Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na zrušení Odborové organizace při Církevní konzervatoři Opava, který podalo vedení školy. Zřizovatelem konzervatoře je Německý řád, podle kterého organizace nesplňuje podmínky pro fungování odborů, protože nemá dost členů. Odboráři ale tvrdí, že na to, aby zákonné podmínky splnila, má organizace členů dost.
Soud zamítl návrh na zrušení odborů opavské konzervatoře. Jména členů prý odbory sdělovat nemusí
„Devět členů z odborů vystoupilo, ale ve škole je 30 zaměstnanců,“ řekla ve středu soudu předsedkyně odborové organizace Jitka Kimmelová. Uvedla, že počet členů může doložit, nechtěla ale zveřejnit jejich jména kvůli obavám, že by mohli být vedením školy perzekvováni. Ředitel konzervatoře Ivan Luger, který sám zrušení odborů navrhnul, se k verdiktu vyjádřit odmítl.
Odborové organizace vznikají na základě mezinárodních úmluv, které Česká republika ratifikovala a implementovala do svého právního řádu, a tudíž je povinna je dodržovat.
Soudce Vladimír Janša v odůvodnění řekl, že je nesporné, že pět členů, kteří odbory v roce 2018 zakládali, bylo zaměstnanci školy. Odborové organizace jsou podle něj chráněny celou řadou úmluv a jména svých členů nemusí sdělovat.
Soudce zároveň uvedl, že odboráři musí zaměstnavateli předložit nějaký důkaz, například osvědčení notáře. „Jestli skutečně podle zákoníku práce sdružujete nejméně tři členy, kteří tam jsou v pracovním poměru, musíte to nějakým způsobem zaměstnavateli prokázat, aby potom musel s vámi jednat. Pokud to tak nebude, tak to pnutí mezi vámi bude neustále dokola,“ řekl soudce.
Měsíční plat deset tisíc?
Podle Kimmelové spory ve škole nastaly poté, co ji převzal nový zřizovatel a přišel nový ředitel, který zavedl nový mzdový systém. „V podstatě se vymyká běžným praktikám ve školství, protože je nastaven tak, že učitelé jsou zaměstnáni na 50 procent úvazku,“ doplnila.
Šéfka odborářů tvrdí, že za svou práci dostávají minimální hrubou mzdu a zbytek je placen autorským honorářem, který ale není součástí smlouvy. To ale podle ní znamená, že může být kdykoli odejmut, v takovém případě dostanou zaměstnanci deset tisíc korun hrubého. Ti, kteří s něčím nesouhlasí, můžou podle ní přijít o další peníze.
Veškeří pedagogové se museli nahlásit jako osoby samostatně výdělečně činné, protože z toho autorského honoráře si sami platí daně. Na tento systém se naběhlo v září a prošetřuje ho inspektorát práce.
Raději jiné místo, než OSVČ
Někteří učitelé se rozhodli, že ze školy odejdou a hledají si nové místo. Pedagožka Izabela Kožaná Manderla řekla, že z opavské konzervatoře loni v září odešla, protože se nechtěla registrovat jako OSVČ. „Jednala jsem i jako člen odborové organizace, tak jsem se po jednom z takových nepříjemných jednání rozhodla odejít,“ řekla.
Podle ní bylo nevýhodné i to, že se snižovaly veškeré odvody na zdravotní a sociální pojištění, v případě dorovnání by si však kantoři museli sami hodně připlácet. Ze školy podle Kožané Manderla odešlo víc kantorů, obzvlášť cizinci, kteří se báli, že jim nový systém způsobí problémy.
Podle redaktorky ČT Pavly Daňkové řeší odměňování zaměstnanců Církevní konzervatoře v Opavě také Finanční úřad. Ten má ale zákonnou povinnost mlčenlivosti.