronavirové krizi byl v sále omezený počet zákonodárců. Za Bidenem seděla viceprezidentka Kamala Harrisová a předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Bylo to poprvé, co za prezidentem při společné schůzi obou komor Kongresu seděly dvě ženy.
Ne tak docela
Média upozornila na nepřesnosti v projevu. List The New York Times (NYT) hodnotil jako zavádějící výrok o tom, že Barack Obama spustil fungující plán na potlačení emigrace ze středoamerických zemí, který pak administrativa Donalda Trumpa opustila. „Pomoc Hondurasu, Salvadoru a Guatemale, kterou Biden řídil, mnoho nezměnila,“ konstatuje deník.
Biden také řekl, že ve Spojených státech žije 11 milionů imigrantů bez povolení k pobytu, z nichž „velkou většinu“ tvoří lidé, kteří jej dříve měli, ale vízum už jim neplatí. „Neexistuje žádný oficiální údaj o tom, kolik lidí do země přišlo a zůstalo i po vypršení víza,“ reaguje AP. Podle CNN experti odhadují, že takoví lidé netvoří ani více než polovinu „nedokumentované populace“, natož „velkou většinu.“
Projev Joea Bidena (zdroj: ČT24)
Dalším velkým tématem Bidenova projevu byly ekonomické plány, přičemž prezident je vykresloval jako iniciativy podporované experty napříč politickým spektrem. Opomíjel však výhrady některých odborníků, podle nichž současná administrativa utrácí přespříliš, případně nesprávným způsobem, všímají si média. Přehnaný je podle nich také výrok o odhadech „nezávislých expertů“, že prezidentův plán rozvoje infrastruktury „přinese miliony nových pracovních míst a biliony dolarů v ekonomickém růstu v příštích letech“.
Opakovaně podle médií přeháněl také republikánský senátor Tim Scott, který dostal na starost tradiční odpověď opozice na projev hlavy státu. Scott mimo jiné tvrdil, že Bidenova administrativa převzala boj proti epidemii covidu-19 ve chvíli, kdy už bylo nakročeno k úspěchu, a že za „záplavu bezpečných a účinných vakcín“ mohou Američané vděčit krokům Trumpovy vlády.
Jak ale upozorňuje agentura AP, počty hospitalizací a nákaz v době inaugurace sice klesaly, ale země „zdaleka nebyla z nejhoršího venku“. „Jakkoliv Trumpova administrativa dohlížela na příchod dvou vysoce účinných vakcín, dodávky zaostávaly za poptávkou a několik guvernérů si stěžovalo na zmatečné signály z Trumpova týmu,“ doplňuje AP.