V pátek se začalo s demolicí jedné ze dvou uhelných elektráren v Prunéřově u Kadaně. Firma ČEZ, které zařízení patří, chce místo využít například ke stavbě továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Plocha by měla být připravena do konce roku. Samotná demolice bude probíhat postupně. Bagry s hydraulickými nůžkami najely do areálu v pátek ráno a začaly postupně rozebírat chladicí věž číslo 6. Prunéřov I je jednou z nejstarších uhelných elektráren v Česku a je už mimo provoz. Naopak elektrárna Prunéřov II zatím ještě funguje.
Začala demolice prunéřovské elektrárny. V místě by se mohly vyrábět baterie do elektromobilů
„Budeme demolovat v podstatě celou elektrárnu. Zabírá zhruba čtyřicet hektarů, stojí tady technologie elektrárny včetně všech pomocných provozů. To všechno by se mělo kompletně zdemolovat,“ uvedl ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Jiří Hampl. Od věže číslo 6 by se mělo postupně pokračovat až k budovám hlavního výrobního zařízení.
Hampl podotkl, že použít k demolici výbušniny není v areálu možné. „Výjimkou by mohl být komín, který tady zůstane až do závěru prací. Potom se podle stavu rozhodne, jestli bude likvidován odstřelem, nebo bude postupně demontován tak, jak tomu bylo v případě elektrárny Tušimice II,“ sdělil.
Dva roky mimo provoz
Elektrárna Prunéřov I byla odstavena před zhruba dvěma lety, a to po třiapadesáti letech provozu. Za celou dobu vyrobila tolik elektřiny, že by to celému Česku stačilo na dva a půl roku. Hampl uvedl, že ještě teď, kdy už se objekty začínají demolovat, se stále demontují technologie. Podle harmonogramu by měla demolice probíhat zhruba do poloviny příštího roku, ale to jenom v případě, že nedojde k žádným komplikacím.
7 minut
Začalo bourání elektrárny Prunéřov
V místě, kde elektrárna stojí, by mohla vyrůst například továrna na výrobu baterií do elektroautomobilů. Definitivně však zatím rozhodnuto nebylo. „Někdy v polovině příštího roku by tady mělo být volno, ale ta jednání se strategickými partnery, s potenciálními zájemci teprve probíhají. Není tak v tuto chvíli možné určit, že začneme tehdy a tehdy,“ upozornil Hampl. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani nedávno řekl, že ČEZ s dodavateli technologií na výrobu baterií jedná s tím, že mají o lokalitu zájem.
Část materiálu z elektrárny by podle Hampla mohla ještě najít využití. „Elektrárna prošla několika modernizacemi a už v těch modernizacích byly použity motory a některé technologie, které mohou být dále využitelné na ostatních organizačních jednotkách společnosti,“ upřesnil. Ostatní odpady budou podle mluvčího ČEZ Oty Schneppa ekologicky zlikvidovány.
Prunéřov II
Elektrárna Prunéřov I vyráběla teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky sousední elektrárny i pro Chomutov a Jirkov. Bude proto podle Schneppa nutné vytyčit část nové trasy pro horkovod z Elektrárny Prunéřov II do Klášterce, respektive přestěhovat horkovod blíže k silnici I/13. To samé se týká přeložky části potrubí čerpací stanice surové vody.
„Obě elektrárny tvořily dlouhá léta jeden výrobní celek a spoustu věcí tak měly společných. Nyní řešíme, jak je od sebe oddělit. Týká se to například i čerpací stanice nafty a pochopitelně i komunikací mezi nimi. Řešíme třeba i náhradní trasy pro průjezd hasičů po osamostatnění a oplocení areálu,“ uvedl Hampl.
Prunéřov je často kritizován kvůli zátěži na životní prostředí. Během modernizace a ekologizace ve druhé polovině devadesátých let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW.
Česko zatím nemá jasno v tom, kdy se vzdá výroby elektřiny z uhlí. Uhelná komise doporučila rok 2038, vláda má pak ve svém programovém prohlášení rok 2033, finální rozhodnutí ale zatím nepadlo. I s ohledem na válku na Ukrajině se stále častěji hovoří o tom, že Česko bude potřebovat delší dobu, než se původně počítalo.
