Kraj Vysočina zmírnil svůj postoj ke stavbě nových větrných elektráren. Dříve je bez výjimky odmítal, nově však připustil, že by na některých místech vyrůst mohly. Větrné parky chce ale zcelit do jednotlivých lokalit, aby větrníky nerostly na každém kopci. Investoři teď jednají více než s desítkou obcí. Úřady posuzují možné dopady na okolní krajinu u sedmnácti zvažovaných větrných elektráren.
Vysočina umožní stavbu větrných elektráren, chce je koncentrovat do konkrétních lokalit
4 minuty
Události v regionech: Kraj Vysočina mění postoj k větrným elektrárnám
Některé obce na nabídky, které provázejí stavbu větrných elektráren v jejich katastrech, slyší. Nebývá to zadarmo, například radnice Velkých Losenic kývla na to, že když umožní stavbu čtyř větrníků, dostane pět procent ze zisku. Starosta Radek Pátek (KDU-ČSL) ovšem zdůraznil, že příprava stavby je zatím v začátcích, je například potřeba zajistit nejen pozemky, ale i měření větru. Mezi obyvateli ale podle něj odpor ke stavbě není. „Byl jsem sám překvapen, že když jsme uspořádali veřejnou besedu, negativní hlasy v podstatě nezazněly,“ upozornil.
Několik kilometrů jihozápadně u Věžnice větrné elektrárny již stojí od roku 2009. Obci to podle starosty Davida Drahoše prospívá, ročně se rozpočet zvyšuje asi o půl milionu korun. „Aby z toho něco měli občané, rozhodli jsme se, že budeme přispívat na odpady, vodné a stočné,“ upřesnil Drahoš.
Některé jiné obce ale nabídky na stavbu větrníků odmítají. Obávají se zvýšeného hluku nebo poklesu cen pozemků v okolí. „Nedokážu si představit, že tuto lokalitu tak poznamenáme, protože si myslím, že příroda si to nezaslouží,“ podotkl starosta Brzkova Aleš Bořil. Brzkov rovněž dostal nabídku na stavbu elektráren, které by měly být výrazně větší než ty u sousední Věžnice. Zatímco věžnické větrníky jsou vysoké necelých 130 metrů, u Brzkova chtěli energetici postavit dvousetmetrové.
Přibyslavská radnice usiluje o dohodu obcí na konkrétních pravidlech pro umístění elektráren a také o rozdělení příjmů z nich. „Záměr je takový, aby nikdo nebyl bit tím, že elektrárna není na jeho území, protože to by mohlo vést k nekontrolovatelnému rozmachu větrníků,“ míní přibyslavský starosta Martin Kamarád (ODS).
Krajské vedení, které se v minulosti stavbě nových větrných elektráren bránilo, pak přišlo s tím, že pokud by se měly stavět, měly by se koncentrovat do vybraných lokalit. K tomu kraj vypracoval pravidla pro členění krajiny, aby bylo zřejmé, kde by větrníky stát mohly a kde ne. „Jedná se o bodové dominanty, liniové dominanty – to jsou krajinné předěly, případně siluety sídel, ale i území historického členění krajiny,“ ozřejmil krajský radní pro životní prostředí Pavel Hájek (STAN).
Podle Ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd má Vysočina potenciál obsáhnout až 140 větrných elektráren, které by vyrobily tisíc gigawatthodin ročně – oproti nynějším sedmi elektrárnám. Do roku 2040 by mohla energie z větrných elektráren v Česku pokrýt roční spotřebu energie až z deseti procent, což je zhruba spotřeba Moravskoslezského kraje. V současnosti se z větru vyrábí pouze jedno procento spotřeby v Česku.
