Za výrobu pervitinu si pětice odpyká osm až třináct let vězení, potvrdil soud

Za výrobu a prodej téměř dvanácti kilogramů pervitinu potvrdil olomoucký vrchní soud pětici obžalovaných mužů tresty od osmi do třinácti let vězení. Léky s obsahem účinných látek odsouzení ve velkém dováželi z lékárenské sítě v Rumunsku. Drogy pak prodávali v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Výrobu a prodej návykových látek většina mužů přiznala, popírali ale většinou množství i rozsah své angažovanosti.

Podle soudu nejsou o jejich vině žádné pochybnosti. Soudci se ztotožnili také s výší trestu, který muži napadli. „Odvolací soud vnímá tyto tresty za přísné, ale jsou v souladu se zákonem, plně odpovídají nebezpečnosti jednání jednotlivých obžalovaných,“ uvedl předseda senátu Jiří Zouhar.

Jednačtyřicetiletý Lukáš Janecký dostal nejvyšší trest, soud jej označil za šéfa gangu a člena organizované skupiny působící ve více státech. Podle rozsudku musí zároveň zaplatit peněžitý trest 1,5 milionu korun. Michalu Kohutiarovi vrchní soud potvrdil jedenáctileté vězení a Petru Polákovi souhrnný trest deset let. Těmto mužům hrozilo až osmnáct let vězení.

Zbývajícím dvěma mužům, Davidu Pekárovi a Zdeňku Neprašovi, hrozila sazba osm až dvanáct let. Pekárovi vrchní soud potvrdil osmiletý trest a Neprašovi devítiletý trest. Oba muži již dříve přiznali vinu a odvolali se pouze proti výši trestu, zbylá trojice v odvolání napadala vinu i trest. V původní skupině byla obžalovaná také jedna dívka, u ní soud přijal její prohlášení viny a trest je již pravomocný, dostala osm let vězení.

Muži se většinou k výrobě a prodeji drog přiznali, kromě obžalovaného Poláka, který veškerou činnost ve skupině popřel. Janecký ve svém odvolání odmítl, že šlo o organizovanou skupinu působící na území více států. Kohutiar projevil lítost nad svým činem a po soudcích stejně jako Janecký žádal nižší trest. Obhájci Pekára s Neprašem poukazovali na to, že od počátku spolupracovali a nemařili vyšetřování, žádali uložení trestu pod spodní hranicí trestní sazby.

Směs deklarovali jako štukovou omítku

Skupinu pěti mužů a jedné dívky v čele s Janeckým odhalili ostravští kriminalisté v polovině roku 2020 při akci s krytým názvem Midas. Podle kriminalistů vozili z Rumunska rozdrcené léky, z nichž pak vyráběli pervitin. „Léky vozili v plastových kbelících, deklarovali tuto směs jako štukovou omítku a z tohoto materiálu poté vyráběli zejména na území Ostravy a Frýdecko-Místecka pervitin, který dodávali velkoodběratelům,“ popsal tehdy náměstek krajského policejního ředitele Radim Wita.

Až na jednoho už podle něj všichni členové skupiny měli nějakou trestní minulost, avšak převážně násilného a hospodářského charakteru, nikdo z nich dosud nebyl trestán kvůli drogám.

Janecký podle policistů úkoloval další lidi, pomocníky při výrobě, kurýry a dopravce. Měl fiktivní firmu, díky níž se mu dařilo obstarávat si chemikálie. Kvůli výrobě pervitinu si pronajal dům na Frýdecko-Místecku, který sloužil pouze jako varna.

Podle kriminalistů vše prováděl velice sofistikovaným způsobem. „Podařilo se nám zadržet na místě po výrobě čtyři kila efedrinu, z čehož by bylo možné vyrobit až tři kila pervitinu. Když to převedu na běžné dávky, tak se jednalo o patnáct tisíc dávek,“ konstatoval po zadržení pachatelů vedoucí moravskoslezské policejní skupiny Jakub Mohyla. Dopravci podle něj jezdili z Rumunska zhruba jednou měsíčně a vždy dovezli až několik desítek kilogramů prekurzorů, tedy látek určených k výrobě drogy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 3 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
před 14 hhodinami

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
včera v 06:00‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Podváděl komisař, ne oni, přesto jejich řidičský průkaz neplatí

Dvacet sedm lidí z Prachaticka zjistilo, že mají řidičský průkaz neoprávněně a měli by ho vrátit. Policie totiž rozpletla první část kauzy podvodů u závěrečných zkoušek. Podle soudu sice sami žáci nepodváděli, právě oni teď ale řeší neobvyklý problém. Oprávnění pro řízení auta nebo jízdu na motorce získali před dvěma lety.
3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.