Začala demolice prunéřovské elektrárny. V místě by se mohly vyrábět baterie do elektromobilů

V pátek se začalo s demolicí jedné ze dvou uhelných elektráren v Prunéřově u Kadaně. Firma ČEZ, které zařízení patří, chce místo využít například ke stavbě továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Plocha by měla být připravena do konce roku. Samotná demolice bude probíhat postupně. Bagry s hydraulickými nůžkami najely do areálu v pátek ráno a začaly postupně rozebírat chladicí věž číslo 6. Prunéřov I je jednou z nejstarších uhelných elektráren v Česku a je už mimo provoz. Naopak elektrárna Prunéřov II zatím ještě funguje.

„Budeme demolovat v podstatě celou elektrárnu. Zabírá zhruba čtyřicet hektarů, stojí tady technologie elektrárny včetně všech pomocných provozů. To všechno by se mělo kompletně zdemolovat,“ uvedl ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Jiří Hampl. Od věže číslo 6 by se mělo postupně pokračovat až k budovám hlavního výrobního zařízení. 

Hampl podotkl, že použít k demolici výbušniny není v areálu možné. „Výjimkou by mohl být komín, který tady zůstane až do závěru prací. Potom se podle stavu rozhodne, jestli bude likvidován odstřelem, nebo bude postupně demontován tak, jak tomu bylo v případě elektrárny Tušimice II,“ sdělil.  

Dva roky mimo provoz

Elektrárna Prunéřov I byla odstavena před zhruba dvěma lety, a to po třiapadesáti letech provozu. Za celou dobu vyrobila tolik elektřiny, že by to celému Česku stačilo na dva a půl roku. Hampl uvedl, že ještě teď, kdy už se objekty začínají demolovat, se stále demontují technologie. Podle harmonogramu by měla demolice probíhat zhruba do poloviny příštího roku, ale to jenom v případě, že nedojde k žádným komplikacím.

Nahrávám video
Začalo bourání elektrárny Prunéřov
Zdroj: ČT24

V místě, kde elektrárna stojí, by mohla vyrůst například továrna na výrobu baterií do elektroautomobilů. Definitivně však zatím rozhodnuto nebylo. „Někdy v polovině příštího roku by tady mělo být volno, ale ta jednání se strategickými partnery, s potenciálními zájemci teprve probíhají. Není tak v tuto chvíli možné určit, že začneme tehdy a tehdy,“ upozornil Hampl. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani nedávno řekl, že ČEZ s dodavateli technologií na výrobu baterií jedná s tím, že mají o lokalitu zájem. 

Část materiálu z elektrárny by podle Hampla mohla ještě najít využití. „Elektrárna prošla několika modernizacemi a už v těch modernizacích byly použity motory a některé technologie, které mohou být dále využitelné na ostatních organizačních jednotkách společnosti,“ upřesnil. Ostatní odpady budou podle mluvčího ČEZ Oty Schneppa ekologicky zlikvidovány.

Prunéřov II

Elektrárna Prunéřov I vyráběla teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky sousední elektrárny i pro Chomutov a Jirkov. Bude proto podle Schneppa nutné vytyčit část nové trasy pro horkovod z Elektrárny Prunéřov II do Klášterce, respektive přestěhovat horkovod blíže k silnici I/13. To samé se týká přeložky části potrubí čerpací stanice surové vody.

„Obě elektrárny tvořily dlouhá léta jeden výrobní celek a spoustu věcí tak měly společných. Nyní řešíme, jak je od sebe oddělit. Týká se to například i čerpací stanice nafty a pochopitelně i komunikací mezi nimi. Řešíme třeba i náhradní trasy pro průjezd hasičů po osamostatnění a oplocení areálu,“ uvedl Hampl. 

Prunéřov je často kritizován kvůli zátěži na životní prostředí. Během modernizace a ekologizace ve druhé polovině devadesátých let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW.

Česko zatím nemá jasno v tom, kdy se vzdá výroby elektřiny z uhlí. Uhelná komise doporučila rok 2038, vláda má pak ve svém programovém prohlášení rok 2033, finální rozhodnutí ale zatím nepadlo. I s ohledem na válku na Ukrajině se stále častěji hovoří o tom, že Česko bude potřebovat delší dobu, než se původně počítalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 3 hhodinami

VideoŠkoda na chovu zasaženém ptačí chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů korun

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.
před 4 hhodinami

Rekonstrukce tramvajové trati v Plzni komplikuje dopravu, práce nabírají zpoždění

V Plzni začala dopravně nejnáročnější fáze rekonstrukce tramvajové trati ze Skvrňan do centra města. Nově je výrazně omezen provoz na frekventované křižovatce u Nového divadla. Stavební práce, které Plzeň vyjdou na necelých 140 milionů korun, začaly loni v říjnu. Vedení města doufá, že se je stavební firmě podaří dokončit do květnových Slavností svobody.
před 5 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 16 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
22. 3. 2026

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
22. 3. 2026
Načítání...