Soud zamítl návrh na zrušení odborů opavské konzervatoře. Jména členů prý odbory sdělovat nemusí

Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na zrušení Odborové organizace při Církevní konzervatoři Opava, který podalo vedení školy. Zřizovatelem konzervatoře je Německý řád, podle kterého organizace nesplňuje podmínky pro fungování odborů, protože nemá dost členů. Odboráři ale tvrdí, že na to, aby zákonné podmínky splnila, má organizace členů dost.

„Devět členů z odborů vystoupilo, ale ve škole je 30 zaměstnanců,“ řekla ve středu soudu předsedkyně odborové organizace Jitka Kimmelová. Uvedla, že počet členů může doložit, nechtěla ale zveřejnit jejich jména kvůli obavám, že by mohli být vedením školy perzekvováni. Ředitel konzervatoře Ivan Luger, který sám zrušení odborů navrhnul, se k verdiktu vyjádřit odmítl. 

Odborové organizace vznikají na základě mezinárodních úmluv, které Česká republika ratifikovala a implementovala do svého právního řádu, a tudíž je povinna je dodržovat.
Xenie Kaduchová
místopředsedkyně Svazu Nové odbory

Soudce Vladimír Janša v odůvodnění řekl, že je nesporné, že pět členů, kteří odbory v roce 2018 zakládali, bylo zaměstnanci školy. Odborové organizace jsou podle něj chráněny celou řadou úmluv a jména svých členů nemusí sdělovat.

Soudce zároveň uvedl, že odboráři musí zaměstnavateli předložit nějaký důkaz, například osvědčení notáře. „Jestli skutečně podle zákoníku práce sdružujete nejméně tři členy, kteří tam jsou v pracovním poměru, musíte to nějakým způsobem zaměstnavateli prokázat, aby potom musel s vámi jednat. Pokud to tak nebude, tak to pnutí mezi vámi bude neustále dokola,“ řekl soudce.

Měsíční plat deset tisíc?

Podle Kimmelové spory ve škole nastaly poté, co ji převzal nový zřizovatel a přišel nový ředitel, který zavedl nový mzdový systém. „V podstatě se vymyká běžným praktikám ve školství, protože je nastaven tak, že učitelé jsou zaměstnáni na 50 procent úvazku,“ doplnila.

Šéfka odborářů tvrdí, že za svou práci dostávají minimální hrubou mzdu a zbytek je placen autorským honorářem, který ale není součástí smlouvy. To ale podle ní znamená, že může být kdykoli odejmut, v takovém případě dostanou zaměstnanci deset tisíc korun hrubého. Ti, kteří s něčím nesouhlasí, můžou podle ní přijít o další peníze.

Veškeří pedagogové se museli nahlásit jako osoby samostatně výdělečně činné, protože z toho autorského honoráře si sami platí daně. Na tento systém se naběhlo v září a prošetřuje ho inspektorát práce.
Jitka Kimmelová
předsedkyně odborové organizace

Raději jiné místo, než OSVČ

Někteří učitelé se rozhodli, že ze školy odejdou a hledají si nové místo. Pedagožka Izabela Kožaná Manderla řekla, že z opavské konzervatoře loni v září odešla, protože se nechtěla registrovat jako OSVČ. „Jednala jsem i jako člen odborové organizace, tak jsem se po jednom z takových nepříjemných jednání rozhodla odejít,“ řekla. 

Podle ní bylo nevýhodné i to, že se snižovaly veškeré odvody na zdravotní a sociální pojištění, v případě dorovnání by si však kantoři museli sami hodně připlácet. Ze školy podle Kožané Manderla odešlo víc kantorů, obzvlášť cizinci, kteří se báli, že jim nový systém způsobí problémy.

Podle redaktorky ČT Pavly Daňkové řeší odměňování zaměstnanců Církevní konzervatoře v Opavě také Finanční úřad. Ten má ale zákonnou povinnost mlčenlivosti.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoZákon proti týrání zvířat se sice zpřísnil, dokazování je ale komplikované

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.
před 2 hhodinami

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 14 hhodinami

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 14 hhodinami

Při nehodě a požáru dvou kamionů na D2 u Brna zemřeli oba řidiči. Provoz je částečně obnoven

Dva řidiči zemřeli v sobotu brzy ráno při nehodě a požáru dvou kamionů na 11. kilometru dálnice D2 před Brnem. Havárie se stala v místě zúžení. Policie krátce před 16:30 oznámila částečné obnovení provozu. Průjezdný je v místě aktuálně jeden pruh pro každý směr.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 20 hhodinami

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
včera v 10:01

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
včera v 10:00

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
včera v 08:30
Načítání...