Nevybuchlá letecká puma z druhé světové války ohrožuje jeden z největších chemických areálů v Česku. Unipetrol v Litvínově proto zastavil provoz rafinérie. Většina zaměstnanců zůstala doma. Pumu našli stavební dělníci. Má speciální mechanismus a manipulace s ní není 144 hodin možná. Obyvatelům podle policie žádné nebezpečí nehrozí.
Puma u Litvínova je neobvyklý typ, pyrotechnici se radí s německými kolegy
Při výkopových pracích narazili pracovníci ve středu odpoledne na anglickou leteckou pumu ráže 500 liber. Nebezpečnost a ojedinělost tohoto nálezu podle policie spočívají v iniciačním mechanismu. Doposud pyrotechnici totiž pracovali pouze s nálezy, které v sobě měly mechanický iniciační systém.
„V tomto případě puma obsahuje dlouhodobý chemický časový zapalovač, který je velice nebezpečný nejen ve své nepředvídatelnosti,“ uvedla policie. Nebezpečí spočívá v tom, že časovač může být nastaven až na 144 hodin. Pyrotechnici komunikují mimo jiné s kolegy z Německa, kteří s nálezy leteckých pum s chemickým časovým zapalovačem mají větší zkušenosti, informovala na webu policie.
Puma váží 250 kilogramů, sto kilogramů váží výbušnina. Razantní opatření, jako je evakuace téměř šesti set osob a uzavření prostoru okolo 1,5 kilometru po dobu šesti dnů (do 27. srpna), je podle policie na místě. Na znehodnocení nálezu měl svůj podíl vliv času, což pyrotechnikům podle policie značně ztěžuje práci.
Omezení v dopravě
Silnice mezi Mostem a Litvínovem je už opět průjezdná, původně ji policie po nálezu pumy uzavřela ve středu večer. Obnovil se provoz MHD, uvedla krátce před 15:00 policie na síti X. Železniční trať a obslužná komunikace vedoucí z druhé strany areálu zůstává uzavřena.
Skupina Orlen Unipetrol po konzultaci s policií rozhodla odstavit výrobu v rafinérské části. V pátek ještě odstaví etylenovou jednotku, protože kvůli zastavení rafinérie chybí vstupní suroviny. Chemička předpokládá, že do opětovného provozu začne celý areál uvádět po odstranění bomby.
Bombardování chemičky
Na Mostecku se nevybuchlá munice z druhé světové války v minulosti našla opakovaně, lokalita byla cílem velkých náletů spojeneckého letectva právě kvůli chemickému závodu, který vyráběl pohonné hmoty pro válečné potřeby. Systematické bombardování začalo 12. května 1944 a trvalo skoro rok. Spojenečtí piloti na chemičku zaútočili šestnáctkrát.
Provozy podle odhadů zasáhlo bezmála sedm tisíc leteckých pum. Dalších více než deset a půl tisíce pak nejbližší okolí. Nejtragičtější byl hned první nálet, během něj přišly o život stovky lidí, německá ostraha zabránila zaměstnancům areál opustit.
Litvínovská chemička patřila k nejčastějším cílům bombardování na území protektorátu.
Zásadní je i spolehlivost leteckých pum. Z německých selhávala zhruba každá desátá, odhady u těch spojeneckých jsou až dvakrát vyšší. V případě Litvínova a blízkého okolí to může znamenat až čtyři tisíce nevybuchlých leteckých pum. Velkou část zlikvidovali pyrotechnici hned po konci války. Některé ale zůstávají pod zemí a jsou nebezpečné i dnes.
Největší evakuaci kvůli nevybuchlé bombě zažila Plzeň. Před pěti lety tam muselo domovy opustit kolem dvaceti tisíc lidí. Pyrotechnici zneškodňovali skoro čtvrttunovou bombu, vyklidili kvůli tomu oblast v okruhu jednoho kilometru.